Darwiniana - česká společnost pěstitelů masožravých rostlin

VAMR
Víte, že pokud se stanete členem Společnosti v průběhu roku, zašleme vám i ta čísla časopisu Trifid, která již ten rok vyšla? Pakliže již starší čísla nebudou k dispozici, můžeme vám je zaslat ve formátu PDF ve vysokém rozlišení.

Masožravé rostliny

Pinguicula moctezumae × cyclosecta
Pinguicula moctezumae × cyclosecta
Foto: Jakub Štěpán, sbírka autora
Takzvané masožravé rostliny jsou velice širokou a různorodou skupinou flóry, která lidstvo již od pradávna velmi přitahovala svým neobvyklým vzhledem nebo později, když byla masožravost prokázána, i fascinovala touto schopností, díky níž MR vděčí za své umělé zařazení.

Ačkoli si to mnozí lidé myslí, MR si nejsou všechny navzájem příbuzné – jedná se o několik nezávislých vývojových větví, které se dokázaly podobně adaptovat na prostředí, v němž rostou. Najdeme je téměř po celém světě. Je známo 16 rodů rozčleněných do 8 čeledí. Počet druhů je již věc obtížnější, jelikož jsou časté případy, kdy se z poddruhu stane samostatný druh, je objeven nový druh apod.. Přibližně se však pohybujeme okolo 600 až 700 druhů. Spousta druhů je silně variabilních, tudíž rozeznáváme mnoho poddruhů, forem, variet, či mutací. K tomu, aby se rostlina mohla pokládat za masožravou, musí splňovat některé podmínky. Musí dokázat kořist nalákat, polapit, strávit (pomocí enzymů, symbiotických mikroorganismů) a ve svůj prospěch použít látky z ní získané. Některé rostliny splňují jen některé z podmínek, tudíž je mezi opravdu masožravé neřadíme (např. Ibicella, Proboscidea, Roridula aj.).

Masožravky se od jiných rostlin morfologicky dosti liší – zejména částmi, které souvisí s lapáním kořisti. Většinou jsou velmi bizarní, zajímavé, najdou se však druhy nevýrazné, o kterých by málokdo řekl, že mají něco společného s masožravostí.

Drosera paradoxa
Drosera paradoxa
Foto: Jakub Štěpán, Výstava Darwiniany 2010, pěstitel Jiří Vaněk
Tyto rostliny se mohou nazývat taktéž „rostlinami hmyzožravými“ (insektivorními), což však zahrnuje pouze ty, které se přiživují hmyzem. Obecnějším výrazem je právě ono vžité „masožravé rostliny“ (karnivorní), které v sobě zahrnuje vše. Poprvé tento výraz použil francouzský encyklopedista Denis Diderot v druhé polovině 18. století. Rostliny loví hmyz, prvoky, červy, pavouky, korýše, plže a drobné obratlovce, jako jsou ještěrky, hlodavci, rybí plůdky a jiné zhruba do velikosti krysy. Téměř u všech rodů byl zjištěn enzym proteáza, který štěpí bílkoviny. I z tohoto hlediska termín „masožravé rostliny“ vyhovuje.

Sarracenia alata
Sarracenia alata
Foto: Michal Rubeš, BZ Liberec
Utricularia welwitschii
Utricularia welwitschii
Foto: Jakub Štěpán, sbírka autora
Nepenthes mira
Nepenthes mira
Foto: Adam Veleba, pěstitel Martin Dančák
Nepenthes inermis
Nepenthes inermis
Foto: Michal Rubeš, BZ Liberec
Utricularia campbelliana
Utricularia campbelliana
Foto: Michal Rubeš, BZ Liberec

Související fotografie

Zvětšený detail pasti s kořistí vodní masožravé rostliny Aldrovanda vesiculosa
Zvětšený detail pasti s kořistí vodní masožravé rostliny Aldrovanda vesiculosa
Kresba: Jaroslav Neubauer


Historie změn této karty

komentáře

Darwiniana Licence Creative Commons
Texty a obrázky podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License, pokud přímo u nich není uvedeno jinak.
Darwiniana