Přiznávám, že jsem neformuloval můj obrat „autorský zákoník“ přesně, psal jsem to pozdě v noci, znaven po náročném dni, nicméně myslím, že je snad jasné oč mi jde.
Pokud pomineme právní kličky, tak je minimálně nemorální, že pan Rubeš nerespektuje mé podmínky. Ano, může se to zdát jako malichernost, přiznávám, ale důvody, které mě k tomu vedou jsem popsal v mé odpovědi Vítkovi Chudobovi na jiném fóru. Nebudu to tu uvádět, kdo chce, může si to tam najít.
Pro pana Kavana:
Srovnejte si tyto dvě varianty:
1) v roce 2006 sklidí JF semínka ze svých roridul, které už nějaký ten rok opečovává, semínka na jaře 2007 vyseje, vyrostou rostlinky, přijde zima, nejkritičtější období, některé uhynou, tak tak, že se mu podaří udržet populaci klopušek, v době kdy je nedostatek hmyzu. To vše ho stojí hodně času a úsilí. Pak se mé rostliny omylem, ale s dobrým úmyslem objeví na výstavě

, objeví se pan RM a udělá cvak a fotky jsou ve VAMRu.
2) v roce 2006 začíná pan RM svým diplomatickým šarmem, jazykovýma schopnostma a nebo na internetu shánět informace o přesné poloze přírodních lokalit roridul. Horko těžko je získává, stojí ho to hodně času a úsilí. V létě se začíná připravovat na vytouženou cestu do JAR, nebudu popisovat co za další náležitosti taková příprava obnáší. Kupuje si letenku, na kterou dlouho šetřil a konečně odlítá za svým vysněným cílem. Konečně je v JAR, příšerné vedro, v noci zima. Po několika dnech cesty se konečně přibližuje na lokalitu roridul, ke které tak dlouho sháněl informace. "Někde tady by to mělo být, ale co je, tady nic neroste, vypadá to, jako by to tu vyhořelo". Plný zklamání odjíždí pan RM pryč. Další den si dá oddech v místním hotýlku s bazénem, protože po tak vyčerpávajícím dni si potřebuje odpočinout. Až nabere nových sil, pokusí se najít další lokalitu, ke které má jen chabé informace, celý den se trmácí nádhernou krajinou, do krve rozedřen pichlavým křovím, zpocený a zchvácený spalujícími paprsky slunce, ale chejlavy a klopušky nikde. Už je mu všechno jedno, hlavně, aby byl už zase doma v matičce Praze. Celý utrmácený si k večeru sedne do trávy, aby se osvěžil posledními kapkami vody, co mu ještě zbyly. A náhle, jak si tam tak sedí v té trávě, vidí, či bdí – roridula! Malá, ale přece! Únavou už ani nemůže pořádně domáčknout spoušť svého foťáku. Ale musí ji vyfotit rychle, než se úplně setmí, aby si pak fotku doma, v Praze mohl umístit do jedné z karet VAMRu.
Cítíte ten rozdíl? Záměrně jsem oba případy dal do stejného časového období, v obou případech ke konečnému cvak došlo po velkém úsilí, jenže v prvním případě slízne smetánku ten, kdo žádné úsilí nevykonal. Ve druhém případě by měl pan RM plné právo se svými fotkami jakkoliv nakládat.
První příspěk je skutečný, druhý smyšlený, ale realný.
Chtěl bych vidět pana Rubeše, kdyby se situace obrátila a já si vystavoval jeho kytky na mých fotkách, bez jeho svolení. Druhou otázkou je, jestli bych je vůbec chtěl fotit.
Ještě bych chtěl dodat, že mám právo na to, aby mé rostliny ani klopušky nebyly za současného stavu

s

jakkoliv spojovány.
Pokud chcete klopušky a roriduly, nafoťte si jiné a jinde, třeba zrovna v přírodě, to mi je jedno.
Situace, kdy si někdo nepřeje, aby jeho kytky byly fotografovány nebo fotky publikovány je zcela běžná. Vždycky, když jsem u někoho něco fotil, tak jsem se ho slušně zeptal, zda si fotky můžu udělat, a jestli je můžu dál šířit a za jakých podmínek. A vždy jsem to respektoval. Mám doma například spoustu fotek které jsem pořídil u Roba Cantleyho, když jsme ho navštívili na Srí Lance, ale chtěl, abych je dál nešířil, tak to dodržuju. JJ Labat z Francie dokonce neumožňuje vůbec nikomu si jeho rostliny vyfotit. A takhle bych mohl pokračovat. Domnívám se však, že toto se v

