Darwiniana - česká společnost pěstitelů masožravých rostlin

VAMR
Víte, že největší tučnicí je Pinguicula vallisneriifolia, která může v přírodě dosahovat průměru přes 50 cm? Hned za ní je Pinguicula gigantea.

Drosera scorpioides Planch. 1848

Drosera scorpioides
Drosera scorpioides
Foto: Jiří Vaněk, sbírka autora
Autorem vědeckého popisu a jména tohoto skvostu mezi australskými trpasličími rosnatkami je francouzský botanik Jules Émile Planchon (1823-1888), který popsal a pojmenoval celou řadu dalších i nemasožravých rostlinných druhů. Za mnohé mu vděčí francouzští vinaři, kterým pomohl vyřešit problém s vinnou muškou r. Phylloxera devastující révové porosty zejména v jižní Francii.

Ale zpět k rosnatce štírkovité (Drosera scorpioides): českou verzi jejího názvu přejímáme od RNDr. M. Studničky, který jej odvozuje z latinského druhového jména ve významu "podobná štírovi", a protože jde o drobnou bylinu, tedy "štírkovitá". Autorovi vědeckého názvu její listy asi vzhledem připomínaly siluetu štíra či škorpiona.

Drosera scorpioides se vyslovuje jako "drozera skorpioides".
českyrosnatka štírkovitá
anglickyshaggy sundew

Taxonomie, systematika

Botanicky spadá rosnatka štírkovitá do sekce Lamprolepis.

Botanický popis

Vytrvalá drobná bylina s volnou otevřenou a vzpřímenou vystoupavou listovou růžicí o průměru 3,5 cm a výšce 3,5 cm. Stonek obecně 2-3 cm dlouhý, hustě pokrytý zbytky listů z předcházející sezony.
Drosera scorpioides
Drosera scorpioides
Foto: Jiří Vaněk, sbírka autora
Listy: úzce kopinaté, 6 mm dlouhé, 1,6 mm široké, na spodině lysé. Zadržovací žlázky (tentakula) po obvodu čepele, menší žlázky uvnitř svrchního povrchu čepele. Řapík 10 mm dlouhý, při bázi 1 mm široký a při čepeli se zužující na 0,5 mm, 0,4 mm silný, na průřezu kanálkatý (protkaný kanálky na rubu) a porostlý četnými roztroušenými žlázkami na stopkách, které se nahoře zužují, na líci a při okrajích. Tyto žlázky na rubu řapíku početně redukované.

Stipuli: 9 mm dlouhé, 6 mm široké, při bázi 3 mm široké, trojlaločné, střední lalok dělený ve tři úkrojky, z nichž každý rozřetený na vrcholu, zevní okraje postranních úkrojků zoubkaté, vnitřní okraje celistvé, vrchol rozdělený ve tři třásně, vnitří třáseň nejdelší a délkou přesahující střední úkrojek.

Květenství: 1 vzácně 2 o výšce 5 cm, celý květní stvol i květenství hustě pokryté dlouhými, bílými vlnu připomínajícími a vzhůru se zužujícími stopkatými žlázkami, květy v počtu 20-30, květenství za zralosti zpola vzpřímené, květní stopky 1 mm dlouhé.
Kališní lístky: 2,5 mm dlouhé, 1,3 mm široké, okraje celistvé, vrchol uťatý a nepravidelně zoubkatý, povrch pokrytý stejnými bílými, vlnu upomínajícími žláznatými chloupky jako na květenství a květním stvolu.
Korunní plátky: bílé, světle či tmavě růžové, 5 mm dlouhé, 2,5 mm široké poblíž vrcholu, uprostřed se zužují na šířku 1,5 mm a opodál báze se rozšiřují na šířku 1,6 mm.
Tyčinky: celkem 5, 2 mm dlouhé, nitky bílé, prašníky bílé, pyl světle žlutý.
Semeník: bělavě uzarděle růžový, tvaru obráceného kužele, 0,7 mm dlouhý, v průměru 0,8 mm.
Čnělky: celkem 3, bílé, vzpřímené, 0,4 mm dlouhé, 0,3 mm v průměru. Blizny bílé, 2,5 mm dlouhé, 0,5 mm v průměru při bázi, k zaoblenému vrcholu trochu rozšířené, obvykle ohnuté a tvořící nápadné srpkovité uspořádání poblíž vrcholu.
Drosera scorpioides - gemmy
Drosera scorpioides - gemmy
Foto: Rosťa Kracík, sbírka autora
Drosera scorpioides
Drosera scorpioides
Foto: Václav Lenk
Drosera scorpioides
Drosera scorpioides
Foto: Václav Lenk
Drosera scorpioides
Drosera scorpioides
Foto: Václav Lenk
Gemmy: vejčité, 2,2 mm dlouhé, 1,7 mm široké, 1,1 mm silné.

Kvetení: V přírodě se uvádí říjen. Za dormance (období sucha) tvoří zpola kompaktní dormantní pupeny (stipuli).

Prostředí

mapa rozšíření Drosera scorpioides
mapa rozšíření Drosera scorpioides
Mapa: Tomáš Andrlík
Geografické rozšíření:
Západní Austrálie - lokality kolem městských aglomerací Albany a Esperance, Manypeaks.
Kromě uvedených míst výskytu se také uvádí dvě stanoviště v okolí Perthu. První se nachází při pobřeží a má délku asi 600 km, šířkou tento pás nikde nepřesahuje 100 km. Druhé stanoviště z oblasti Perthu je od prvního vzáleno cca 300 km a nepřesahuje vzdáleností 100 km. Nevylučuje se dřívější spojitost obou výskytišť.

