Darwiniana - česká společnost pěstitelů masožravých rostlin

Trifid

Časopis Trifid

Dionaea muscipula
Dionaea muscipula
Foto: Martin Brousek, sbĂ­rka autora

Trifid je oficiální periodikum společnosti Darwiniana. Je vydáván od roku 1996 a za tu dobu prošel mnoha proměnami. V současnosti vychází 4× ročně ve formátu B5. Kromě barevných stran je jeho nedílnou součástí také černobílá příloha obsahující informace o dění ve společnosti a další články.

Obsahem Trifida jsou články o masožravých rostlinách a jiných botanických kuriozitách v nejširším spektru. Najdete v něm informace z anatomie a morfologie rostlin, zprávy o pozorování rostlin na přirozených stanovištích, reportáže z návštěv lokalit, zkušenosti s pěstováním. Dále zde naleznete informace o tom, co se děje v Darwinianě, pozvánky na nejrůznější akce a setkání, svodky z fóra či zprávy ze semenné banky společnosti.

Protože Trifid je autorským počinem Darwiniany, měly by být jeho náplní především příspěvky od členů - ať už se jedná o články, fotografie či kresby. Rádi bychom tedy zde vyzvali ke spolupráci na časopisu širokou členskou základnu i ostatní příznivce masožravek či jiných botanických kuriozit a návštěvníky našeho fóra. Budeme moc rádi za jakékoliv příspěvky týkající se náplně Trifida, zvláště pak původní články o pěstování rostlin či návštěvách lokalit. Stejně tak oceníme nabídky fotografií, ilustrací nebo například pomoc s překlady z cizích jazyků. Prosím neváhejte a dejte nám vědět, pokud máte chuť se na tvorbě Trifida jakkoliv podílet, KAŽDÁ Vaše pomoc je velmi vítána.

Redakční rada

Starší papírová čísla jsou dostupná k zapůjčení v knihovně Darwiniany nebo naskenovaná ke stažení ve Skladu na webových stránkách Darwiniany.

Spolupracovník Jan Hradil zpracoval seznamy článků v přehledné tabulce, kde zjistíte základní informace.

Jakékoliv připomínky k obsahu a struktuře Trifida (nebo náměty ke zlepšení) je možné posílat přímo šéfredaktorovi na e-mail zacek@darwiniana.cz.

2010/1

Botanická zahrada Praha - Orchideje 12.–21. 3.

Martin Dlouhý
Krátká reportáž z výstavy, která se konala ve skleníku Fata Morgana ve skleníku Pražské botanické zahrady. Na výstavě se představilo mnoho druhů pestré rodiny orchidejí. Kolega Ludo Verdyck tradičně zajistil prodej i některé rostliny do výstavy, takže bylo možné odnést si krásnou rostlinu i užitečnou radu jak ji pěstovat.

Jak na ně - Heliamphora minor

Vedoucí experimentu: Petr Bílek
Členové skupiny seznamují s jejich metodami, vývojem a výsledky které povedou k definici správného pěstování.

Výlet do ráje láčkovek - Borneo 2009 – díl I.

Václav Kubín
Autor popisuje první čtyři dny expedice na Borneo. Jak se zrodil nápad splnit si dávný sen, těžkosti na cestě, první láčkovky... Pokračování příště.

Kosiště v roce 2010

Michal Rubeš
Zpráva o tom, co jsme společně udělali pro záchranu tučnice české a plán prací pro tento rok. Nejbližším bodem je Českolipské koukání - focení tučnice české v květu.

Interinfo

Jarní setkání pěstitelů MR a Valná hromada společnosti, Svodka ze SR, Úvod do pěstování masožravých rostlin, Jak a kam platit Darwinianě – nový transparentní účet u FIO, Finanční přehled za rok 2009, Diskuzní fórum T1/10

Licence obrázků ve VAMRu

Michal Rubeš
Jelikož je Česká republika zemí zapojenou do projektu licencí Creative Commons, věnuje se autor možnostem správného použití těchto licencí pro fotografie ve VAMRu.

