Na výstavě masožravých rostlin EEE 2005 jsem si koupila mucholapku podivnou. Mám ji tedy od září 2005 a už dvakrát jsem o ni málem přišla.

(KOPINATÁ/KOPINOLISTÁ ROSNATKA - z angličiny , podle kopinatého tvaru listů, jinak Rosnatka adélina - podle ženského jména)
Poprvé byla Drosera adelae popsána roku 1864 F. Muellem = J. H. von Müller, 1825-1896, německým přírodovědcem a botanikem, který však vyvíjel své vědecké aktivity právě v Austrálii.

Vzhledem k tomu, že je teď při pěstování masožravých rostlin relativně klidné období a také vzhledem k tomu, že se mi neplánovaně naskytlo něco volného času, rozhodl jsem se, že se pokusím dát dohromady několik informací o mých oblíbených tropických stínomilných rosnatkách, které jsou ve světě nazývány Queenslandskými rosnatkami a převážně v Austrálii potom "3 sestrami z Queenslandu".

Přelom roku bývá dobou kdy někteří z nás bilancují a pokud zrovna nemáme tu potřebu, jsme hodnoceními uplynulého roku zavaleni v práci, v novinách, v televizi až je to skoro protivné. I já bych chtěl tímto článkem zhodnotit svoji práci, ale ne za poslední rok, ale za posledních 10 let, kdy se úspěšně věnuji křížení špirlic (Sarracenia).

Koncem října při obvyklé kontrole mých rostlinek jsem zjistila že mé láčkovici začínají žloutnout listy. Začala jsem jí více rosit, ale listy žloutly dál. Podrobila jsem tedy rostlinku podrobnějšímu zkoumání a všimla si mšic, které byly důkladně schované ve středu rostlinky.

Přibližně v polovině listopadu jsem zjistila, že mi u mé Sarracenia flava var. ornata × psittacina vyráží poupě. Jako obvykle jsem se obrátila na Mirka Srbu (zkoušeli jsme ji opylovat i na jaře, ovšem bez úspěchu), jestli se mu také nějaká sára nechystá kvést.

Rád bych se v následujících řádcích podělil o své zkušenosti s gemmy trpasličích rosnatek.

Na letošní výstavě masožravek v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty UK v Praze Na Slupy jsem byl dvakrát svědkem kvetení viktorie královské. První květ jsem zaznamenal až když byl plně rozvinutý. Ale protože vedle bylo veliké poupě, každý den jsem ho sledoval a to jsem již nepropásl. Fotil jsem ho každou hodinu a zaznamenal tak jeho vývoj.

Sarracenii mám jen jednu. Pěstuji ji teprve rok, a je velice zajímavé pozorovat její reakce na změny prostředí.

Araujia sericofera patří ke skutečným botanickým zvláštnostem. Její rozmnožování je totiž závislé na lovu motýlů.

Vzhledem k tomu, že se k prohlídce a kontrole části našich chovanců dostanu jednou týdně, může dojít k tomu, že některé nežádoucí projevy nemohu řešit okamžitě, ale minimálně s týdenní prodlevou. Takto jsem zaznamenal problém s Darlingtonií. .

Uhnití oddenku je jednou z nejčastějších příčin úhynu špirlic (Sarracenia). Zpravidla se nejedná se o častý problém, ale snad o to je zákeřnější. Z ničeho nic začne rostlina bez zjevných příčin chřadnout a během několika dní již není co zachraňovat. Takový případ znají všichni, včetně zkušených pěstitelů špirlic. Že se jedná o aktuální a ožehavé téma jsme se přesvědčili v poslední době na fóru několikrát.

Rád bych se podělil o své zkušenosti a zkušenosti Martina Kláska získané při pěstování D. prolifera, tedy rosnatky odnožující. Celé naše pozorování bylo zaměřeno na několikrát probírané netvoření semen z jejich tmavočervených květů. .

Hned v úvodu chci předeslat, že uvedená pozorování nechci zobecňovat a je celkem možné, že u jiných pěstitelů v jiných podmínkách může býti všechno úplně jinak. Berte je prosím spíše jako zajímavost či námět.

Na dovolené ve východních Čechách jsme koncem července s rodinou zavítali i do ZOO a Safari ve Dvoře Králové. Tam jsme u stánku "TBSG" zahlédli MR. Do té doby jsem vůbec netušil, že by takové rostliny mohly žít a existovat i v našich podmínkách. (Jsem navíc zastánce názoru, že jediná vhodná "květina" do kuchyně je kysané zelí ...).