Trifid 2009/1
Nové exotické druhy bublinatek v kultuře
Lubomír Adamec
Autor na začátek doplňuje a opravuje dříve uvedený fakt, že Utricularia reflexa ze středních poloh tropické Zambie může mít pasti 1,5 až 2 cm velké. Toto tvrzení se navzdory velmi dobrému stavu rostlin v kultuře nepotvrdilo a zatím největší pozorované pasti byly cca 7 mm velké. Dále se článek zabývá druhem Utricularia cymbantha, africkou bublinatkou, poměrně teplomilnou a světlomilnou. Následující australská Utricularia muelleri se ukázala být z této trojice nejsnadněji pěstovatelnou. Překvapivým oříškem je také australská Utricularia arnhemica. Oproti předpokladu i dostupným faktům je zřejmě dosti stínomilná a dosti otužilá. V kultuře se jí daří terestricky, ačkoliv je druhem vodním až obojživelným. Toto vysvětluje autor domněnkou, že je velmi citlivá na obsah kyslíku ve vodě, takže stojatá voda jí nevyhovuje.
Z australského deníku Mirka Zacpala – Perth, Západní Austrálie
Mirek Zacpal
Autor článku dlouhodobě v Austrálii podnikl sedmidenní výlet po okolí Perthu, který nás zprostředkovaně nenechá na pochybách, že se jedná o ráj hlíznatých rosnatek (Drosera zonaria, Drosera platypoda, Drosera gigantea 'red form'), bublinatek (Utricularia menziesii), láčkovice a také dalších nemasožravých kuriozit. A vzhledem k průvodci z nejfundovanějších Allenu Lowriemu Mirkovi neunikl jediný druh z navštívených lokalit.
Objev pohybujících se bakterií
Tomáš Báborský
Když dostanete mikroskop, neváhejte a bádejte! Tomášův článek je důkazem, že potenciál mladé badatelské mysli nemá hranic.
Několik poznámek k Tomově příspěvku
Zdeněk Žáček
Zdeněk se ponořil do všech dostupných zdrojů odborné literatury a do hlubin svých znalostí, aby Tomášovi pomohl objasnit některé ze záhad, které nám mikrosvět předkládá.
Bakterie nemám rád
Michal Kouba
Bakterie jsou zkrátka všudypřítomné a dokáží nám pomoci i ublížit. Zkušený pěstitel rostlin in vitro je ovšem myšlenkou na zavlečenou jedinou bakterii vyděšen. A někdy je to až noční můra…
Interinfo
- Pozvánka na setkání v sobotu 13.6.2009 ve skleníku Katedry biologie PřF UJEP v Ústí nad Labem (Za Válcovnou 1000/8), kde proběhne od 10:00 Valná hromada společnosti a ve 14:00 přednáška J. Neubauera
- Proběhly již dvě přednášky v Praze ve Stanici přírodovědců
- Hospodaření společnosti v plusu
- Svodka ze Správní rady
- Co se dělo na fóru
- Vitrína žije
- Nová literatura 2008 Lubomír Adamec
Živa 2009/1
Zdeněk Žáček
Dlouholetý čtenář a předplatitel tohoto našeho předního a nejstaršího přírodovědeckého časopisu vybírá z obsahu letošního prvního čísla.
Co zvláštního v BZ Liberec
Blanka Syrovátková
Díky autorce se dozvíme kousek z aktuálního rostlinného dění v Botanické zahradě Liberec, i když tam právě nejsme. Ale není to vlastně škoda? Jaro začíná, proto kdo můžete, hurá do Liberce na návštěvu shlédnout vše na vlastní oči!
Cesta za tučnicemi a jak rostou – 1. díl
Jaroslav Neubauer
Zkušený cestovatel uvádí letošní seriál o cestě na španělské lokality tučnic. Po cestě samozřejmě zaznamenal masožravek a orchidejí mnoho, v tomto prvním díle se podíváme do Švýcarska na Aldrovanda vesiculosa, Sarracenia purpurea a Pinguicula grandiflora a jak autor pokračuje v cestě, tak i do Francie na vysazené Sarracenia purpurea a Sarracenia flava a na Pinguicula grandiflora, Pinguicula vulgaris a Pinguicula alpina. O nějaký ten prstnatec, kruštík či pětiprstku také nebyla nouze. V kaňonu Tarn zastihli Pinguicula longifolia subsp. causensis a pokračovali přes Andoru do Španělska. Navštíví Pinguicula dertosensis a již se těší na Rio Mundo a Pinguicula mundi.
Úskalí v amatérském pěstování rosnatek, jejich řešení a cesty vedoucí k úspěchu
Lucie Bartoňová
Článek je důkazem, že někdy chceme rostlinám dopřát podle nás lepší podmínky, ale ony to paradoxně nechtějí pochopit a nám dá poté dost práce je přesvědčit, že mají krásně růst a ještě následně vysvětlit nepříjemným mechům, že naopak růst nemají, anebo někde jinde.
Okénko Allena Lowrieho
Allen Lowrie (překlad Zdeněk Žáček)
Austrálie je pravým rájem hlíznatých rosnatek, v tomto díle seriálu nám autor předkládá precizní popis Drosera purpurascens ze sekce Stolonifera, která se vyskytuje v blízkosti Drosera porrecta a Drosera stolonifera opět i s perfektními schématickými nákresy. Další hlíznatou rosnatkou ze sekce Stolonifera, kterou nám autor pečlivě popisuje je Drosera ramellosa, rostoucí běžně na žulových výstupech a při březích potoků a jezer. Obě jsou dosti charakteristické - Drosera purpurascens nálevkovitými čepelemi listů a Drosera ramellosa svými obvykle dvěmi přímými hlavními stonky (ramellosa = vícevětvá).
Kde žije včelka Mája
Michal Rubeš
V jednom z dílů o této neohrožené hrdince si autor všiml významného vodítka, které by mohlo pomoci odhalit, kde vlastně tato bájná odvážná bojovnice za práva hmyzu žije. V záběru se totiž ocitla tučnice s dosti netypicky zbarveným květem. Článek mimo jiné dokazuje, že rostlinomilci byli jsou a budou lidé s milým smyslem pro humor, tak se bavte!
Vychází 30. 3. 2009; 24 stran barevných, 12 stran černobílých.