Knihovník představuje - Peter D`Amato: The Savage Garden

Adam Veleba
Adam vybral z knihovny Darwiniany tuto zajímavou knihu. Čím se liší od ostatních? V mnoha detailech: v popisech různých typů substrátu a pěstebních nádob, umělého osvětlení, hnojení, krmení a praktickými radami pro úplné začátečníky se dvěma květináči na okně až po pokročilé pěstitel s velkým skleníkem.

Není Nepenthes gracilis jako Nepenthes gracilis


Jaroslav Neubauer
Autorova expedice na Sumatru byla plná překvapení. Jední z nich bylo, jak moc se v přírodě liší podmínky a výskyt velké a pěkné Nepenthes gracilis. Seznámíme se s odlišnostmi ve vzhledu mezi rostlinami v přírodě a kultuře.

Sličné Jihoameričanky III

Adam Veleba
Informace o jihoamerických rosnatkách v tomto článku jsou zaměřené na dva poměrně odlišné druhy: Drosera graminifolia a Drosera meristocaulis ze stolové hory ve Venezuele.

Opět pod Jižním křížem

Jan Novák
Zkušenosti potvrzují, že někdy nemusí být jeden z cílů mise naplněn. Ale Chile je krásná země a je dobré mít důvod se vrátit.

Osm nových taxonů rosnatek - (Drosera L.) z Austrálie – Díl III

A. Lowrie a S. Carlquist
Seriál pokračuje klíčem k určení rosnatek Drosera paleacea subsp. stelliflora a Drosera peltata "bicolor". Zatímco první roste ve velkých koloniích, druhá se zdá být ohrožena rekultivací míst jejího přirozeného výskytu.

2009/4

Experiment JNN

Michal Kouba
Obecné informace o průběhu experimentu JakNaNě, jehož cílem je zjištění nejvhodnějších podmínek pro různé druhy MR.

Merano – když se spojí architektura s rostlinou - Díl I.

Albert Damaška
Návštěva botanické zahrady v severoitalském Meranu.

Z australského deníku Mirka Zacpala - Nový Zéland

Mirek Zacpal
Konec autorova putování po Austrálii, zážitky z posledních výletů plných rosnatek z okruhu Drosera petiolaris a dalších druhů, např. Drosera pygmea, Drosera arcturi, Drosera spathulata apod.

Jak to začalo anebo od záliby v pár rostlin po výsevy desetitisícové a praxe v pěstování

Miroslav Homolka
Začátky autorova pěstování převážně (ale nejenom) kaktusů a praktické postřehy.

Sličné Jihoameričanky II

Adam Veleba
Další informace o jihoamerických rosnatkách, tentokrát se autor věnuje především druhům Drosera montana, Drosera tomentosa a Drosera tentaculata.

Interinfo

Platba členství a předplatného Trifida na rok 2010
Krátce z knihovny D
Svodka ze SR
Diskuzní fórum
Semenná banka prosperuje, díky!

Nová literatura 2009

Lubomír Adamec

Trampoty s reanimací rosnatky Slackovy (Drosera slackii)

Zdeněk Žáček
Obnova této rosnatky z kořenů.

„Krecht“

Jaroslav Neubauer
Rady pro celoroční pěstování některých druhů MR ve venkovním fóliovníku.

JNN – tým Drosera cistiflora

Adam Veleba
Průběh a výsledky letošní části experimentu u druhu Drosera cistoflora.

Bílina žila masožravkami

Miroslav Homolka
Informace o proběhlé výstavě v Bílině.

Kosiště – ohlédnutí

Jaroslav Neubauer
Shrnutí počátku a průběhu ochranných akcí na lokalitě Pinguicula bohemica.

Okénko A. Lowrieho – 8 nových taxonů rosnatek z Austrálie – Díl II.

A.Lowrie, S. Carlquist
Popis dvou druhů rosnatek Drosera nivea a Drosera silvicola.

