Darwiniana - česká společnost pěstitelů masožravých rostlin

VAMR
Víte, že Sarracenia purpurea může růst i v Čechách celoročně venku ?

Masožravé rostliny

Nepenthes sp.
Nepenthes sp.
Foto: Tomáš Šimůnek, Borneo
Takzvané masožravé rostliny jsou velice širokou a různorodou skupinou flóry, která lidstvo již od pradávna velmi přitahovala svým neobvyklým vzhledem nebo později, když byla masožravost prokázána, i fascinovala touto schopností, díky níž MR vděčí za své umělé zařazení.

Ačkoli si to mnozí lidé myslí, MR si nejsou všechny navzájem příbuzné – jedná se o několik nezávislých vývojových větví, které se dokázaly podobně adaptovat na prostředí, v němž rostou. Najdeme je téměř po celém světě. Je známo 16 rodů rozčleněných do 8 čeledí. Počet druhů je již věc obtížnější, jelikož jsou časté případy, kdy se z poddruhu stane samostatný druh, je objeven nový druh apod.. Přibližně se však pohybujeme okolo 600 až 700 druhů. Spousta druhů je silně variabilních, tudíž rozeznáváme mnoho poddruhů, forem, variet, či mutací. K tomu, aby se rostlina mohla pokládat za masožravou, musí splňovat některé podmínky. Musí dokázat kořist nalákat, polapit, strávit (pomocí enzymů, symbiotických mikroorganismů) a ve svůj prospěch použít látky z ní získané. Některé rostliny splňují jen některé z podmínek, tudíž je mezi opravdu masožravé neřadíme (např. Ibicella, Proboscidea, Roridula aj.).

Masožravky se od jiných rostlin morfologicky dosti liší – zejména částmi, které souvisí s lapáním kořisti. Většinou jsou velmi bizarní, zajímavé, najdou se však druhy nevýrazné, o kterých by málokdo řekl, že mají něco společného s masožravostí.

Nepenthes alata × ventricosa - příčný průřez úponkou láčky
Nepenthes alata × ventricosa - příčný průřez úponkou láčky
Mikrofoto: Josef Šonka
Tyto rostliny se mohou nazývat taktéž „rostlinami hmyzožravými“ (insektivorními), což však zahrnuje pouze ty, které se přiživují hmyzem. Obecnějším výrazem je právě ono vžité „masožravé rostliny“ (karnivorní), které v sobě zahrnuje vše. Poprvé tento výraz použil francouzský encyklopedista Denis Diderot v druhé polovině 18. století. Rostliny loví hmyz, prvoky, červy, pavouky, korýše, plže a drobné obratlovce, jako jsou ještěrky, hlodavci, rybí plůdky a jiné zhruba do velikosti krysy. Téměř u všech rodů byl zjištěn enzym proteáza, který štěpí bílkoviny. I z tohoto hlediska termín „masožravé rostliny“ vyhovuje.

Aldrovanda vesiculosa
Aldrovanda vesiculosa
Foto: Lubomír Adamec
Heliamphora minor
Heliamphora minor
Foto: Zdeněk Tomášek, sbírka autora
Drosera intermedia
Drosera intermedia
Foto: Jiří Vaněk, sbírka autora
Heliamphora folliculata
Heliamphora folliculata
Foto: Jiří Vaněk, Výstava Darwiniany 2011, pěstitel Andreas Wistuba
Drosera natalensis
Drosera natalensis
Foto: Jiří Vaněk, Výstava Darwiniany 2011, pěstitel Michal Kouba

Související fotografie

Zvětšený detail pasti s kořistí vodní masožravé rostliny Aldrovanda vesiculosa
Zvětšený detail pasti s kořistí vodní masožravé rostliny Aldrovanda vesiculosa
Kresba: Jaroslav Neubauer


Historie změn této karty

komentáře

Darwiniana Licence Creative Commons
Texty a obrázky podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License, pokud přímo u nich není uvedeno jinak.
Darwiniana