Celkový vzhled rostliny Nepenthes ampullaria
Kresba: Jaroslav NeubauerRodu Nepenthes říkáme česky láčkovka.
Celkový vzhled rostliny Nepenthes ampullaria
Kresba: Jaroslav NeubauerRodu Nepenthes říkáme česky láčkovka.
Jeden z nejvyhledávanějších rodů masožravých rostlin. Rod čítá kolem 90 druhů, rozšířených hlavně v tropických deštných lesích monzunové oblasti na jihovýchodě Asie. Západním směrem dosahují až na Madagaskar. Nejvíce druhů roste ve vlhkém území Kalimantanu, Sumatry, Malajsie a Filipín. Jde většinou o liány kořenící v zemi a využívající opory jiných rostlin k růstu vzhůru. Na listech těchto rostlin se nacházejí pasti připomínající různobarevné konvice (láčky) s víčkem. Tyto konvice jsou zavěšeny na úponce, jejíž délka je různá podle druhu. Láčku uzavírá víčko chránící její obsah před deštěm, okraj láčky je lemován kluzkým obústím. Sama láčka je vybavena dvěma křídly, která směřují lezoucí kořist k obústí, po kterém hmyz sklouzne do pasti a utopí se v trávicí tekutině. Účinnost láček i rychlost trávení je obdivuhodná. Láčkovky lze pěstovat pouze ve větších vitrínách, uzpůsobených pro pěstování tohoto rodu.
Průřez pasti Nepenthes sp.
Kresba: Jaroslav NeubauerVolné pěstování v bytové kultuře není zcela vyloučeno, ale omezuje výběr na odolnější druhy, často spíše hybridy. Vitrínu na pěstování láčkovek budeme volit raději vyšší, mají-li rostliny vhodné podmínky, jsou značně vzrůstné. Jako substrát se osvědčila směs drcené dubové kůry, rašeliníku a drceného polystyrenu – kůra a polystyren v kouscích o velikosti 1–3 cm. Poměr jednotlivých složek 1 : 1 : 1. Je však nutno podotknout, že co pěstitel, to jiný substrát. Někdo přidává rašelinu, jiný molitanovou střiž nebo kořeny kapradin. Experimentům tedy nic nebrání, ale je vždy třeba dbát na to, aby substrát byl vzdušný a nebyl přemokřený. Při zalévání proto raději květináče proléváme, jen v horkých letních dnech je můžeme nechat stát asi v 1–3 cm vody.
Láčkovky rozdělujeme do dvou skupin, na nížinné a vysokohorské. Obě skupiny vyžadují RVV 80–100 %, při oslunění může krátkodobě klesnout i na 60 %. Je dobré zajistit jim větrání. Nemůžeme-li větrat z důvodu udržení vysoké RVV, lze si pomoci malým ventilátorem, který bude pohybovat vzduchem. Nížinné láčkovky pěstujeme na přímém světle u okna, teploty vystupující nad 40 °C jim nevadí, pokud zajistíme dostatečnou RVV. Vysokohorské láčkovky však vysoké teploty nesnášejí, raději je přistíníme a zajistíme častější porosení. Optimální teploty by měly být do 25 °C, což lze v létě jen stěží zajistit. Proto jim slabý přístin přijde k duhu.
Rostliny časem přerostou a tehdy je potřeba je seříznout a zmladit. Řežeme až k nejnižším 3 očkům v paždí listů. Odříznutý vrchol použijeme k řízkování. Řežeme 25–30 cm dlouhé řízky, vždy alespoň se 3 listy. Spodní list nebo listy odřízneme, na stonku provedeme delší, 2–3 cm dlouhý šikmý řez a ošetříme práškovým nebo gelovým stimulátorem. Řízky napícháme do hrubě nasekaného rašeliníku, umístíme do tepla a polostínu a udržujeme 100% RVV. Z důvodu zmenšení transpirační plochy můžeme zbylý list svázat nebo v polovině ustřihnout.
Řízkování je většinou jediným možným způsobem množení, neboť láčkovky jsou rostliny dvoudomé a málokdy vykvete samčí a samičí rostlina zároveň, abychom mohli získat semena. Pokud získáme semena ze zahraničí, většinou přímo z přírody, postupujeme tak, že si připravíme velmi jemný substrát se stejným složením jako pro dospělé rostliny. Semínka vysejeme na povrch a jemným rozprašováním zalijeme.
Klíčivost semen velmi rychle klesá a i dopěstování semenáčů do dospělosti je letitá práce. Při pěstování láčkovek je lépe začít s méně náročnými druhy nebo hybridy a postupně si opatřovat náročnější rostliny. Vyvarujete se tak zbytečného zklamání a úhynu vzácných a drahých rostlin.
Nepenthes argentii
Nepenthes aristolochioides
Nepenthes bongso
Nepenthes boschiana
Nepenthes burbidgeae
Nepenthes densiflora
Nepenthes diatas
Nepenthes dubia
Nepenthes edwardsiana
Nepenthes ephippiata
Nepenthes eymae
Nepenthes faizaliana
Nepenthes glabrata
Nepenthes gracillima
Nepenthes gymnamphora
Nepenthes hamata
Nepenthes inermis
Nepenthes lamii
Nepenthes lowii
Nepenthes macfarlanei
Nepenthes macrophylla
Nepenthes mapuluensis
Nepenthes mikei
Nepenthes mira
Nepenthes muluensis
Nepenthes ovata
Nepenthes pilosa
Nepenthes rajah
Nepenthes ramispina
Nepenthes rhombicaulis
Nepenthes sibuyanensis
Nepenthes singalana
Nepenthes stenophylla
Nepenthes talangensis
Nepenthes tentaculata
Nepenthes ventricosa
Nepenthes villosa
Nepenthes alata
Nepenthes clipeata
Nepenthes danseri
Nepenthes fusca
Nepenthes hirsuta
Nepenthes jacquelineae
Nepenthes khasiana
Nepenthes maxima
Nepenthes reinwardtiana
Nepenthes sanguinea
Nepenthes spathulata
Nepenthes spectabilis
Nepenthes tobaica
Nepenthes truncata
Nepenthes veitchii
Nepenthes adnata
Nepenthes albomarginata
Nepenthes ampullaria
Nepenthes bellii
Nepenthes benstonei
Nepenthes bicalcarata
Nepenthes campanulata
Nepenthes distillatoria
Nepenthes gracilis
Nepenthes madagascariensis
Nepenthes masoalensis
Nepenthes merrilliana
Nepenthes mindanaoensis
Nepenthes mirabilis
Nepenthes northiana
Nepenthes pervillei
Nepenthes rafflesiana
Nepenthes smilesii
Nepenthes sumatrana
Nepenthes thorelii
Nepenthes vieillardii
MACÁK, Miroslav, NEUBAUER, Jaroslav, KOUBA, Michal. Úvod do pěstování masožravých rostlin. Praha : Darwiniana, o.s., 2010. 46 s.
 |
Všechna práva vyhrazena. Použití materiálů z těchto stránek pouze se souhlasem společnosti Darwiniana. Přímé odkazy na obsah jsou povoleny jen s uvedením zdroje. © 1991-2013 Darwiniana | |