Cesta za nalezištěm rašeliníku na Zábřežsku

Lucie Bartoňová
Nejen masožravky jsou cílem výletů. Autorka se vydala za rašeliníkem a nebyla to cesta snadná.

2009/3

Kosiště - Podzimní rákosení

Michal Rubeš
Poslední letošní akce při které jsme vyčistili pěkný kus louky kde roste tučnice česká.

Spanilá jízda Darwiniany - Výlet do Krkonoš

Kateřina Braunová
Zážitky z letního společného výletu na několik dní za přírodou do Krkonoš. Potkali jsme například Platanthera bifolis, Blechnum spicant, Pyrola minor, Veratrum album, Hieracium aurantiacum, Gymnadenia conopsea, ...

Australské postřehy

John Yates
Nejen masožravé informace z Anstey Hill Recreation Park a NP Onkaparinga River. John popisuje přirozené prostředi například Drosera peltata, Drosera glanduligera, Drosera whittakeri, Drosera auriculata, Drosera macrantha subsp. planchonii a Drosera praefolia.

Sličné Jihoameričanky

Adam Veleba
Rosnatky z prostředí Tepuis a Gran Sabany. Informace o místech kde rostou, taxonomie a obecné základy pěstování. Adam se věnuje především Drosera villosa, Drosera ascendens, Drosera graomogolensis.

Interinfo

Svodka ze Správní rady
Novinky v knihovně Darwiniany
The New Zealand Carnivorous Plant Society a magazín Stenopetala
Diskuzní fórum T3/09

Dolévání vody do láček, k čemu to je dobré?

Michal Rubeš
Známé a méně známé pěstitelské triky.

Mezinárodní úmluva CITES

Adam Kurz
Co to je CITES, CITES v EU i v ČR, rostliny a především masožravky v přílohách CITES.

Pomoc při obnově slatinné louky na Loučeňsku - 2. akce

Jakub Štěpán
A další ochranářská akce zajímavé lokality. Jakub v článku popisuje, že to není jen práce, ale také zábava.

Levné ochlazení vitríny s horskými láčkovkami

Lucie Bartoňová
Svérázný, ale jednoduchý způsob chlazení vitríny.

Evropské tučnice - jak jsem je pěstoval

Jaroslav Neubauer
Převratné pěstitelské informace o pěstování tučnic jako Pinguicula grandiflora, Pinguicula longifolia, Pinguicula vallisneriifolia, Pinguicula mundii, Pinguicula dertonensis a dalších.

Okénko Allena Lowriehio - Osm nových taxonů rodu rosnatek z Austrálie - Díly I.

Allen Lowrie
Trpasličí rosnatky z australského jihozápadu Drosera citrina, Drosera lasiantha, Drosera nivea, Drosera silvicola, Drosera stelliflora a hlíznaté rosnatky rovněž z australského jihozápadu Drosera bicolor, Drosera macrophylla subsp.monatha. Hlíznatá rosnatka Drosera whittakery subsp. aberrans z Jižní ustrálie. V článku jsou uvedeny diakritické znaky, jimiž se tyto nové druhy a poddruhy liší od příbuzných druhů a poddruhů.

Výstava 2009

Michal Kouba a Patrik Hudec
Shrnutí letošní výstavy, kterou pořádají sami pěstitelé pro veřejnost.

Vychází 23.10.2009; 24 stran barevných, 12 stran černobílých.

2009/2

Pomoc při obnově slatinné louky na Loučeňsku – 1. akce

Jakub Štěpán
Informace o první letošní záchranné akci zajímavé loučeňské lokality kterou organizoval Lukáš Němeček.

Generativní množení některých epifytních bublinatek sekce Utricularia Orchidioides

Miroslav Macák
Rady a zkušenosti jak ze semínek úspěšně vypěstovat bublinatky jako třeba Utricularia aplpina, Utricularia endresii nebo Utricularia asplundii.

