Drosera scorpioides Planch. 1848

Drosera scorpioides
Foto: Jiří Vaněk, sbírka autoraAutorem vědeckého popisu a jména tohoto skvostu mezi australskými trpasličími rosnatkami je francouzský botanik Jules Émile Planchon (1823-1888), který popsal a pojmenoval celou řadu dalších i nemasožravých rostlinných druhů. Za mnohé mu vděčí francouzští vinaři, kterým pomohl vyřešit problém s vinnou muškou r. Phylloxera devastující révové porosty zejména v jižní Francii.

Ale zpět k rosnatce štírkovité (Drosera scorpioides): českou verzi jejího názvu přejímáme od RNDr. M. Studničky, který jej odvozuje z latinského druhového jména ve významu "podobná štírovi", a protože jde o drobnou bylinu, tedy "štírkovitá". Autorovi vědeckého názvu její listy asi vzhledem připomínaly siluetu štíra či škorpiona.

Taxonomie, systematika

Botanicky spadá rosnatka štírkovitá do sekce Lamprolepis.

Botanický popis

Vytrvalá drobná bylina s volnou otevřenou a vzpřímenou vystoupavou listovou růžicí o průměru 3,5 cm a výšce 3,5 cm. Stonek obecně 2-3 cm dlouhý, hustě pokrytý zbytky listů z předcházející sezony.

Drosera scorpioides
Foto: Jiří Vaněk, sbírka autoraListy: úzce kopinaté, 6 mm dlouhé, 1,6 mm široké, na spodině lysé. Zadržovací žlázky (tentakula) po obvodu čepele, menší žlázky uvnitř svrchního povrchu čepele. Řapík 10 mm dlouhý, při bázi 1 mm široký a při čepeli se zužující na 0,5 mm, 0,4 mm silný, na průřezu kanálkatý (protkaný kanálky na rubu) a porostlý četnými roztroušenými žlázkami na stopkách, které se nahoře zužují, na líci a při okrajích. Tyto žlázky na rubu řapíku početně redukované.

Stipuli: 9 mm dlouhé, 6 mm široké, při bázi 3 mm široké, trojlaločné, střední lalok dělený ve tři úkrojky, z nichž každý rozřetený na vrcholu, zevní okraje postranních úkrojků zoubkaté, vnitřní okraje celistvé, vrchol rozdělený ve tři třásně, vnitří třáseň nejdelší a délkou přesahující střední úkrojek.

Květenství: 1 vzácně 2 o výšce 5 cm, celý květní stvol i květenství hustě pokryté dlouhými, bílými vlnu připomínajícími a vzhůru se zužujícími stopkatými žlázkami, květy v počtu 20-30, květenství za zralosti zpola vzpřímené, květní stopky 1 mm dlouhé.
Kališní lístky: 2,5 mm dlouhé, 1,3 mm široké, okraje celistvé, vrchol uťatý a nepravidelně zoubkatý, povrch pokrytý stejnými bílými, vlnu upomínajícími žláznatými chloupky jako na květenství a květním stvolu.
Korunní plátky: bílé, světle či tmavě růžové, 5 mm dlouhé, 2,5 mm široké poblíž vrcholu, uprostřed se zužují na šířku 1,5 mm a opodál báze se rozšiřují na šířku 1,6 mm.
Tyčinky: celkem 5, 2 mm dlouhé, nitky bílé, prašníky bílé, pyl světle žlutý.
Semeník: bělavě uzarděle růžový, tvaru obráceného kužele, 0,7 mm dlouhý, v průměru 0,8 mm.
Čnělky: celkem 3, bílé, vzpřímené, 0,4 mm dlouhé, 0,3 mm v průměru. Blizny bílé, 2,5 mm dlouhé, 0,5 mm v průměru při bázi, k zaoblenému vrcholu trochu rozšířené, obvykle ohnuté a tvořící nápadné srpkovité uspořádání poblíž vrcholu.

