Darwiniana

Zadaní me diplomove prace:

Vytvořte jednotku, pro udržování klimatu ve skleníku:
1.navrhněte způsob měření teploty, vlhkosti, osvětlení
2.navrhněte způsob řízení měřených velíčin
3.navržené řešení realizujte

Mam v planu regulovat klima podle uzivatelem zadanych kriterii. Mereni teploty problem nebude, pouziju nejaky digitalni teplotni cidlo ktere dokaze pracovat i ve velke vlhkosti. Intenzitu osvetleni budu snimat linearnim svetelnym cidlem - ty by probem byt taky nemel. Horsi to asi bude s nejakym cidlem na sminami vlhkosti. Mate s necim podobnym zkusenosti? Asi by mi bylo jedno zda je digitalni ci analogove.
A druha vec je jak resit regulaci teploty - napadlo me pomoci peltiera ochlazovat vodu v nadobe a mlzit touto studenou vodou (nevim jaky vliv to bude mit na kytky) a nebo jen pomoci aktivniho odvetravani (to si myslim ze teoreticky nemuze mit takovou ucinnost a nebo se mylim?)?

Dekuji za vsechny napady a pripominky.
Vasek

Ha! Vyřeště tohle téma a za pár let budu mít o jeden takový modul zájem.
Co se týče osvětlení - jeho měření je téměř zbytečné. Ale budiž, když je to v zadání...

Co se týče teploty - tady bych to spojil s vlhkostí. Spolehlivý způsobem měření vlhkosti je psychrometr - budete tedy potřebovat alespoň dvě čidla (nebo lépe čtyři - měření teploty a zároveň vlhkosti někde dole, v nejchladněším a nejvlhčím místě a k tomu někde nahoře na slunném místě jako v maximu). Asi to ale bude trochu náročnější sofwarově, na druhou stranu, má-li to být diplomka, musí to už něco umět. Alternativou jsou méně přesné a méně stabilní součástky obsahující hydroskopický gel, který mění odpor v závislosti nasycením vodou.

Co se týče aktivní regulace teploty - skleník neuchladíte peltierem. Musela by jich být fakt velká baterie s šíleným odběrem. Ten připadá v úvahu pouze někde do malé vitríny doma. Mnohem lepší je mlžit vodou s teplotou ve skleníku (ony ty malé kapičky by se stejně velmi rychle ohřály na teplotu skleníku), ale rozhánět mlhu větrákem - proudění by bylo lepší méně rychlé, ale velký objem vzduchu, takže radši velký průměr a menší otáčky. Nebo otáčky regulovat dle teploty. Nebude to ale fungovat v příliš vysoké vlhkosti, takže musíte zajistit i současnou výměnu vzduchu - další větrák. V nižší vlhkosti to vypařováním rostliny poměrně hodně dobře ochladí. Také doporučuji pouvažovat o principu "evaporative cooler" - viz. wikipedie (anglická).
Samozřejmě připadá v úvahu profi klimatizace... ale to je dražší špás zejména na pořízení. Také by bylo možno uvažovat skleník s přístupem ke studni, odkud by se celoročně mohla odebírat čerpadlem studená voda a vytvořit jakýsi "antiradiátor", chápete, co mám na mysli? Snad jsem se vyjádřil srozumitelně.
Jo a nezapomeňte na možnosti stínění - automatické stínění související s osvětlením (nakonec to měření tedy k něčemu je) jako první stupeň chlazení. Pokud bude stále růst teplota, nastupuje další stupeň (voda a větráky).

Mimochodem, má mít skleník celoroční provoz nebo jen sezónní? Pokud ano, musíte uvažovat i o vytápění (ale to není tak těžké jako chlazení, jen energeticky náročné).

Tohle téma mě velmi zaujalo, jakmile mě zase něco napadne, připíšu to sem. A s tím zájmem za pár let jsem to myslel vážně... budu-li si to moci v té době dovolit, určitě bych takový funkční modul chtěl. A samozřejmě by bylo ideální, aby si uživatel mohl nastavit jaké podmínky chce, žeano
Hodně štěstí s tématem, "keep us updated!"
Adam

Ahoj Vašku,
tvoje zadání diplomové práce je velmi zajímavé. Mohu se zeptat, jakou školu a obor studuješ? Myslím si, že bych Ti mohl v něčem pomoci. Úprava klimatu tj. teploty a vlhkosti je úkol pro obor techniky prostředí (klimatizace a vytápění), který jsem absolvoval na ČVUT v Praze.
Jako první a také nejdůležitější věc je definice přesného zadání, které dále rozhoduje o použitých technologií, výkonech zařízení, případně zda je úloha vůbec řešitelná.
Úprava vzduchu je opravdu zajímavá "věda", která má své zákonitosti.
Pokud uvedeš nějaké konkrétní zadání, můžeme diskuzi rozvinout.