Okrajové druhy láčkovek z ostrovních oblastí Tichomoří a Indického oceánu

Stew McPherson
Autor se zabývá popisem pěti druhů láčkovek (Nepenthes vieillardii, Nepenthes pervillei, Nepenthes distillatoria, Nepenthes madagascariensis a Nepenthes masoalensis), které rostou na izolovaných ostrovech mimo oblast hlavního výskytu v jihovýchodní Asii.

Interinfo

Darwiniana – výstava 2009
Výlet do Krkonoš
Kosiště – Velká otročina
Diskuzní fórum T2/09
Kniha Growing Carnivores – An Italian perspective" od Marcella Catalana
Platby do zahraničí
Další sleva pro členy
Svodka ze Správní rady
Premiéra srazu Valné hromady „D“ v Ústí nad Labem

Láčkovky a nekonečný boj s jejich škůdci

Lucie Bartoňová
Okena jako kladivo na červíky.

Zkušenosti s postřikem Agrion Delta

Michal Rubeš
Experimentální ověření vlivu postřiku Agrion Delta na rosnatku kapskou a jiné rosltiny.

Nález bublinatky obecné v Hrabanovské černavě

Jakub Štěpán
Informace z malé výpravy za kytičkama.

Lokalita tučnice české na Loučeňsku

Jakub Štěpán
Informace o výskytu naší vzácné masožravky na lokalitě, kdy by ji nikdo nečekal.

Porovnání Pinguicula bohemica z lokality u Jestřebí a Pinguicula aff. bohemica z lokality u Loučeně

Mirek Macák
Autor porovnává nalezené rostliny z obou lokalit co do určujících znaků a způsobu růstu na lokalitách.

Cesta za tučnicemi a jak rostou
2. díl

Jaroslav Neubauer
Druhý závěrečný díl zážitků ze zápisníku cestovatele. Dočteme se o Pinguicula mundii z Rio Mundo, představí se nám porosty Pinguicula vallisneriifolia, lokalita Pinguicula nevadensis, navštívíme Drosophyllum lusitanicum na lokalitě, Pinguicula vallisneriifolia v Rio Aguacebas. Dále se dočteme o nezvyklém směru růstu Pinguicula longifolia, a další zajímavosti například o Pinguicula leptoceras, Pinguicula lusitanica, Pinguicula grandiflora, Pinguicula longifolia × grandiflora, Pinguicula nevadensis a Pinguicula crystallina.

Okénko Allena Lowrieho

Allen Lowrie
překlad Zdeněk Žáček
V dalším pokračování se dozvíme něco nového o tom jak vypadají a jak rostou v přírodě Drosera rupicola a Drosera stolonifera

Vychází 30. 6. 2009; 24 stran barevných, 12 stran černobílých.

2009/1

Nové exotické druhy bublinatek v kultuře

Lubomír Adamec
Autor na začátek doplňuje a opravuje dříve uvedený fakt, že Utricularia reflexa ze středních poloh tropické Zambie může mít pasti 1,5 až 2 cm velké. Toto tvrzení se navzdory velmi dobrému stavu rostlin v kultuře nepotvrdilo a zatím největší pozorované pasti byly cca 7 mm velké. Dále se článek zabývá druhem Utricularia cymbantha, africkou bublinatkou, poměrně teplomilnou a světlomilnou. Následující australská Utricularia muelleri se ukázala být z této trojice nejsnadněji pěstovatelnou. Překvapivým oříškem je také australská Utricularia arnhemica. Oproti předpokladu i dostupným faktům je zřejmě dosti stínomilná a dosti otužilá. V kultuře se jí daří terestricky, ačkoliv je druhem vodním až obojživelným. Toto vysvětluje autor domněnkou, že je velmi citlivá na obsah kyslíku ve vodě, takže stojatá voda jí nevyhovuje.