Drosera scorpioides - gemmy
Foto: Rosťa Kracík, sbírka autora
Drosera scorpioides
Foto: Václav Lenk
Drosera scorpioides
Foto: Václav Lenk
Drosera scorpioides
Foto: Václav LenkGemmy: vejčité, 2,2 mm dlouhé, 1,7 mm široké, 1,1 mm silné.

Kvetení: V přírodě se uvádí říjen. Za dormance (období sucha) tvoří zpola kompaktní dormantní pupeny (stipuli).

Prostředí

mapa rozšíření Drosera scorpioides
Mapa: Tomáš Andrlík
Geografické rozšíření:
Západní Austrálie - lokality kolem městských aglomerací Albany a Esperance, Manypeaks.
Kromě uvedených míst výskytu se také uvádí dvě stanoviště v okolí Perthu. První se nachází při pobřeží a má délku asi 600 km, šířkou tento pás nikde nepřesahuje 100 km. Druhé stanoviště z oblasti Perthu je od prvního vzáleno cca 300 km a nepřesahuje vzdáleností 100 km. Nevylučuje se dřívější spojitost obou výskytišť.

Cenologie:
Tento druh roste v oblasti Albany Stirling Range na skalnatých lateritických (neúrodná půda tropů a subtropů) výstupech a východně od Esperance na bílém křemičitém písku.
Podnebí oblastí kolem Perthu lze charakterizovat jako středozemské s teplými léty (občasné bouřky, jinak sucho a horko) a chladnějšími a vlhčími zimami. Z hlediska nadmořské výšky jde o terén s údolími až po výšku 300 m nad mořem.

Pěstování

náročnost: 2 - střední

Drosera scorpioides
Foto: Rosťa Kracík, sbírka autoraPěstování rosnatky štírkovité (Drosera scorpioides) je poměrně snadné.

Substrát: směs rašeliny s pískem (3 : 2) nebo i s perlitem. Povrch substrátu je dobré vysypat pískem. Písek jemnozrnný křemičitý.

Osvit:
Celoročně maximální možný, lze i uměle přisvětlovat či přímo pěstovat pod umělým osvětlením.

Teploty:
V letním období neškodí při dobré závlaze ani hodnoty nad 30 °C, optimálně 18-25 °C, v zimním období nižší, cca 10-15 °C.

Zálivka:
Letní vydatná, květináčky stojí ve vysokém vodním sloupci, substrát je dobře promokřený až k povrchu, zimní zálivka umírněná, v podmisce pouze tenká vrsva vody, substrát na povrchu sušší, jen trochu zavlhlý.

RVV:
Plně postačuje 60-80 %.

Rozmnožování:

a/ Vegetativní:
Nejběžněji formou gemm podobně jako u jiných druhů trpasličích rosnatek. Gemmy se tvoří pod vlivem snížené zálivky, sníženého osvitu a nižších teplot.
Explantátové kultury.

b/ Generativní:
Semeny, nejlépe po opylení nepříbuzných rostlin.

Vhodné pěstební niky:
Okenní parapety s východní nebo jižní expozicí, v létě možné letnit na balkoně či v zahradě při dobré zálivce. Též možné pěstovat ve větratelných nádržích pod umělým osvětlením v bytě mimo přirozený světelný zdroj.

Variety, kultivary, formy, ...

Rosnatka štírkovitá nemá žádné variety ani poddruhy.
A. Lowrie pouze uvádí "obří" formu z jedné lokality v okolí Albany, která se vyznačuje lodyžkami o výšce 20 cm se stálým pokryvem zbytků odumřelých listů z předešlých růstových období. Pokud odhadujeme roční přírůstek asi na 2 cm, píše A. Lowrie, stáří těchto jedinců je cca 10 let.

Použité zdroje

Základní materiál z internetového německého zdroje k tomuto druhu poskytla v překladu do VAMRu Dohnalová, J., 2008: www.fleischfressendepflanzen.de
Lowrie, A.: Carnivorous Plants of Australia, Volume 2, University of Western Australia Press, 1989.

Související fotografie

Historie změn této karty

komentáře

Texty a obrázky podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License, pokud přímo u nich není uvedeno jinak.