K. Kubát a kol., Klíč ke květeně ČR, Academia, Praha 2002, 928 str., 1 400 ČB pérovek, Anna Skoumalová-Hadačová, vázaný výtisk.
Koncem roku 2002 se zasvěcencům i amatérským zájemcům o botaniku dostal do rukou nový praktický klíč cévnaté květeny ČR, podle něhož se lze v naší flóře dobře orientovat v terénu, protože je do něj vzhledem k redukci velikosti (formát cca A5) snadno přenosný. V porovnání s obřími a navíc dvoudílnými monstry profesora J. Dostála (při vší úctě k jeho památce!) jde o nemalou výhodu. Z vlastní zkušenosti vím, o čem píši. Botanizování v náročném terénu a se dvěma díly Květeny ČSR (J. Dostál, 1950) v torně se mi zdá při zpětném pohledu těžko uvěřitelné. Nový určovací klíč navazuje, jak autoři sami v předmluvě píší, na vydávání osmisvazkové Květeny ČR, která má být nejmodernějším přehledem o stavu naší flóry. Dosud z celého projektu vyšlo 6 dílů (poslední v r. 2000).
U každé čeledi je uvedeno jméno příslušného botanika, který ji zpracoval. V klíči nalezneme přes více než 3 000 druhů a poddruhů. Vynechány jsou jen opravdu málo významné či zanedbatelné rody a druhy. Přirozeně, že jsem klíč testoval z hlediska našich MR:
Čeleď rosnatkovité (Droseraceae Salisb.) (zpracována Z. Kaplanem)
Rod aldrovandka (Aldrovanda L.) je prezentován jedním druhem A. měchýřkatou
(A. vesiculosa L.), která je v ČR vyhynulá, ale znovu uměle vysazovaná.
Rod rosnatka (Drosera L.) zde klasicky zahrnuje r. okrouhlolistou (D. rotundifolia L.),
r. prostřední (D. intermedia Hayne), r. anglickou (D. anglica Huds.) a křížence r. okrouhlolisté
a r. anglické r. obvejčitou (D. obovata).
Čeleď bublinatkovité (Lentibulariaceae L. C. Richard) (zpracována rovněž Z. Kaplanem) Rod tučnice (Pinguicula L.) zahrnuje t. obecnou (P. vulgaris L.), která je členěna do dvou
poddruhů: t. o. pravou (P. v. subsp. vulgaris ) a t. o. českou (P. v. subsp. bohemica (Kraj.) Domin).
Rod bublinatka (Utricularia L.) v klíči zahrnuje následující druhy: b. menší (U. minor L.),
b. vícekvětou (U. bremii Kólliker), b. obecnou (U. vulgaris L.), b. jižní (Uaustralis R. Br.), b. prostřední (U. intermedia Hayne) a b. bledožlutou (U. ochroleuca R. Hartman).
U každé rostliny se v klíči uvádí: její stručný botanický popis, v jakém prostředí roste, zda jde o rostlinu původní, zavlečenou, vyhynulou, anebo s přechodným výskytem, její doba kvetení, rozsah výskytu s ohledem na nadm. výšku, chromosomální počet, konkrétní místopisné údaje o výskytu a statut ochrany. Nechybí ani zvláštní poznámky tam, kde mají svůj význam (např. toxicita).
Vysvětlivky zkratek a značek nalezne uživatel dvakrát, a to hned na začátku knihy i na jejím konci.
Před vlastním klíčem je uveden ilustrovaný terminologicko-morfologický slovníček.
Obálka pevných desek je omyvatelná a jejich zadní strana je při vnějším okraji opatřena šikovným 19 cm měřítkem.
Méně zasvěcené snad může poněkud mást značná nejednotnost a rozpornost v určitých taxonomických pojetích a také v redundanci výrazů české botanické nomenklatury při porovnávání téhož v dosavadních šesti dílech Květeny ČR. Příkladem za všechny může být rod sasanka (Anemone L.), pod nímž jsou v Klíči zahrnuty všechny druhy, které se u nás vyskytují. V Květeně je ale tento rod rozčleněn na tři: sasanka či sasankovka (Anemone L.), větrnice či sasanka (Anemonastrum Holub) a sasanka (Anemonoides Milí.). Štěstí, že se u nás nevyskytuje více druhů sasanek (je jich 5). Při důkladnosti některých botaniků by tak nepochybně vznikly další rody jako třeba „sasanice", „saska", „sasinka", „tajfunice", „hurikánka" (o latinských obdobách nemluvě). Z „našich" rostlin je tučnice česká (P. bohemica) v Klíči na rozdíl od Květeny (6. díl) pojímána jako poddruh (viz výše).
D. rotundifolia (kresba B. Šponarová)