Z australského deníku Mirka Zacpala
Perth, Západní Austrálie

Mirek Zacpal
Autor článku dlouhodobě v Austrálii podnikl sedmidenní výlet po okolí Perthu, který nás zprostředkovaně nenechá na pochybách, že se jedná o ráj hlíznatých rosnatek (Drosera zonaria, Drosera platypoda, Drosera gigantea 'red form'), bublinatek (Utricularia menziesii), láčkovice a také dalších nemasožravých kuriozit. A vzhledem k průvodci z nejfundovanějších Allenu Lowriemu Mirkovi neunikl jediný druh z navštívených lokalit.

Objev pohybujících se bakterií

Tomáš Báborský
Když dostanete mikroskop, neváhejte a bádejte! Tomášův článek je důkazem, že potenciál mladé badatelské mysli nemá hranic.

Několik poznámek k Tomově příspěvku

Zdeněk Žáček
Zdeněk se ponořil do všech dostupných zdrojů odborné literatury a do hlubin svých znalostí, aby Tomášovi pomohl objasnit některé ze záhad, které nám mikrosvět předkládá.

Bakterie nemám rád

Michal Kouba
Bakterie jsou zkrátka všudypřítomné a dokáží nám pomoci i ublížit. Zkušený pěstitel rostlin in vitro je ovšem myšlenkou na zavlečenou jedinou bakterii vyděšen. A někdy je to až noční můra...

Interinfo

Pozvánka na setkání v sobotu 13.6.2009 ve skleníku Katedry biologie PřF UJEP v Ústí nad Labem (Za Válcovnou 1000/8), kde proběhne od 10:00 Valná hromada společnosti a ve 14:00 přednáška J. Neubauera
Proběhly již dvě přednášky v Praze ve Stanici přírodovědců
Hospodaření společnosti v plusu
Svodka ze Správní rady
Co se dělo na fóru
Vitrína žije

Nová literatura 2008

Lubomír Adamec

Živa 2009/1

Zdeněk Žáček
Dlouholetý čtenář a předplatitel tohoto našeho předního a nejstaršího přírodovědeckého časopisu vybírá z obsahu letošního prvního čísla.

Co zvláštního v BZ Liberec

Blanka Syrovátková
Díky autorce se dozvíme kousek z aktuálního rostlinného dění v Botanické zahradě Liberec, i když tam právě nejsme. Ale není to vlastně škoda? Jaro začíná, proto kdo můžete, hurá do Liberce na návštěvu shlédnout vše na vlastní oči!

Cesta za tučnicemi a jak rostou
1. díl

Jaroslav Neubauer
Zkušený cestovatel uvádí letošní seriál o cestě na španělské lokality tučnic. Po cestě samozřejmě zaznamenal masožravek a orchidejí mnoho, v tomto prvním díle se podíváme do Švýcarska na Aldrovanda vesiculosa, Sarracenia purpurea a Pinguicula grandiflora a jak autor pokračuje v cestě, tak i do Francie na vysazené Sarracenia purpurea a Sarracenia flava a na Pinguicula grandiflora, Pinguicula vulgaris a Pinguicula alpina. O nějaký ten prstnatec, kruštík či pětiprstku také nebyla nouze. V kaňonu Tarn zastihli Pinguicula longifolia subsp. causensis a pokračovali přes Andoru do Španělska. Navštíví Pinguicula dertosensis a již se těší na Rio Mundo a Pinguicula mundi.

Úskalí v amatérském pěstování rosnatek, jejich řešení a cesty vedoucí k úspěchu

Lucie Bartoňová
Článek je důkazem, že někdy chceme rostlinám dopřát podle nás lepší podmínky, ale ony to paradoxně nechtějí pochopit a nám dá poté dost práce je přesvědčit, že mají krásně růst a ještě následně vysvětlit nepříjemným mechům, že naopak růst nemají, anebo někde jinde.