Ahoj taky Vašek

Takze poporade:
Zapomnel jsem uvest ze nejde o sklenik, ale vetsi vitrinku.
O mereni vlhkosti pomoci vice teplotnich cidel si budu muset jeste neco precist, tato moznost me vubec nenapadla. SW to asi narocnejsi bude, ale rekl jsem si ze zacnu s touto praci driv, protoze ji chci dotahnout do konce a funkcni podoby. A pokud se uspesne povede regulace klimatu ve vitrine, pouziji to i v nasem skleniku.
Moznost stineni me nenapadla, ale vzhedem ze to nebude (zatim) sklenik, tak ani nevim jak bych stineni ve vitrine realizoval.
Premyslel jsem o umisteni vytrinky na jiznim balkone a to celorocne - premyslel jsem o vyhrivani pudy odporovym dratem aby v mrazech nezamrzla nebo by bylo treba vyhrivat i vzduch? Nevim zda se to "pres raselinu" vyhreje na alespon 5-10st (rekl bych ze asi ne)
Peltierem nechci samozrejmne chladit vzduch, myslel jsem ochlazovat vodu, trebas na 5-10st a tou vodou mlzit ve vytrince - v horku.

Studuju ZCU v Plzni, nejdriv to byla telekomunikace a ted navazujici je auto elektronika - moc to s DP nesouvisi ze Zadani je takove jake je, zbytek uz je na me, obracim se na vas s zadosti o pomoc nalezeni vhodnych technologii. jelikoz to budu financovat sam, uvitam spise levnejsi variantu - co pujde, tak "home made". Vzheled k tomu cos studoval si myslim ze mi budes hodne napomocny, preci jenom o ruznych metodach a technologiich vis, ja bych je musel slozite hledat.

Tesim se na dalsi nazory, napady a rady!
Dik Vasek

Aha, takže vitrína, v podstatě jednoduchý klimatron. Nějaké konkrétní kytky, které tam budou? Horské nebo jen běžnější druhy, které chceš uchránit přehřátí?

Každopádně umístění na jižním balkoně = prakticky nemožné vitrínu uchladit bez stínění. Příkon tepla za slunečného dne je obrovský. Dovedu si stínění představit jako roletu z nějakého průsvitného materiálu, roletu v reakci na určité osvětlení a teplotu vytáhne motorek, při poklesu osvětlení a teploty, se roleta zase spustí dolů. V tuto chvíli mě napadají dva relativně jednoduché způsoby provedení - normální pásová roleta nebo jakýsi "vějíř" - ten mi přijde technicky jednodušší.

Zimní vytápění odporovým drátem je možné, jen si samozřejmě musíš spočítat potřebný výkon. Ale taky si nejsem jistý, jestli se od půdy ohřeje dostatečně celý prostor. Ale asi by měl. Druhou možností je nějaké hřející osvětlení - zajistí světlo i teplo zároveň.

S tím peltierem jsem to pochopil, ale přijde mi to jako vcelku zbytečná námaha. Studená voda odebere z prostoru vitríny mnohem méně tepla než když se vypaří voda, která odebere skupenské teplo při přeměně na vodní páru. I když je to jen můj odhad = může to být jinak. Všechno to jde spočítat a předem ověřit.

Toť asi vše co mě zas napadlo. Za jednodušší bych považoval vnitřní domácí řešení s umělým osvětlením - odpadl by problém velkého příkonu tepla za slunečných dní.

Mimochodem, pokud to půjde nastavovat, pouvažuj o možnostech nastavit různé teploty ve dne a v noci

Adam

Jako skolni prace to je zajimave a lepsi nez tvorit neco virtualniho.
Ale prodavaji se ruzna reseni, ktere ani nejsou tak draha na rizeni skleniku. U vytapeni pak budou jiste hodne zajimave ty naklady
Kdyz jsme u te automatizace, mometalne pracuji na automatickem zalevaci masozravek.



