Darwiniana - česká společnost pěstitelů masožravých rostlin

VAMR
Víte, že největší tučnicí je Pinguicula vallisneriifolia, která může v přírodě dosahovat průměru přes 50 cm? Hned za ní je Pinguicula gigantea.

Masožravé rostliny

Nepenthes alata × ventricosa - (Nepenthes × ventrata)
Nepenthes alata × ventricosa - (Nepenthes × ventrata)
Foto: Martin Brousek
Takzvané masožravé rostliny jsou velice širokou a různorodou skupinou flóry, která lidstvo již od pradávna velmi přitahovala svým neobvyklým vzhledem nebo později, když byla masožravost prokázána, i fascinovala touto schopností, díky níž MR vděčí za své umělé zařazení.

Ačkoli si to mnozí lidé myslí, MR si nejsou všechny navzájem příbuzné – jedná se o několik nezávislých vývojových větví, které se dokázaly podobně adaptovat na prostředí, v němž rostou. Najdeme je téměř po celém světě. Je známo 16 rodů rozčleněných do 8 čeledí. Počet druhů je již věc obtížnější, jelikož jsou časté případy, kdy se z poddruhu stane samostatný druh, je objeven nový druh apod.. Přibližně se však pohybujeme okolo 600 až 700 druhů. Spousta druhů je silně variabilních, tudíž rozeznáváme mnoho poddruhů, forem, variet, či mutací. K tomu, aby se rostlina mohla pokládat za masožravou, musí splňovat některé podmínky. Musí dokázat kořist nalákat, polapit, strávit (pomocí enzymů, symbiotických mikroorganismů) a ve svůj prospěch použít látky z ní získané. Některé rostliny splňují jen některé z podmínek, tudíž je mezi opravdu masožravé neřadíme (např. Ibicella, Proboscidea, Roridula aj.).

Masožravky se od jiných rostlin morfologicky dosti liší – zejména částmi, které souvisí s lapáním kořisti. Většinou jsou velmi bizarní, zajímavé, najdou se však druhy nevýrazné, o kterých by málokdo řekl, že mají něco společného s masožravostí.

Drosophyllum lusitanicum
Drosophyllum lusitanicum
Foto: Kateřina Braunová, sbírka autorky
Tyto rostliny se mohou nazývat taktéž „rostlinami hmyzožravými“ (insektivorními), což však zahrnuje pouze ty, které se přiživují hmyzem. Obecnějším výrazem je právě ono vžité „masožravé rostliny“ (karnivorní), které v sobě zahrnuje vše. Poprvé tento výraz použil francouzský encyklopedista Denis Diderot v druhé polovině 18. století. Rostliny loví hmyz, prvoky, červy, pavouky, korýše, plže a drobné obratlovce, jako jsou ještěrky, hlodavci, rybí plůdky a jiné zhruba do velikosti krysy. Téměř u všech rodů byl zjištěn enzym proteáza, který štěpí bílkoviny. I z tohoto hlediska termín „masožravé rostliny“ vyhovuje.

Drosera villosa
Drosera villosa
Foto: Adam Veleba, sbírka autora
Nepenthes macrophylla
Nepenthes macrophylla
Foto: Rosťa Kracík, pěstitel Christian Klein
Genlisea aurea var. minor
Genlisea aurea var. minor
Foto: Martin Brousek, sbírka autora
Dionaea muscipula 'Bohemian Garnet'
Dionaea muscipula 'Bohemian Garnet'
Foto: Michaela Růžičková, sbírka autorky
Drosera menziesii - hlíza
Drosera menziesii - hlíza
Foto: Michal Rubeš

Související fotografie

Zvětšený detail pasti s kořistí vodní masožravé rostliny Aldrovanda vesiculosa
Zvětšený detail pasti s kořistí vodní masožravé rostliny Aldrovanda vesiculosa
Kresba: Jaroslav Neubauer


Historie změn této karty

komentáře

Darwiniana Licence Creative Commons
Texty a obrázky podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License, pokud přímo u nich není uvedeno jinak.
Darwiniana