Okénko Allena Lowrieho

Allen Lowrie
překlad Zdeněk Žáček
Austrálie je pravým rájem hlíznatých rosnatek, v tomto díle seriálu nám autor předkládá precizní popis Drosera purpurascens ze sekce Stolonifera, která se vyskytuje v blízkosti []Drosera porrecta[/s] a Drosera stolonifera opět i s perfektními schématickými nákresy. Další hlíznatou rosnatkou ze sekce Stolonifera, kterou nám autor pečlivě popisuje je Drosera ramellosa, rostoucí běžně na žulových výstupech a při březích potoků a jezer. Obě jsou dosti charakteristické - Drosera purpurascens nálevkovitými čepelemi listů a Drosera ramellosa svými obvykle dvěmi přímými hlavními stonky (ramellosa = vícevětvá).

Kde žije včelka Mája

Michal Rubeš
V jednom z dílů o této neohrožené hrdince si autor všiml významného vodítka, které by mohlo pomoci odhalit, kde vlastně tato bájná odvážná bojovnice za práva hmyzu žije. V záběru se totiž ocitla tučnice s dosti netypicky zbarveným květem. Článek mimojiné dokazuje, že rostlinomilci byli jsou a budou lidé s milým smyslem pro humor, tak se bavte!

Vychází 30. 3. 2009; 24 stran barevných, 12 stran černobílých.

2008/4

Článek Stewarta McPhersona popisuje masožravé bromelie rodu Brocchinia a Catopsis. Třetí díl seriálu o rosnatkách sekce Stolonifera věnuje Allen Lowrie rosnatce Drosera porrecta; v překladu Zdeňka Žáčka. Adam Veleba popisuje své botanické nálezy, které objevil na dovolené v alpách: tučnice i rosnatky. Krásné rosnatky sekce Lasiocephala pěstuje Jirka Vaněk. Ve svém článku uvádí na pravou míru některé z mýtů, které se k pěstování těchto podivuhodných rostlin váží. Druhý článek Adama Veleby je věnován Slovensko-polskému pohraničí. Rašeliniště na tomto území skrývají mnohé klenoty hodné naší pozornosti. Mirek Zacpal navštívil v Austrálii Royal National Park. Objevil Drosera peltata a Drosera spathulata a vyfotografoval také zajímavé květenství Xantrorhoea.

Interinfo: Podzimní výstava "D" v Praze - Semenná banka - Klíčení semínek pomocí rostlinného hormonu GA3 - Diskusní fórum T04/08 - Akce "kosiště" se rozbíhá - Knihovník doporučuje - Mimořádné číslo Živy - Co nového v Živě 6/08 - Summary

Vychází 18. 12. 2008; 24 stran barevných, 8 stran černobílých

2008/3

Podivuhodnou tučnicí z páramos v článku Martina Spousty je Pinguicula elongata. Článek je doplněn vzácnými a unikátními záběry z přírody od Heberleyna Hernandeze a Sebastiana Vieiry a kresbami prof. Josta Caspera. Stewart McPherson píše ve svém článku o rozmanitosti heliamfor Guayanské vysočiny. Dalšími rosnatkami ze sekce Stolonifera jsou v pokračování seriálu od Allena Lowrieho Drosera monticola a Drosera platypoda. Profesor geobotaniky Jan Jeník navazuje ve svém příspěvku na článek dr. Studničky z T1/2008 o českém názvosloví exotických rostlin. Ondřej Sehnoutka referuje o své návštěvě jizerskohorských rašelinišť. Adam Veleba navštěvuje lokality masožravých rostlin pravidelně - tentokrát byl v Ralské pahorkatině. Martin Klásek se dělí se svými pěstitelskými zkušenostli s temperátními tučnicemi. Jan Franta Vás provede po Královských botanických zahradách v Kew. V Botanické zahradě Liberec můžete objevit tillandsii Kukulkánovu: víte který druh takto nazývá Miloslav Studnička? Tořiče (Ophrys), slovensky hmyzovníky, jsou zajímavé orchideje a Adrej Pavlovič Vás s jejich pozoruhodnostmi seznamuje. Mirek Zacpal našel v Austrálii další rosnatku: Drosera peltata.

