Zasadili jsme rosnatku kapskou do substrátu pro pokojové rostliny od firmy Agro. Jaký bude výsledek tohoto experimentu?
Sledujte průběžně aktualizovaný článek v Chramst!u, viz [www.darwiniana.cz]

---

Anketa

Počet hlasů -> 42.
Každý návštěvník může hlasovat.

Myslíte, že kapská v hnojeném substrátu poroste?

	Ano. A to stejně tak dobře jako v klasickém rašelinném substrátu pro rosnatky, ne-li lépe.
	Ano. Ale rostlina bude evidentně strádat.
	Ani náhodou. Zaklepe tentakulemi.

Patrik to nevydržel koukám. Co Katko? jestli mu zaklepe tentakulemi tak se mu budu smát, že i moje babička umí pěstovat masožravky líp jak on to sem zjistil teď, že ona je dokonce množí nevim kolik má už květináčů...

Martine, i kdybych ji měl neustále vyměňovat za novou...

Článek jsem před chvílí zaktualizoval.

Článek jsem právě aktualizoval, viz [www.darwiniana.cz]

Od stavu dobrého růstu jsme se přesunuli do stavu spíše živoření a možná dojde i k nejhošímu, ale nechci předjímat. Každopádně nyní to vypadá, že pravdu budou mít ti, co hlasovali pro druhou či třetí variantu.

Naštěstí, mám, Martine, připraveny ještě dvě rostliny bokem. Přeci se nenechám porazit babičkou, která má kapské místo muškátů

Provedena aktualizace článku [www.darwiniana.cz]

Stručně: kondice rostlin se stabilizovala v prostřední variantě, tedy na strádajícím růstu. Na druhou stranu bych řekl, že jsme se oproti minulému stavu vzdálili ukončení pokusu vlivem úmrtí.
Když už nic, tak mám alespoň hezký mechový trávníček

Díky za report... zajímavé . Od léta už zkouším na kapských vliv hnojení a krmení. Hnojené (na list), krmené i nehnojené a nekrmené rostou úplně stejně. Možná bych i řekl, že ty nehnojené a nekrmené prosperují o kousek víc. Každopádně při hnojení steče podstatná část hnojiva i do substrátu.
P.S. Fandím mechu!

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | stepanjakub1@seznam.cz | Facebook

Kubo, mně osobně se jevilo, že jim krmení prospívá. Jenže je to žel jen pocitově. Na relevantní závěry nemám dost rostlin, ani místa. Ještě se to ale taky může lišit forma od formy. Zelená, červená, broadleaf, giant... Přišlo mi, že především těm s červeným zbarvením to vyhovuje. Možná v příštím pokusu, že bych udělal výsev a krmil jen polovinu rostlin. Ostatně proč ne.

Dobrý den,také jsem se nechala zlákat k pokusu a ve stejnou dobu co proběhla anketa,zasadila do Agro - zahradního substrátu mladou rostlinku D.capensis(asi 4cm vysokou).Původně rostla asi ze zatoulaného semínka nebo kořínku.Dlouho nerostla a málo rosila.Dnaska se o ni už nebojím,dohání maminku.Stojí obě na jihozápadním parapetu,T-20 a víc pokud svítí,RVV-max 60.Substrát koupený v OBI,na dno 1-2cm písku,maminka má substrát namíchaný od Jakuba Štěpána a je to moje první masožravka.D.capensis jsem už musela i vyplet z ostatních masožravek a vždy s obavou nakukuji k vedle stojícím kaktusům,jestli netoste i tam Lenka

to Patrik: Já to zkoušel na dospělých klasických a vliv moc nevidím. Jsem si ale jist, že na semenáčích to bude vidět . Minimálně rychlejší růst. Červeným to třeba prospívá právě kvůli menší průchodnosti světla do listů (více droserinu, předpokládám) - hold se musí víc spoléhat na živiny získané jinak než fotosyntézou . Ale možná taky ne... je to jen domněnka.

to Lenka: Jsem rád že se rostlinkám daří a přeji hodně dalších úspěchů !

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | stepanjakub1@seznam.cz | Facebook

To Jakub: nech červenou capensku v nedostatku světla a zezelená ti... vyzkoušeno Jinak pokud se nepletu, kořist rostliny rozkládají na co nejjednodušší sloučeniny, které mohou využít. Tyto jednoduché chemické molekuly pak zase musí nějak využít - a součástí tohoto procesu je (spíše zprostředkovaně než přímo, tedy jako zdroj energie pro chemické reakce) fotosyntéza. Z toho plyne, že rosnatce s nedostatkem světla bude krmivo na dvě věci... Rostliny si totiž doplňují jen chybějící prvky, energii z kořisti získat neumí tak jako živočichové. Což je zajímavá myšlenka, která mi došla teprve dnes.

To, že zezelená, mám taky vyzkoušené . Spíš jsem myslel ten aktuální stav.

V tobě se botanik nezapře! Já to bral dosti povrchně a nějaká chemie jde mimo mě . Díky za to info ohledně využití získaných látek! ... a hned je člověk o chlup chytřejší. Jsou to celkem zásadní informace.

