VAMR
Víte, že sekret rosnatek je obtížné smýt z rukou? I mýdlem to dá práci.
Úvod do pěstování masožravých rostlin
Dionaea muscipula
Kresba: Michal KoubaNadcházející řádky jsou určeny především začínajícím pěstitelům masožravých rostlin nebo těm, které obecně rozšířený názor o náročnosti těchto druhů prozatím od jejich pěstování odradil. Proto jsme se obsahově zaměřili na základní pěstitelské postupy a výčet druhů a jejich detailní popis byl omezen (odkazujeme na dostupnou literaturu uvedenou na závěr). V této obsáhlé skupině rostlin s nejrůznějšími životními nároky si každý může pro začátek najít ty, pro jejichž pěstování má vhodné podmínky. Pokud se mu jejich pěstování bude dařit, jistě neodolá a se vzrůstajícími zkušenostmi se bude snažit podmínky přizpůsobit a pěstovat i náročnější druhy.
Tuto příručku si můžete objednat také v tištěné verziweb.
Jednou ze základních podmínek pro úspěšné pěstování většiny masožravých rostlin je hladina relativní vzdušné vlhkosti (RVV), kterou můžeme měřit vlhkoměrem v procentech nasycení. Pro běžnou orientaci však plně postačí následující údaje: RVV se v bytech pohybuje zpravidla v rozmezí 40–50 %. V zimním období může být vlivem topení ještě nižší. Ale již při umístění většího počtu rostlin vedle sebe se odpařováním zvyšuje RVV v okolí. Také umístění rostlin v podmiskách nebo nad různými odpařovači zvyšuje RVV až na 60 %. Abychom dosáhli RVV 60–80 %, je potřeba rostliny umístit do akvárií nebo podobných prostor bez krycího skla a občas rosit. Vyšších hodnot RVV než 80 % dosáhneme zakrytím krycím sklem a regulováním větrací štěrbinou. Možné je použití i improvizovaných zařízení, například různých plastových nádob, konstrukcí potažených igelitem nebo velkých sklenic. Takováto zařízení však zpravidla přinášejí více problémů než užitku a je možné je doporučit jen jako dočasná. Musíme totiž dosáhnout nejen určité RVV, ale i souladu mezi teplotou a hladinou osvětlení. Při pěstování masožravých rostlin v bytě umisťujeme pěstební zařízení zpravidla co nejblíže k oknu, abychom dosáhli dostatečného osvětlení, a malé nádoby se pak snadno přehřívají.
Sarracenia leucophylla
Kresba: Michal KoubaLepším řešením je zvolit větší nádobu s možností větrání a častěji rosit. K rosení používáme nejlépe ruční rozprašovač a destilovanou nebo dešťovou vodu. Při použití vody z vodovodu se nám budou na skle vytvářet bílé mapy z vysrážených vápenatých a hořečnatých solí a sklo budeme muset často a poměrně namáhavě čistit. Někdy doporučované převaření vody je málo účinné. Také pro zálivku je nejvhodnější voda dešťová, případně destilovaná, záleží však na množství pěstovaných rostlin, a tím na spotřebě vody. Používání vodovodní vody k zalévání je možné, závisí však na její kvalitě. Na mnoha místech je voda skutečně tvrdá, což způsobuje rychlejší znehodnocení substrátu a potřebu častějšího přesazování. Pokud jde o hladinu osvětlení, téměř vždy umísťujeme rostliny co nejblíže k oknu či přímo na okenní parapet. Různé intenzity dosáhneme zvolením příslušného okna podle orientace ke světovým stranám. Záleží však také na tom, jestli před oknem nejsou vysoké stromy, či okno nesměřuje do úzké ulice. Také balkon ve vyšším patře může do jisté míry stínit. Pokud je intenzita osvětlení na zvoleném místě nedostatečná, rostliny jsou silně vytáhlé a může to vést až k jejich úhynu. Avšak i při vhodně zvoleném okně se stává, že se rostliny mírně naklánějí za světlem, protože osvětlení je jednostranné.
V zimním období rostlinám prospívá i umělé přisvětlování a prodloužení délky dne na alespoň 12 hodin (zejména rosnatky to ocení). V praxi se nejčastěji používají světelné zdroje s nižším tepelným sáláním, protože zvyšování teploty je v tomto období nežádoucí. Nakonec i pěstování rostlin pouze pod umělým osvětlením je možné, pokud je nemůžeme nebo nechceme umístit k oknu. Musíme však již použít opravdu silný zdroj osvětlení a umístit ho co nejblíže k rostlinám, přičemž všechny zdroje tepla, jako jsou tlumivky a transformátory, přemisťujeme co nejdál od pěstebního prostoru, aby se zbytečně nezahříval. A to už je jen krůček k plně automatizované vitríně s různými technickými vymoženostmi pro pokročilejší pěstitele. Některé druhy masožravých rostlin je možné nebo vhodné od jara do podzimu pěstovat volně venku na zahradě nebo ve skleníku. Druhy z mírného pásma, vytvářející přezimovací pupeny (hibernakula nebo turiony) dokonce venku pěstovat musíme, ať již v zahradním rašeliništi nebo v květináčích umístěných v nějaké větší nádobě s vodou. Konkrétní podmínky pro pěstování zmiňujeme u jednotlivých rodů či skupin masožravých rostlin.
Masožravé rostliny až na výjimky nehnojíme. Rostou totiž většinou na velmi chudých půdách a živiny si doplňují právě z ulovené kořisti. O úspěšnosti jejich pastí se můžeme přesvědčit u rostlin pěstovaných venku. Trubice špirlic mohou být až po okraj naplněné hmyzem a lepkavé listy rosnatek a tučnic bývají také poseté ulovenou kořistí. Při pěstování v akváriích v bytě můžeme rostliny přikrmovat hmyzem, který jim sami ulovíme, rostliny rostoucí volně na parapetu si sem tam nějaký hmyz uloví samy. Přikrmování rostlin není nezbytně nutné, protože je občas přesazujeme a rostlinám stačí i to málo živin, co je v substrátu. Každopádně sledování, jak rostlina pracuje s polapenou nebo podanou kořistí, je fascinující a je to asi nejdůležitější důvod, proč tyto rostliny pěstujeme. Nesmíme to však s podáváním kořisti přehánět, ani člověku nesvědčí přejídání. Nadbytek kořisti může vést k předčasnému odumírání překrmených listů a ve svém důsledku není produktivní. Rostliny přikrmujeme pouze v době nejaktivnějšího růstu, tedy v létě, přičemž se dá říci, že rostlinám s lepkavými listy není vhodné podávat více než jeden kus malého hmyzu na list, zato konvice láčkovek nebo trubice špirlic je možné plnit podstatně více.
Začněme rody masožravek, které běžně můžete najít v květinářstích.
Následují rody ne tak snadno pěstovatelné, i když i zde existují vyjímky.
A pro úplnost méně obvyklé rody masožravek.
Zdroj
MACÁK, Miroslav, NEUBAUER, Jaroslav, KOUBA, Michal. Úvod do pěstování masožravých rostlin. Praha : Darwiniana, o.s., 2010. 46 s.
Historie změn této karty
komentáře
 |
Všechna práva vyhrazena. Použití materiálů z těchto stránek pouze se souhlasem společnosti Darwiniana. Přímé odkazy na obsah jsou povoleny jen s uvedením zdroje. © 1991-2013 Darwiniana |
|
622 ms