Interinfo: Výstavy masožravek na konci léta - Diskusní fórum - Zápis z Valné hromady - Knihovník doporučuje - Týden vědy a techniky - Co nového v Živě - Summary

Vychází 8. 10. 2008; 32 stran barevných, 12 stran černobílých

2008/2

Článek Martina Spousty o téměř neznámé bublinatce Utricularia delphinioides obsahuje unikátní fotografie růžové a bílé formy od Marcella Catalana a Hiroshi Wakabayashiho. Pravidelná rubrika Okénko Allena Lowrieho přináší první díl revize rosnatek ze sekce Stolonifera v překladu Zdeňka Žáčka (Drosera fimbriata a Drosera humilis). Nový čestný člen Darwiniany Stewart McPherson poprvé v Trifidovi - článek o zapomenuté heliamfoře Heliamphora macdonaldae. Lichořeřišnice trojbarevná (Tropaeolum tricolor) v článku Martina Spousty sice není masožravá, ale zato mimořádně krásná. S cennými zkušenostmi s explantátovými kulturami láčkovek se ochotně dělí Michal Kouba. Adam Veleba opět navštívil lokality MR - tentokrát v Třeboňské pánvi - a podává o tom svědectví slovem i obrazem. Miloslav Studnička Vás láká do Botanické zahrady v Liberci - tentoktát na impozantní helikonie. Mirek Zacpal si do svého australského deníku zapsal setkání s rosnatkou dvojitou (Drosera binata), kterou pozoroval rostoucí na kolmých skalních převisech!

V kuléru najdete článek Veroniky Krejčové o fytotoxicitě fungicidních přípravků. Jan Cvrček radí jak na hnilobu špirlic. Michal Rubeš nekompromisně pranýřuje "pěstitele - sběrače" a nebojí se tnout do živého. V dalším příspěvku pak popisuje návštěvu českolipských lokalit MR. Nechte se zlákat anotacemi článků v nejnovějším vydání časopisu Živa (3/2008) a zaběhněte si ji koupit!

Interinfo: Valná hromada v Liberci - Nové knihy - Masožravky v Brně - Knihovník doporučuje - Soutěž "Rostlina s příběhem".

Vychází 26. 6. 2008; 24 stran barevných a 20 černobílých.

2008/1

Článek Martina Spousty Drosera cistiflora s nádhernými fotografiemi Radky Sudové. V Okénku Allena Lowrieho končí přehled žlutokvětých hlíznatých rosnatek portréty Drosera subhirtella a Drosera zigzagia s autorovými fotografiemi. Mirek Zacpal je v Austrálii a píše si deník: stránka první - Drosera spathulata. Příspěvek Miloslava Studničky z konference Botanický systém a evidence rostlin v botanických zahradách se zabývá českým názvoslovím. Michal Kouba se dlouhou dobu zabývá rozmnožováním MR v kulturách in vitro. Nad tím, jestli mají mít pěstitelé možnost vlastnit ohrožené rostliny, se zamýšlí Michal Rubeš. Miloslav Studnička zahajuje novou rubriku: Co zvláštního v Botanické zahradě Liberec.

V kuléru Vás Jirka Vaněk naučí jednoduše měřit vlhkost vzduchu. O svých pěstitelských začátcích referuje Ivo Durník a Jan Cvrček. O zkušenostech s pěstováním Drosera hartmeyerorum píše Jaroslav Rajsner a Kateřina Braunová. Co je nového na VAMRu od člověka povolaného - Michala Rubeše. V článku o právní ochraně MR shrnuje Martin Spousta a Jan Franta základní zákony, předpisy a vyhlášky na toto téma. Časopis Živa je v novém kabátě a svými anotacemi z prvního letošního čísla zve k přečtení.

Interinfo: Křest sborníku - Informační servis Jany Rubešové - Pokladník Patrik Hudec informuje o stavu financí - pozvánka na Valnou hromadu.

Vychází 27. 3. 2008; 20 stran barevných, 20 stran černobílých.



Darwiniana Licence Creative Commons
Texty a obrázky podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License, pokud přímo u nich není uvedeno jinak.
Darwiniana