Pane doktore, Vy jste pěstitelem mnoha druhů masožravých rostlin, a nejen těch. Máte v takové pestré paletě nějakého oblíbence?
Určitě je to rod Utricularia L., bublinatky nejsou zrovna snadno pěstovatelné a jejich obrovská pestrost je jistou výzvou i lákadlem.
Viděla jsem na fotografii Váš orchidoidní hybrid U. quelchii x U. praetermissa s obrovskými růžovými květy...
Ano, ten je pěkný, ovšem krásný je také například velmi zajímavý hybrid U. alpina x U. campbelliana, který má třešňově červené květy. Bublinatky ale obdivuji i pro systém jejich pastí, který je naprosto ojedinělý. Právě se nacházíme u jednoho ze dvou klimatronů (chlazených vitrin), které jsou nejmenší, jaké ještě mohou fungovat, což je důkazem mé náklonnosti právě k orchidoidním, chladnomilnějším druhům.
Všimla jsem si, že používáte takové zvláštní květináče...?
To je velmi jednoduchý, nicméně účinný patent. Otvory uprostřed vysokého květníku stojícího ve vodě odtéká přebytečná zálivka při prolévání shora, přičemž rostlinka může čerpat vodu i zespodu. To napodobuje jejich přirozené stanoviště v mechu na skalách.
Ve Vašich sbírkách nechybí ani rostliny, u nichž tzv. syndrom masožravosti nedokonale vyvinut. Jaký je Váš názor? Řadí se tyto druhy mezi masožravé rostliny úplně, tak jak tento pojem chápeme?
Tato "protokarnivorie" je jevem, který je nutno posuzovat v širších souvislostech. Je třeba vzít v úvahu, zda má rostlina z kořisti nějaký průkazný užitek a prospěch, zda lokalita, kde se přirozeně nachází, je chudá na živiny, a proto se u rostliny vyvinuly systémy k doplnění chybějících látek. Jako profesního geobotanika mě vždy zajímala příroda jako celek se všemi zajímavostmi a odhalováním nečekaných souvislostí. Relativně nové poznatky o rodech Byblis, Heliamphora a Roridula v uvedeném směru jsou pro specialisty na masožravé rostliny nanejvýš zajímavé.
Od vydání Vašeho díla Masožravé rostliny uplynula již nějaká doba. Dlouho to byla jediná studnice informací o těchto zajímavých rostlinných druzích. Nedávno vyšla Mgr. D. Švarcovi jeho práce. Vy neplánujete nějaké knižní překvapení?
V době, kdy se nakladatelství Academia rozhodlo vydat mou publikaci (1984), nebyly o těchto rostlinách dostupné v podstatě žádné informace. Zahraniční literatura se samozřejmě dala sehnat jen velmi obtížně a vlastní rostliny snad téměř vůbec ne. Navíc kniha musela pokrýt všechny čeledě a rody. Mohu možná naznačit, že tedy plánuji určitou revizi. Jednalo by se o rozsáhlejší práci (2-3 díly), která by se zabývala těmito rostlinami nejen z čistě botanického hlediska, ale bylo by v ní obsaženo vše, od exaktní až po zkušenostní stránku pěstování - i různé pěstitelské "finty".
Nebudeme předbíhat a necháme se překvapit. Ale na závěr by mě ještě zajímalo, zda přes to obrovské množství rostlin, které tu máte, najdete někdy čas se s nějakým "starým známým" zastavit na slovíčko?
Není v lidských silách mít chvilku na všechny zdejší rostliny do jedné, ale jsou mezi nimi takové, ke kterým se třeba vážou určité zážitky a vzpomínky. Rád se u nich zastavím, poznám, kdy je jim dobře a kdy špatně.
Já Vám velice děkuji za příjemné povídání a všichni Vám přejeme mnoho dalších úspěchů jak osobních, tak v roli ředitele zahrady, do jejíž dnešní podoby jste ji vybudoval, a jež Vás tolik potřebuje.
