Darwiniana - česká společnost pěstitelů masožravých rostlin

VAMR
Víte, že i Vy se můžete podílet na tvorbě VAMRu (Velkého Atlasu Masožravých Rostlin)?

Pinguicula ehlersiae Speta et Fuchs 1982

Pinguicula ehlersiae
Pinguicula ehlersiae
Foto: Kateřina Braunová, sbírka autora
Tato "mexičanka", tučnice Ehlersiové, je pojmenována po své objevitelce, Renate Ehlersiové, která v roce 1979 nasbírala její typové vzorky poblíž Guadalcazaru v mexickém státě San Luis Potosi.
Posléze byl tento druh mexické tučnice zaveden do kultury a pěstován v BZ v Linci. A právě zde si jí povšimla a jako nový druh ji popsala dvojice botaniků F. Speta a F. Fuchs v r. 1982.

Pinguicula ehlersiae se vyslovuje jako "Pinguikula elersié".
českyTučnice Ehlersiové
anglickyThe Ehlersi´s Butterwort

Taxonomie, systematika

Jako ostatní tučnice se i tato řadí do čeledi bublinatkovitých (Lentibulariaceae) a v jemnějším taxonomickém dělení spadá do podrodu Pinguicula Casper a nakonec do sekce Crassifolia Speta et Fuchs.
Několikrát měnila jméno, protože pokládána za nový druh, nebo popsána jako varieta, popř. zaměněna a tak má ve své historii několik dnes neplatných synonym:
1982 - Pinguicula ehlersiae Speta et Fuchs
1984 - Pinguicula cyclosecta [auct. non Casper: Hort], syn. P. ehlersiae [Speta et Fuchs]
1993 - Pinguicula ehlersiae [Speta et Fuchs] var. albiflora [Debbert et Duschek] nom. nudum, syn. P. ehlersiae [Speta et Fuchs]
1994 - Pinguicula hintoniorum [B.L. Turner], syn. P. ehlersiae [Speta et Fuchs]

Počet chromozómů: 2n = 32

Botanický popis

Pinguicula ehlersiae
Pinguicula ehlersiae
Foto: Kateřina Braunová, sbírka autorky
Menší vytrvalá bylina s mnoholistou růžicí a krátkými bělavými kořínky.
Listy v obrysu trojúhlé s ohrnutými okraji, které se při dobrém osvitu zbarvují do červena (výrazný diakritický znak ve srovnání s blízce příbuznou a podobnou Pinguicula esseriana.

Pinguicula ehlersiae
Pinguicula ehlersiae
Foto: Kateřina Braunová, sbírka autora
Květenství tvoří jednokvětý stvol. Koruna pětilaločná a barevně poměrně výrazně variabilní. Může být bílá (viz "variety, kultivary..."), starorůžového odstínu nebo růžově lila (fialová), lila i sytě růžová. Jistá proměnlivost je patrná i ve tvaru květů z různých lokalit.
(Detailněji po obdržení dalších informací)

Prostředí

Geografické rozšíření:
Její domovinou je Mexiko, kde byla nalezena ve státech San Luis Potosi (Guadalcazar, Santa Gertrudis, Santa Catarina, Nunez, El Huizache) a Hidalgo (severně od Ixmiquilpanu, San Andres de Debortha, Tolantongo (http://www.pinguicula.org/web).

Cenologie:
Roztroušeně v menších shlucích v zástinu křovité vegetace a mladých doubrav. Substrátem bývá i černozem nebo erodované mechaté lavice v nadmořské výšce 1200-1650 m.

Pěstování

náročnost: 2 - střední

Pěstování je obdobné jako u tučnice Pinguicula moctezumae. Uvádí se, že oba druhy je nezbytné mírně zalévat i v zimním období, úplné vyschnutí substrátu jako u jiných druhů mexických tučnic se zde nedoporučuje (Braunová, K., 2008).

Rozmnožování:

a/Vegetativní:
Nejlépe šetrným odlomením několika listů zjara. Odlomené listy se naplocho pokládají na zvlhčený substrát. Z jejich báze pak po několika týdnech raší nové rostlinky.

b/Generativní:
Semeny (detailněji po obdržení dalších informací)

Vhodné pěstební niky: protože náročnost na vysokou RVV tento druh nemá, je vhodná k pěstování i v panelákových bytech na světlých okenních parapetech. Přes léto je dobré dopřát rostlinám mírný polostín a v zimním období maximum, které je možné. Rostlinám se skvěle daří ve skleníkových podmínkách na solidně větraných místech. Vhodné je též letnění (zahrady, verandy, balkony ap.).

Variety, kultivary, formy, ...

Botanicky bez poddruhů, pouze varieta s bílým květem - Pinguicula ehlersiae var. albiflora.

Příklady umělých hybridů:
Pinguicula moranensis × ehlersiae = Pinguicula × 'Sethos'
Pinguicula ehlersiae × moranensis = Pinguicula × 'Weser'
Pinguicula agnata × (moranensis × ehlersiae) = Pinguicula 'Pirouette'

Použité zdroje

Podklady pro tuto kartu zaslala do VAMRu Braunová, K., 2008.
Braunová, K.: os. pěstitelské zkušenosti, 2008.
Studnička, M., Franta, J., Spousta, M.: Masožravé rostliny, sborník článků publikovaných v časopise Živa, Academia, 2007.
Trifid 2/1999
Trifid 3/2005
Trifid 1/2006

Internetové zdroje:
http://www.pinguicula.org/web
http://www.carnivorousplants.org/cpn/Species/v29n1p14_21.html#pirouetteweb


Související fotografie

Pinguicula ehlersiae
Pinguicula ehlersiae
Foto: Kateřina Braunová, sbírka autora

Pinguicula ehlersiae
Pinguicula ehlersiae
Foto: Kateřina Braunová, sbírka autora

Pinguicula ehlersiae
Pinguicula ehlersiae
Foto: Kateřina Braunová, sbírka autorky

Pinguicula ehlersiae
Pinguicula ehlersiae
Foto: Jakub Štěpán, sbírka autora

Pinguicula ehlersiae
Pinguicula ehlersiae
Foto: Jakub Štěpán, Výstava Darwiniany 2010, pěstitelka Kateřina Braunová

Pinguicula ehlersiae
Pinguicula ehlersiae
Foto: Jiří Vaněk, Výstava Darwiniany 2011, pěstitel Kateřina Braunová

Pinguicula ehlersiae
Pinguicula ehlersiae
Foto: Jiří Vaněk, Výstava Darwiniany 2011, pěstitel Kateřina Braunová

Pinguicula ehlersiae
Pinguicula ehlersiae
Foto: Jiří Vaněk, Výstava Darwiniany 2011, pěstitel Kateřina Braunová

Pinguicula medusina × (moranensis × ehlersiae)
Pinguicula medusina × (moranensis × ehlersiae)
Foto: Daniel Hordějčuk, sbírka autora


Historie změn této karty

komentáře

Darwiniana Licence Creative Commons
Texty a obrázky podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License, pokud přímo u nich není uvedeno jinak.
Darwiniana