O víkendu jsme byli na chatě a museli jsme zajít ke kešce (viz http://www.geocaching.com). Takže jsme se po obědě s plnými bříšky vydrápali na skálu a při té příležitosti koukli na nějaké to kvítí.

Jako každým rokem, i letos jsme s rodinou jeli o letních prázdninách někam do přírody. Zatím pokaždé byla naším cílem Šumava, ovšem letos to chtělo změnu. Když padl návrh "Třeboňsko", hned jsem pomyslel na ty nádherné fotky z tamních lokalit, kterých je na webu spousta a na tu pestrost masožravých druhů, jež se tam nachází. Návrh byl proto úspěšně prosazen a jelo se...

Sobota 17.2. 2007, po noclehu v závěsné síti, který jsme přečkali v městě Vicuňa, byl hlavním cílem dne středisko Cochiguaz. Dispozice k téhle zajímavé lokalitě nám poskytnul chilský kaktusář Juan Pablo Acosta.

V sobotu 28. července se uskutečnila spanilá jízda do Botanické zahrady Teplice. Náš kolega Martin Spousta zorganizoval návštěvu u pana ředitele J.R. Haagera v jeho sbírkách. Pražská skupinka se sešla brzy ráno na nádraží a vyrazili jsme. Vězte, že Teplice jsou vlakem vzáleny pouhou cca hodinu a půl, takže dostupnost z Prahy je opravdu dobrá. Když jsme dorazili před brány botanické zahrady měli někteří z nás možnost posoudit výsledek rekonstrukce, ale já jsem bohužel původní botanickou zahradu neviděla. Nicméně mi bylo jasné, že se zde pracovalo do úmoru, ovšem výsledek tedy stojí za to. Vše ještě září a dýchá novotou. Jelikož jsme přijeli o něco dříve, prošli jsme si nejprve v klidu venkovní expozice, která zaujímá cca 1ha a působí velmi přirozeně. Vine se zde pěkná cestička kolem jezírka, dřevěného odpočívadla (kde jsme byli osvěženi závlahovým systémem, což jsme vnímali velmi pozitivně) a obdivovali jsme záhony jiřin, zajímavě vypadající Mimulus guttatus, Platycodon grandiflorum, v jezírku byl dokonce ostrůvek osazený špirlicemi.

Když z původního plánu návštěvy lokalit nejen masožravých rostlin v KRNAPU sešlo, protože rezervace byla zrušena z důvodu opravování chaty, byl sem nucen narychlo operativně hledat jiné místo, kde znám nějaké lokality MR a kde máme možnost rozumného ubytování. Téměř zoufalý jsem se přes Krušné hory, Českolipsko, Vysočinu, jižní Čechy dostal skoro ke zrušení akce, protože jsem nebyl sto nalézt ubytování. Naštěstí se mi v pravou chvíli ozvala Markéta Aubrechtová a nabídla mi pro naší akci azyl v Českých Budějovicích, respektive v okrajové části zvané Hrdějovice. Té patří první dík. Další pak patří Mirkovi Srbovi za pomoc při realizaci.

Čtvrtek 15.2. 2007. Tento den bylo naším cílem okolí města Illapel a následně městečko Salamanka, kde jsme hodlali provést botanický průzkum v horách poblíž Salamanky. Rtuť teploměru již ráno naznačovala, že i dnes bude pořádné vedro, ovšem teploty vysoko přes 30 stupňů nemohly zhatit naše odhodlání.

Všechno začalo v polovině února letošního roku, kdy jsem měl to štěstí a vypravil se znovu do Jižní Ameriky. Mým cílem bylo tentokráte Chile.

Přestože je hluboký podzim, skoro už zima (i když teploty tomu nenasvědčují), naše rostliny se tu více tam méně ukládají k zimnímu spánku, oddávají se nečinnosti nebo naopak rostou ve vitrínách jako o život, případně kvetou zběsilým tempem jako tučnice. Co se ale nás pěstitelů týká, většinou upadáme do mírné letargie a očekáváme příchod jara nebo alespoň čas výsevu semen nebo gemm.

Krkonoše 2004 byla vůbec má první výprava za MR a byla o to důležitější, protože do té doby jsem nikdy neviděl ani jednu naši MR v přírodě. Byla součástí rodinné dovolené, která byla naplánovaná na týden, takže jsem měl dost času projít nejvýznamnější rašelinné lokality našeho nejstaršího národního parku. Krkonošská rašeliniště mají u nás jeden primát, co se týče rašeliníku jako mechu, a sice jen tam roste glaciální relikt rašeliník Linbergův. Jsou to převážně vrcholová rašeliniště s ne velkou mocností rašeliny.

Evropská subtropická nezatahující tučnice P. crystallina má své hlavní rozšíření v přírodní rezervaci v pohoří Troodos v západní části Kypru, a proto se někdy druh považoval za kyperský endemit. P.crystallina však byla velmi vzácně nalézána i v přímořské oblasti JV Turecka, ale herbářové položky z německých sběrů byly zničeny za války. Během dovolené v roce 1991 se mi podařilo tuto vzácnou rostlinu nalézt v přímořské oblasti v JV cípu Turecka, která není vzdálena od kyperské lokality více než 300 km.

V neděli 23.7. jsme s manželkou Janou vyjeli na rodinný výlet do Chomutova s tím, že samozřejmě po předchozí domluvě navštívíme i Mirka Srbu a potěšíme oko pohledem na jeho kytičky. Dorazili jsme kolem 11 hodiny a zastihli Míru v plné práci. Přesto si našel čas a začal se nám věnovat. Dopředu se omlouvám, že ani na jedné z fotografií neuvidíte pěstitele, chyba autorova.

Výstava orchidejí je událost, kterou bych si nemohla nechat ujít, a jelikož mě ostatní členové rodiny v mém entusiasmu podporují, udělali jsme si dnes takový rodinný výlet do skleníku Fata Morgana Botanické zahrady hl. m. Prahy.

Na zářijové výstavě jsme se s domluvili s Pepčou Mazurkem, že ho "někdy" navštívíme. To "někdy" se zdálo nepravděpodobnější než je obvyklé, protože Pepča má různé služby a těžko si plánuje dopředu volno. Navíc bydlí v Kynšperku nad Ohří, takže zaskočit na odpolední čaj je z Prahy trochu nepraktické. Podařilo se nám však domluvit jednodenní návštěvu i s přespáním.

Konečně vytoužená dovolená a k tomu navíc Jižní Čechy. Kdo zná Jindřichohradecko a Třeboňsko, ví o čem mluvím.

Již se stává pravidlem, že na prvních jarních výpravách se vydávám do svého oblíbeného Slavkovského lesa, abych si nejen odpočinul, ale konečně našel oba zde rostoucí druhy masožravých rostlin, a to Rosnatku okrouhlolistou a Tučnici obecnou. Druhá jmenovaná mi mimochodem tradičně uniká.