Cenologie:
Tento druh roste v oblasti Albany Stirling Range na skalnatých lateritických (neúrodná půda tropů a subtropů) výstupech a východně od Esperance na bílém křemičitém písku.
Podnebí oblastí kolem Perthu lze charakterizovat jako středozemské s teplými léty (občasné bouřky, jinak sucho a horko) a chladnějšími a vlhčími zimami. Z hlediska nadmořské výšky jde o terén s údolími až po výšku 300 m nad mořem.

Pěstování

náročnost: 2 - střední

Drosera scorpioides
Drosera scorpioides
Foto: Rosťa Kracík, sbírka autora
Pěstování rosnatky štírkovité (Drosera scorpioides) je poměrně snadné.

Substrát: směs rašeliny s pískem (3 : 2) nebo i s perlitem. Povrch substrátu je dobré vysypat pískem. Písek jemnozrnný křemičitý.

Osvit:
Celoročně maximální možný, lze i uměle přisvětlovat či přímo pěstovat pod umělým osvětlením.

Teploty:
V letním období neškodí při dobré závlaze ani hodnoty nad 30 °C, optimálně 18-25 °C, v zimním období nižší, cca 10-15 °C.

Zálivka:
Letní vydatná, květináčky stojí ve vysokém vodním sloupci, substrát je dobře promokřený až k povrchu, zimní zálivka umírněná, v podmisce pouze tenká vrsva vody, substrát na povrchu sušší, jen trochu zavlhlý.

RVV:
Plně postačuje 60-80 %.

Rozmnožování:

a/ Vegetativní:
Nejběžněji formou gemm podobně jako u jiných druhů trpasličích rosnatek. Gemmy se tvoří pod vlivem snížené zálivky, sníženého osvitu a nižších teplot.
Explantátové kultury.

b/ Generativní:
Semeny, nejlépe po opylení nepříbuzných rostlin.

Vhodné pěstební niky:
Okenní parapety s východní nebo jižní expozicí, v létě možné letnit na balkoně či v zahradě při dobré zálivce. Též možné pěstovat ve větratelných nádržích pod umělým osvětlením v bytě mimo přirozený světelný zdroj.

Variety, kultivary, formy, ...

Rosnatka štírkovitá nemá žádné variety ani poddruhy.
A. Lowrie pouze uvádí "obří" formu z jedné lokality v okolí Albany, která se vyznačuje lodyžkami o výšce 20 cm se stálým pokryvem zbytků odumřelých listů z předešlých růstových období. Pokud odhadujeme roční přírůstek asi na 2 cm, píše A. Lowrie, stáří těchto jedinců je cca 10 let.

Použité zdroje

Základní materiál z internetového německého zdroje k tomuto druhu poskytla v překladu do VAMRu Dohnalová, J., 2008: www.fleischfressendepflanzen.de
Lowrie, A.: Carnivorous Plants of Australia, Volume 2, University of Western Australia Press, 1989.


Související fotografie

Drosera scorpioides
Drosera scorpioides
Foto: Rosťa Kracík, sbírka autora

Drosera scorpioides
Drosera scorpioides
Foto: Jiří Vaněk, sbírka autora

Drosera scorpioides
Drosera scorpioides
Foto: Jiří Vaněk, sbírka autora

Drosera scorpioides
Drosera scorpioides
Foto: Jiří Vaněk, sbírka autora

Drosera scorpioides
Drosera scorpioides
Foto: Jiří Vaněk, sbírka autora

Drosera scorpioides
Drosera scorpioides
Foto: Václav Lenk

Drosera scorpioides
Drosera scorpioides
Foto: Václav Lenk

Drosera scorpioides
Drosera scorpioides
Foto: Václav Lenk

Drosera scorpioides
Drosera scorpioides
Foto: Zbyněk Elingr

Drosera scorpioides
Drosera scorpioides
Foto: Zbyněk Elingr

Drosera scorpioides
Drosera scorpioides
Foto: Jakub Štěpán, sbírka autora

Drosera scorpioides
Drosera scorpioides
Foto: Michal Rubeš, Výstava Darwiniany 2009, pěstitel Jakub Štěpán

Drosera scorpioides
Drosera scorpioides
Kresba: Michal Kouba

Drosera scorpioides
Drosera scorpioides
Foto: Miloslav Macháček, sbírka autora

Drosera scorpioides
Drosera scorpioides
Foto: Miloslav Macháček, sbírka autora

Drosera scorpioides
Drosera scorpioides
Foto: Michaela Růžičková, Výstava Darwiniany 2010

Drosera scorpioides
Drosera scorpioides
Foto: Albert Damaška, sbírka autora

Drosera scorpioides - gemmy
Drosera scorpioides - gemmy
Foto: Rosťa Kracík, sbírka autora

Drosera scorpioides - poupě
Drosera scorpioides - poupě
Foto: Václav Lenk, BZ Liberec

mapa rozšíření Drosera scorpioides
mapa rozšíření Drosera scorpioides
Mapa: Tomáš Andrlík


Historie změn této karty

komentáře

Darwiniana Licence Creative Commons
Texty a obrázky podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License, pokud přímo u nich není uvedeno jinak.
Darwiniana