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Petr Vacek (04.07.2011 11:39)

Čau Vašku, že nejdřív nenapíšeš
Tak ti k tomu taky něco povim
Ty umíš s Picem, takže to asi budeš dělat s ním:
TEPLOTA: tam by šlo koupit čidla přímo od microchipu na sériovou sběrnici I2C, myslim že umožňujou paralelní připojení - pokud ne a chceš to mít digitální budeš muset sestavit svoji sběrnici něco na principu RS232 nebo 248 atd... analog bych ti nedoporučoval, budeš to mít po celý vitríně takže by to chtělo zesilovače a na dráty ti s teplotou taky zahejbaji.
SVĚTLO: tam neni problém nějakej fototranzistor prdnou na A/D převodník
VLHKO: to bude trochu problém, zaprvý je to drahý a zadruhý dost poruchový - nejčastěji se používá vzduchový kondenzátor, kteý mění svoji kapacitu s vlhkostí stojí pár set a myslim že je to nejlevnější řešení. Jenže ty s nim ve vitríně budeš mít problém...viděl jsem ho měřit měří celkem přesně, jenže nesmíš změnit vlhkost skokově to pak jde do háje, takže když máš vlhkost například 60% a foukneš na něj mlhovačem tak ti kondík za pár set jde do kytek
REGULACE: tak to je už takový idividuální řešení, ale s tim chlazením to bude opravdu na prd jak říkal Adam. Co já si chci postavit, tak něco s fototranzistorem,teplotním čidlem a krokovým motůrkem připevněným k žaluziím. Díky tomu by jsi v závislosti na osvětlení a teplotě mohl regulovat přistínění...a sekundárně k tomu zapínat větráček a mlhovač. Ohledně chlazení se tu dost diskutovalo, mohl by si vyrobit chladící jednotku na bázi klimatizace, na to už jsem na netu tehdy taky koukal, ale žádný pořádný schema jsem nenašel třeba ty něco najdeš...
Jinak jedu asi ve středu do Budějc, tak bychom se mohli vidět a pokecat o tom u piva... Měj se Martin

Adam: Ve vitrince bych chtel urcite zkusit cefik a pak nejakou mensi lackovku(y) a uvidime co dal - kazdopadne rostliny s podobnyma narokama na klima. Zakrytovani budu resit zrejmne nejakou tou roletkou s moturkem.
Otazku vytapeni budu muset jeste promyslet a pokud najdu vhodne vzorce, zkusim neco spocitat, ma to byt DP, takze nejaky ten vypocet tam nebude na skodu .) Vlhkost, osvetleni a teplota pujde samozrejmne nastovovat, mam v planu i "prodluzovat a zkracovat" dny v zavislosti na datumu a samozrejmne takto regulovat i teplotu.

Martin: Delam s atmelem, PIC jsem na stredni nemel, ale premyslim o pouziti jineho procesoru ktery bude umet i ethernet, casem bych chtel mit data pristupny pres nejakou IP adresu (pripadne vzdalene regulovat). Teplotni cidla mam asi vyreseny DS18B20 - jsou to digitaly od dalasu, uz jsem s tim delal, takze si tim praci ulehcim, jen musim pozjistovat jak se budou chovat ve vyssi vyhkosti. Svetlo jak pises bude pohoda a nad merenim vlhkosti se alespon budu moct v DP rozepsat, to nebude tak jednoduchem, ale reseni pomoci kondiku kterej pri skokove zmene pujde do premikoveho nebe mi neprijde idelani
Ted v CB nejsem, jeste pristi tyden makam v Pils, pak uz to bude trochu volnejsi, tak se muzem nekde sejit, budu rad za kazdy napady a rady.

Dik Vasek

Ahoj, pokud potřebuješ upravovat klima pouze ve větší vitríně, nebude to asi tak technicky a hlavně finančně náročné. Musel jsem se zeptat na tu velikost, protože kdyby jsi měl upravovat klima v nějakém rozlehlém skleníku, bude to úplně o něčem jiném.

V Tvém případě se sitauce zjednodušuje o to, že k měření teploty a vlhkosti by Ti mělo stačit měření v jednom místě vitríny v tzv. referenčním bodě. Nepředpokládám nějaké velké rozdíly teplot nebo vlhkostí v různých částech vitríny, snad jen těsně pod krycím sklem, kde může být tento prostor ohříván od elektrického svítidla. Ke stejnoměrnému rozložení teplot a vlhkostí určitě přispěje ventilátor, který by zajišťoval cirkulaci vzduchu ve vitríně. Určitě by postačoval nějaký 12V ventilátor používaný v PC např. o rozměru 120x120 mm. Pokud to chceš mít tiché, vol ventilátor většího rozměru s nižšími otáčkami.