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | stepanjakub1@seznam.cz | Facebook

Adame, MR za nedostatečného osvětlení exogenní prvky nevyužije (opětovně vyloučí x ani nevstřebá), anebo jí jsou dokonce ku škodě?

Jinak obráceně to nefunguje, ze zelené červenou nevyrobíš. Nejdále jsem to dotáhl na růžové zbarvení tentakul.

To přesně nevím, řekl bych, že MR v nedostatku osvětlení prvky vstřebá, alespoň natolik, nakolik jí dovolí její energetická bilance (omezená nedostatkem světla a tedy limitovaná zásobami) a také jejich využití je limitováno stejným způsobem. Ku škodě by mohly být spíš nepřímo jako zdroj patogenů, když rostlina nestačí kořist zpracovat a ona hnije a plesniví.
Jak to myslíš, že obráceně to nefunguje? Že se ti nepodařilo červenou kapensku po zezelenání donutit zase zčervenat? Mně to šlo normálně, venku na slunci zčervenala, zejména v chladnějších dnech, kdy je velký rozdíl teplot den/noc - rozdíly v teplotách totiž červenání podporují (různé rychlosti různých metabolických drah ve dne a v noci).

PS: ptejte se prosím dál, díky téhle debatě mě napadá spousta věcí kolem ekologie masožravek - například trade-off, na který musela většina MR přistoupit: rostou na silně osluněných místech s nedostatkem živin, takže si živiny lapají a na slunci to není problém - mají dost energie, kterou mohou vložit do lapacích orgánů a metabolismu, který je potřeba na štěpení kořisti na jednodušší prvky. Získají tak dostatek živin a mohou je v klidu zpracovat. Elegantní řešení, ale funguje nejlépe právě na světle, ve stínu to značně ztrácí efektivitu. Není to patrně nic nového, ale já na to došel až teď

Třeba krmení u pralesanek v mém vždycky nic moc, ještě tak D. adelae. Už to nedělám. Několik prolifer jsem zabil kompletně jen nakrmením jediného listu, takže mě napadlo, že by se to dalo vysvětlit právě světlem.

Obráceně jsem myslel z přirozeně zelené formy červenou. Takže se nedají považovat za ekvivalentní.

Ano, to s pralesnatkami je zajímavé - v McPhersonově "Glistening carnivores..." jsem četl, že se možná vyvíjí pryč od masožravosti. Na druhou stranu, já jsem schizandru krmil a nic jí to neudělalo. Dokud nebylo léto a ona se téměř neupekla...
A s tou capenskou už chápu cos myslel - ta červená forma je z Giftbergu, jinde se prý ani nevyskytuje a není tam všude, je namíchaná s klasicky zelenou formou.

Mimochodem - pro jistotu, abych neplácal bláboly o výživě MR, jsem se na to optal pana Adamce, který mě odkázal na několik článků z této oblasti. Četl jsem zatím tři a zjišťuji, že ne všechno jsem chápal správně. Minimálně jsou masožravky schopny z kořisti získat i organické sloučeniny, nejen minerální látky, takže co jsem psal prve berte zatím s rezervou. Pročtu ještě něco a uvidím.

Větřím správně článek?

Ono taky může být krmit a krmit. Já u sebe rok od roku u některých kytek zvětšuju porce a posunuju si tak hranice. Takže třeba bych tvé krmení považoval jen za polechtání "žaludku". Navíc třeba používám nevhodné složení potravy, takže je ve skutečnosti zázrak, že jsem zabil jen proliferu. Na to bych se chtěl taky někdy podívat blížeji. Mimochodem u D. indica jsem horní hranici nenašel, protože tam zaplácnu každou volnou tentakuli, tedy už nelze více.

Aktualizováno, viz [www.darwiniana.cz]

Myslím, že poslední variantu v anketě, tedy že rostlina v substrátu zahyne, můžeme vyloučit. Minoritní názor úspěšně rozporován.

Experiment uzavřen, data zaktualizována, opona padá [www.darwiniana.cz]

Téměř dvě třetiny z vás vsadily na prostřední možnost, tedy že rostliny budou v substrátu pro pokojovky strádat. Myslím, že tito tipující byli závěrům pokusu asi nejblíže. Rostliny co do velikosti vzrůstu výrazně zaostaly za svými sourozenci, přestože jsem do pokusu vybral ty největší z nich, takže měly ještě náskok. Navíc jedna ze sledovaných kapských si nesla následky po dlouhých 10 měsíců, co pokus trval.
Kdo tedy v tomto směru čekal nějaký průlom, je asi nyní, žel, trochu zklamán.

Snad příště...?

Ahoj, Patriku,

díky za zajímavý experiment!

Zajímavé, že se žádné z rostlin nechtělo do kvetení. U mě většinou jdou do květu hned, co se jim něco výrazněji přestane líbit. Kvetení je pak většinou úplně odrovná (vyžaduje si mnoho energie), a proto to v těchto případech zastřihávám.

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | stepanjakub1@seznam.cz | Facebook

Tyhle experimenty mě baví. Více takových.

---

Michal