zrovna moc nenosí a že je to pro ni novinka, že si taky pěstitel může klást podmínky, za jakých se mohou využívat cizí fotky, ale jeho kytek.
Na výstavě jsem nebyl, nemůžu soudit jak tam ty kytky byly. Včera jsem ještě mluvil s Davidem a říkal mi, že se ho nikdo neptal, jestli si něco může vyfotit. A pokud vím, není podmínkou vystavování, nebo prodeje na výstavě

to, že s vyfocenými fotkami přítomných kytek se může disponovat, jak se komu zlíbí. Doporučuju, abyste si to pro příště dali do výstavního řádu.
To HBO:
nesouhlasím s vámi, že pěstovaní není žadné umění. Uvedu vám příklad z praxe. Máte semínka dnes už celkem běžné Darlingtonie. Kdysi tu proběhl jakýsi pokus o jejich pěstovaní, tuším že se to jmenovalo Vysazení (Mirek, Franta, Laďa a jiní kluci), asi si vzpomínáte byl to seriál o tom jak ti malí klucí darlingtonovatí porostou a kdo poroste rychleji a já nevím co všechno. Pro mladší ročníky: [
www.darwiniana.cz] . Ptám se teď, jak vypadají tyto kytky dnes? Troufám si tvrdit, že domestikace se nepovedla. A na druhou stranu je tady hodně pěstitelů takových, kteří za ty roky dokázali ze semínek vypiplat nádherné exempláře. Kamile, jakže velké už je máš? 60cm? A co ostatní? Klidně sem dejte fotky. I vy pane Rubeši sem dejte fotku Vysazených ať porovnáme, kdo bude mít umělečtější fotku. Ať mi pak někdo říká, že vypěstovat ze semínka kytku není umění.
Sám se za umělce nepokládám, ale snad ještě můžu rozhodnout, jakým způsobem s fotkou mé rostliny naloží ten, kdo mou kytku nafotí.
S Daliborem máme nadstandartní vztah, nevyjadřujte se o nečem, o čem nic nevíte. Nebo jste snad jako malá muška byl přítomen naším setkáním. Vysvětlení proč nechci, aby jakkoliv současná

arwiniana participovala na mé práci najdete např. v odpovědi, kterou jsem psal Vítkovi. viz. jinde. Daliborovi nemám za zlé, že fotky vyfotil a poslal s dobrým úmyslem, kdy chtěl pomoci s doplněním chybějích fotek ve VAMRu. Problém je trochu jinde.
To Cvrček:
> A taková fotka je prostě prezentace mé práce, na které to mohou vidět i ostatní. Díky takovýmto "maličkostem" se každý chovatel (ať zkušený nebo začátečník), dostává do podvědomí ostatních, při troše štěstí se vypracuje na chovatele určitého věhlasu.
A z fotek ve VAMRu byste poznal, že jde o mnou vypěstované klopušky? Je tam uvedeno něco úplně jiného.
> Mezi námi chovateli se tedy fotky berou jako něco velmi pozitivního.
Mezi námi masožrávkaři to taky tak bylo až do jisté doby. Od jisté doby už to tak není. Bohužel.
Připomínám, že pokud si ty klopušky a roriduly vyfotil kdokoliv jiný než pan Rubeš, může si je pro nekomerční účely použít kdekoliv, kromě

arwiniany a pokud uvede zdroj a odkaz na můj web.
S pozdravem
Jan Flísek
PS: Mrzí mě, že se pan Rubeš hraje hru na mrtvého brouka a nereaguje. Asi mu došly argumenty. Taky bych se nedivil, kdyby na vyřešení toho co zpackal nastrčil pana Koubu. Alespoň mi to tak připadá i z kauzy reklama na D=sleva pro členy D. Pane Koubo, pokud se pletu, tak se Vám upřímně omlouvám.