Co se týče čidel, v práci používáme pro měření vlhkosti čidla, které mají proudový (4-20 mA) nebo napěťový (0-10V) výstup. Tato čidla se dělají také jako kombinovaná tj. měří současně teplotu i vlhkost a mají tedy dva nezávislé analogové výstupy. Měřící rozsah je pro Tvůj případ plně vyhovující. Tato čidla používáme jednak pro řízení bazénových odvlhčovacích jednotek, které vyrábíme, a dále také ve zkušebním boxu pro zkoušení tepelných čerpadel. Za tu dobu co je používáme jsme s nimi neměli žádný problém. Odkaz: [www.carel.com]
Analogový signál by jsi musel potom převést přes nějakou sběrnou kartu do PC. Myslím si, že se dělají tato čidla i se sériovým výstupem RS485.

Důležité je také to, zda to chceš všechno ovládat přes PC nebo toho Atmela, nebo to budeš dělat přes diskrétní jednoduché regulátory tj. jeden by Ti fungoval jako termostat (řízení teploty) a druhý jako hygrostat (řízení vlhkosti).

To je zatím asi vše. Příště se zkusím trochu rozepsat o možnostech úpravy vzduchu (teploty, vlhkosti).

Tvoje cidlo nevypada spatne, ale prijde mi velke a uz "hotove". Ja bych chtel pouze senzor a vse kolem poskladat. Po brouzdani na netu jsem nasel senzor ktery bude mojim ucelum asi plne vyhovovat. Stoji teda asi 450,- ale vyrobce posila vzorky, tak jsem si jeden nechal poslat. Jedna se o toto cidlo [www.sensirion.com] (meri taky jak teplotu, tak vlhkost a rekl bych velmi slusnou presnosti). A je to digital, coz je mi milejsi.

Jinak si rad vyslechnu (nejen) tve nazory na moznosti upravy vzduchu.
Ja mam predstavu takovou ze pokud vyuziju peltiera (poklesu o cca 7-10st oproti okoli bych mohl dosahnout) tak budu regulovat teplotu nahodne (napriklad tyden 21st, pak tri dny 18st a podobne - proste jako v prirode s tim ze s prichodem zimy by teplota taky klesala a samozrejmne nocni teploty taky nizsi a "nahodne" - zkratka co nejvic nasimulovat pocasi) Stejne to vidim s osvetlenim (chtel bych pouzit nejaky ledky, klidne i s jinym "spektrem" aby bylo svetlo co nejvic verohodne, ledky hlavne kvuli tomu aby to nehralo - jeste jsem to ale nestudoval).

Ohledně světla se to tu nedávno řešilo...pěkná diskuze to byla..Adam o tom dokonce napsal i článek. Už mam vytypovaný moduly + adaptéry a chci to ozkoušet páč tomu moc nevěřím to spektrum samotných LED se mi prostě moc nelíbí.

Nějaké senzory vlhkosti:

přehled (seřazený dle ceny):
[cz.farnell.com]|0&Ntk=gensearch&Ntt=humidity&Ntx=mode+matchallpartial&D=*humidity*&locale=cs_CZ&appliedparametrics=true&getResults=true&originalQueryURL=/jsp/search/browse.jsp%3FN%3D2007%2B204146%26Ntk%3Dgensearch%26Ntt%3Dhumidity%26Ntx%3Dmode%2Bmatchallpartial%26D%3D*humidity*%26No%3D0%26getResults%3Dtrue%26appliedparametrics%3Dtrue%26locale%3Dcs_CZ%26divisionLocale%3Dcs_CZ%26catalogId%3D%26prevNValues%3D2007%2B204146

Já bych si vybral třeba totok:
[cz.farnell.com]

Něco měl i krčmář, ale asi na dotaz...
[www.ezk.cz]



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Ruprecht (21.07.2011 17:21)

Ahoj,
s tím čidlem od sensirionu určitě nešlápneš vedle. Mělo by jít o renomovaného švýcarského výrobce, jehož součástky se používají i v relativně drahých konečných zařízeních. Ve firmě zrovna teď budeme také objednávat jedno takové čídlo a měl by tam být taky sensirion.
Vašek

