České názvosloví živočichů nekopíruje ani zdaleka názvosloví latinské. Správně má mít každý druh (organismů obecně) rodový a druhový název. V odborném (latinském) názvosloví tomu tak skutečně je. Co se národního (v našem případě českého) názvosloví týče, pak záleží na taxonomické komisi příslušného státu, jaký paralelní název v českém jazyce danému organismu přiřadí (vymyslí), anebo častěji nepřiřadí.
Jedno z pravidel českého názvosloví spočívá v tom, že pokud druh nemá přímo své uznané rodové a druhové jméno, pak jeho rodové můžeme alespoň odvodit z nejbližšího vyššího taxonu, do kterého tento druh patří a který svůj český ekvivalent má.
Kam tedy „štěnice“ Pameridea roridulae patří?
Její správné zařazení je: Rod Pameridea, tribus Dyciphini, podčeleď Dyciphinae, čeleď klopuškovití (Miridae), řád ploštice (Heteroptera), třída hmyz (Insecta) a kmen členovci (Arthropoda).
Z toho je tedy zřejmé, že nejbližší nadřazený taxon, který má své české pojmenování, je čeleď klopuškovití (Miridae), jejíž zástupci se nazývají klopušky a jsou to běžné ploštice, většinou drobné, které žijí i u nás v ohromných množstvích na vegetaci. Pokud tedy máme potřebu zmiňovat tento druh pod českým ekvivalentem, pak by bylo nejvhodnější používat označení „klopuška Pameridea roridulae“. Označovat ji jako „štěnici" znamená její chybné zařazování do čeledi štěnicovitých (Cimicidae), se kterou má P. roridulae společnou jen příslušnost ke stejnému hmyzímu řádu (Všechno jsou to ploštice). Vzhledem k tomu, že se jedná o exotického zástupce, který se v naší přírodě nevyskytuje, bylo by přípustné označovat ho i jako „ploštice P. roridulae … Tato varianta by možná byla i srozumitelnější a také správná. Zařazení do vedlejší skupiny krev sajících štěnic je ale naprosto chybné a zavádějící.
Jak moc je to velká chyba? Nu, asi by se hodilo dát pro všechny z vás, kdo se entomologií nezabýváte, nějaký příklad z rostlinné říše. To však neučiním, jelikož obsah jednotky „řád, čeleď" je u rostlin a živočichů přece jen trošinku významově posunutý. Zkusím tedy zvolit příklad z řádu brouků (Coleoptera), které máme asi všichni v povědomí více, než nějaké smradlavé ploštice. Představme si, že takové slunéčko sedmitečné (Coccinela septempunctata), náležející do čeledi slunéček (Coccinelidae) je exotický brouk, pro něhož nemáme české označení. Víme jen, že zástupcům čeledi Coccinelidae u nás říkáme „slunéčka“. No a teď přijde nějaký autor a začne psát o „vrubounu Coccinela septempunctata“, nebo snad dokonce o „chrobáku C. septempunctata“ Tím autor udělal naprosto stejnou chybu a sice tu, že jaksi zapomněl, nebo si nezjistil, že C. septempunctata patří mezi slunéčka, ale klidně tento druh „zašil“ mezi vrubounovité (Scarabeidae), kam patří chrobáci a jim blízcí.
A jaké si z tohoto vzít ponaučení? Překládat odborné texty z angličtiny není tak úplně triviální. Je totiž nutné, aby člověk za prvé uměl anglicky a za druhé měl přehled o tématice, kterou překládá. To druhé se v tomto případě bohužel nestalo. Angličtina je totiž, co se týče názvosloví, mimořádně chudá a používá řadu opisných tvarů. Vše, co patří do řádu Heteroptera (ploštice) je v anličtině „Bug". A pokud někdo něco překládá z angličtiny o plošticích, pak musí nejen vědět, že bug je ploštice, ale musí být také schopen k jednotlivým skutečnostem přiřadit správný český ekvivalent. A to umí málo kdo.
Stejné je to s překládáním textů o masožravých rostlinách. Láčkovky a špirlice se v angličtině nazývají stejně. Pouze někteří autoři říkají špirlicím „americká láčkovka“. Pochybuji o tom, že by autor překládal „pitcher plant Sarracenia purpur ecť, jako láčkovka nachová, nebo „pitcher plant Nepenthes gracilis“ jako špirlice štíhlá.
Nutno podotknout, že autor byl na chybu upozorněn a korekci odmítl s tím, že na „štěnici" trvá. Nevím jaký je důvod pro tuto autorovu tvrdohlavost. Snad žije v povědomí, že všechny ploštice, které něco vysávají jsou štěnice. To ale také není pravda, protože všechny ploštice něco, nebo někoho vysávají a také se všechny nejmenují štěnice.
Jako doplnění předkládám výčet našich čeledí ploštic i s jejich českým označením, pokud nějaké mají (Vilímová, 2001):
| Reduviidae (zákeřnice) | Corixidae (klešťanky) | Aradidae (podkornice) |
| Notonectidae (znakoplavky) | Berytidae | Pleidae |
| Lygaeidae (ploštičkovití) | Nepidae (splešťule, jehlanky) | Pyrrhocoridae (ruměnice) |
| Naucoridae (bodule) | Coreidae (vroubenky) | Hydrometridae (vodoměrky) |
| Alydidae | Gerrídae (bruslařky) | Rhopalidae |
| Veliidae (hladinatky) | Plataspidae (zaoblenkovití) | Cryptostemmatidae |
| Acantnosomatidae | Ceratocombidae | Cydnidae (hrabulky) |
| Saldidae (pobřežnice) | Pentatomidae (kněžice) | Leptopodida |
| Scutelleridae | Tingidae (síťnatky) | Miridae (klopušky) |
| Anthocoridae (hladěnkovití) | Nabidae (lovčice) | Cimicidae (štěnice) |
