Darwiniana - česká společnost pěstitelů masožravých rostlin

VAMR
Víte, že se scházíme každé první pondělí v měsíci v restauraci U Chlupatýho ducha na Praze 1 a zváni jsou úplně všichni?

Byblis liniflora Salisb. 1808


Byblis lnokvětá (Byblis liniflora) je k pasivnímu lapání hmyzu vybavena dokonale. Její lodyhu, listy, dokonce i dlouhé květní stopky posévají stopkaté žlázky vylučující v kapičkách průhlednou lepkavou tekutinu. Rodový název „Byblis“ je odvozen od stejnojmenné dcery starověkého krále Mileta a jejích slz, které exkrementy stopkatých žlázek připomínají. Anglický název „Rainbow plant“ znamená pak doslova „duhová rostlina“, „duhovka“, což je zřejmě odvozeno od hry světla při rozkladu na třpytivých průhledných slizovitých kapičkách.

Byblis liniflora se vyslovuje jako "byblis liniflóra".
českybyblis lnokvětá
anglickyNorthern rainbow plant

Taxonomie, systematika

Čeleď byblidovité (Byblidaceae).

Botanický popis

Bylina krátkověká, většinou jednoletá.

Listy čárkovité, tuhé, bledavě zelenkavé. Na vystoupavé nebo přímé lodyze stejného zbarvení jsou listy uspořádány střídavě. Celková výška rostlin cca 15 cm, délka listů cca 5 cm.


Květy se tvoří od jara do podzimu. Jsou pětičetné, pravidelné a na dlouhých žláznatě chlupatých stopkách vyrůstajících z paždí listů při lodyze. Jejich průměr je 1 cm a zbarvení je růžové. Jsou samoopylivé (kleistogamické).
Květní vzorec: K, C, A, G.


Semena: drsná, drobná, tmavá, velikostí a vzhledem připomínající maková zrnka.

Prostředí

Geografický výskyt:

Severoaustralská oblast s tropickým podnebím a obdobím dešťů v letní sezóně a Nová Guinea.

Cenologie:

Mokřiny a slatiniště, kyselé, výrazně písčité nebo humózní substráty, otevřená stanoviště s plnou sluneční expozicí.

Pěstování

náročnost: 1 - lehká


Nenáročná a vděčná rostlina.

Substrát: rašelina + hrubý křemičitý písek (2 : 1).
Letní teploty: 18 – 30 °C
Letní zálivka: vydatná, vysoká hladina vody v podmisce.
Letní osvit: maximální možné oslunění.
Protože Byblis liniflora na podzim přirozeně odumírá, zimní teploty, osvit a zálivka jsou bezpředmětné.
Přesazování: jednoletka, netřeba přesazovat.


Rozmnožování:

a/ Vegetativní: 0

b/ Generativní: semeny. Výsev se provádí na povrch provlhčeného substrátu (leden, únor, ale i dříve). Nádobku obvykle zakrýváme víčkem kvůli vyšší RVV. Při pokojové teplotě a na světlém stanovišti dochází ke klíčení cca za tři týdny (při teplotě 20 °C i za 12 dní (Studnička,M., 1984). Když semenáčky dostatečně zesílí, přepichujeme je dle libosti buď solitérně do květináčku menší nebo střední velikosti, nebo i do většího, chceme-li pěstovat pohromadě více rostlin.

Škůdci:

Vhodná kultivační stanoviště: skleníky, okenní parapety, akvarijní nádoby, vitríny.

Variety, kultivary, formy, ...

Byblis lnokvětá (Byblis liniflora) se výraznou variabilitou v přírodě neprojevuje. I když má příbuzné druhy, žádné informace o hybridizačních pokusech jsem nikde neobjevil (Z. Žáček, 2007).

Poznámky

Pozn.1:
Rostliny hustě posévají stopkaté žlázky. Vylučují třpytivou, průhlednou a lepkavou tekutinu, na kterou se snadno zachytávají rozmanití drobní živočichové. Žlázky i listy jsou zcela pasivní, při zachycení kořisti na lepkavém slizu neprojevují žádný aktivní pohyb. Kromě stopkatých žlázek jsou na povrchu listů a jiných částí této rostliny přisedlé žlázky, jejichž funkce spočívá ve vstřebávání živin z polapené kořisti.

Pozn.2:
Zajímavé komenzální vztahy.

Pozn.3:
Náš význačný botanik profesor K. Domin byblidy studoval a zařadil rod Byblis s několika druhy do samostatné čeledi byblidovitých (Byblidaceae) (Domin, K., 1922).

Použité zdroje

Studnička, M., Masožravé rostliny, Academia, 1984.
Domin, K., Acta Botanica Bohemica, Praha, 1 : 3 – 4, 1922.


Související fotografie















Historie změn této karty

komentáře

Darwiniana Licence Creative Commons
Texty a obrázky podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License, pokud přímo u nich není uvedeno jinak.
Darwiniana