Tak a pomalu prislo na reseni moji prace.
Prave navrhuji zapojeni mericich cidel. Konkretne cidlo intenzity osvetleni. Resim pri jake hodnote intenzity osvetleni [LUX] bych mel zacit prisvetlovat. Jelikoz nemam k dispozici luxmetr, tak me napadlo jestli nema nekdo vyzkouseno (zmereno) pri jake intenzite zacina prisvetlovat. Cidlo bude sestaveno z foto rezistoru zapojeneho s odporem do delice, ale jelikoz je zavislost odporu na intenzite v sirokych mezich od 0.1lux (1Mohm) - 1000lux (1kohm), nemam sanci vyuzit v tomto navrhu cely rozsah pri mojem napeti. To znamena, ze pokud bych vedel, ze trebas pri 250lux bych mel zacit prisvetlovat (trebas ne na plny vykon, ale funkci stmivace - postupny nabeh osvetleni v zavislosti na intenzite okolniho osvetleni), bude mi stacit cast tohoto rozsahu a takto jednoduse zkontstuovany cidlo mi bude stacit.
Pokud to ma nejaky nadsenec zmereny, vyzkouseny, jaka hodnota intenzity osvetleni je idealni pro svetlomilny druhy, rad se poucim Pokud ne, budu si muset pujcit luxmetr a merit.
Dik Vasek

Ahoj,
vidíš, ještě že jsi mi to připomněl. Zapsal jsem si letos docela zajímavý předmět z nabídky fyziologů a mj. jsem se dozvěděl, že existují speciální čidla na měření intenzity PAR (fotosynteticky aktivního záření). Tj. změří to skutečně užitečné světlo pro kytky - asi od 400 do 700 nm s částečně potlačenou citlivostí v oblasti zelené. Hodnoty se pak dají odečítat v objektivních (narozdíl od luxů) mikromolech fotonů za sekundu na metr2 (nebo tak nějak, z hlavy si nejsem jist). Bohužel, cena se nachází prý kolem pěti tisíc za čidlo. Ale to jen tak pro zajímavost, kdyby to zajímalo i někoho jiného, že něco takového se dá sehnat, Ty to tady asi nepoužiješ, pokud Ti to škola neproplatí. Já bych na to neměl

K té otázce - při osvětlování bílými zářivkami se řídím pravidlem 1 lm/1 cm2. Takže zářivku se světelným tokem 1200 lm použiju k osvětlování plochy přibližně těch 1200 cm2. Přepočítáno na luxy je to 10 000 lx, leč kvůli ztrátám (reflektor, rozptyl cestou od světla ke kytkám atd) bych odhadoval, že průměrná intenzita osvětlení kolem rosnatek a heliamfor se pohybuje někde na 5000 lx. Není to optimum, ale myslím, že kytky by snesly i nižší hodnoty, i když by už nevypadaly moc dobře.
Jenže jak jsem zmínil, je to odhad, takže bych stejně doporučil půjčit si nějaký spolehlivý luxmetr a proměřit to. Dost by mě zajímalo, jestli odhaduju dobře

Tož tak, ať se daří
Adam

Odpověď nalezneš v knize pana Studničky Masožravé rostliny.
Tam se udává 16 000 lx pro světlomilné druhy jako Cephalotus follicularis.

Zdravim, hledam mezi zkusenymi dalsi radu. A to ve vyberu vhodne mlzne trysky, kterou bych pripojil k cerpadylku a vytvarela by hustou mlhu (ne aby rosila, ale mlzila!).
Zakoupil jsem tuto trysku Tryska 1 a pripojil ji na cerpadlo, bohuzel nemlzi, ale rosi. Nevim zda neni problem v tom, ze by mohlo byt cerpadlo slabe, ale predpokladam ze ne, kdyz ma prutok 1100l/h a tryska 1,9l/h (coz mi na mlzici trysku prijde nejak moc - takze predpokladam ze problem v cerpadle snad nebude).
Pak jsem koukal jeste na tuto trysku: Tryska 2 - u ni tam prutok neudavaji, ale nevim jestli to nebude to same s tim ze ma jako vystup 5 trysek misto jedne.

Proto vas zadam o radu, s jakou mlznou tryskou mate zkusenosti a kterou by jste doporucili.

Dekuji

Ahoj,

zásadní věc je, že musiš sladit průtok a tlak vody mezi spotřebičem tj. tryskou a čerpadlem. Díval jsem se na zmíněné stránky a trochu mě překvapuje, že je u trysek uváděn relativně malý průtok vody např. 1,46 l/h při tlaku 1,5 bar, což na druhou stranu může znamenat, že je voda rozprašována do velice drobných (mikroskopických) kapek. Průměr rozstřiku 2 m je podle mě pro použití v bytových vitrínách vysoké číslo. Volil bych asi trysku s menším rozstřikem i spotřebou vody např. [eshop.agrotherm.cz] .
Zpět ke vztahu průtok-tlak čerpadla. Předpokládám, že máš k dispozici čerpadlo používané např. v akvaristice nebo podobných aplikacích. Tato čerpadla jsou stavěna na relativně vysoký průtok vody, ale současně na malý dopravní tlak, který se uvádí v jednotkach kPa, bar nebo tlaku přepočteného na výšku vodního sloupce. Potom je jednotkou metr. Pokud máš takovéto čerpadlo, pak se výtlačný tlak většinou pohybuje okolo 1-3 m vodního sloupce tj. cca 10-30 kPa = 0,1 až 0,3 bar!!! U trysky je uváděn výkon při tlaku 1,5 nebo 2,5 bar což je hodnota cca 10x vyšší!
V Tvém případě potřebuješ čerpadlo, které je svou charakteristikou zcela odlišné od čerpadla, které vlastníš, tj. potřebuješ čerpadlo, které dodává relativně hodně malý průtok, ale musí dodávat vysoký tlak.
Myslím si, že mlžné trysky jsou určeny k napojení na standardní vodovodní řád nebo jsou napojeny na domácí vodárny U vodovodního řádu je běžný pracovní přetlak 4 až 6 bar tj. tlak zcela dostatečný pro provoz trysek. Tlak lze samozřejmě redukovat na nižší pomocí redukčního ventilu. Vlhčení (spouštění vody) se pak realizuje např. pomocí elektromagnetického ventilu nebo "ručně" pomocí kohoutku.
Funkci trysky si můžeš jednoduše vyzkoušet, pokud si ji zapojíš na vodovodní kohoutek (těsně). Vzhledem k ceně trysek, je určitě možné vyzkoušet i různé velikosti trysek a zvolit tu nejvhodnější.
Pokud nechceš používat vodu z vodovodu napadá mě použití zubových čerpadel, které jsou charakteristické malým průtokem při vysokém výtlačném tlaku. Používají se např. v automobilových ostřikovačích.
Na závěr bych řekl, že použití těchto trysek je určitě vhodné spíše pro skleníky nebo rozlehlejší pěstební plochy. Pokud chceš vlhčit jen menší vitrínu, poohledl bych se raději např. po nějakém ultrazvukovém zvlhčovači nebo odstředivém zvlhčovači.

Ahoj Vašek



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Václav Rašek (18.04.2012 22:52)

Zdravím vše pěstitele masožravek.
Dovolím si využít tohoto vlákna a připojím i svůj problémek k řešení .
Přátelé, rád bych se s podobně postiženými a pěstitelsky zaměřenými kolegy poradil, či spíše nechal inspirovat, jak levně uskutečnit jakési ubastlené homemade zařízení k zastínění pokoje v kterém pěstuji vyjma světlomilných MR, také mnoho dalšíc epifytně rostoucích rostlin. Jde o jižně orientovanou expozici (tedy maximálně exponenciálně osluněnou stranu oken) . Jde mi o to, jak vyřešit...respektivě skloubit činnost nějakého čidla měřícího světelnou intenzitu v součinnosti s následným spuštěním elektromotorku, který by ovládal (vyřeším dle svých možností) stažení či roztažení nějakého druhu rolety, či žaluzie.
Mám v úmyslu vybudovat něco jako komplex dvou polootevřených vitrín, jejichž hlavní zdroj osvitu je přirozené světlo, u nějž bych rád ¨měl možnost ovlivnovat intenzitu osvitu.
Čili možné vziklé modelové situace:
A)Je pod mrakem, pak čidlo zaktivuje elektromotorek, který mechanicky (vymyslím soukolí či přenos pohybu)roztáhne roletu, zároveň se přes spínačky spustí umělé osvětlení

Druhá, opačná možnost, je přejasněno vedro...pomocí elektromotorku, se žaluzie nastaví do stínící polohy, aktivuje se přes spínačky větrání pomocí PC větráků a rovněž se vypne umělé osvětlení.
Ještě nevím, jak dosáhnout nastavení mechanických mezí, kam a jak dlouho bude elektromotorek otáčet, aby byly žaluzie či roleta nastavená akorát na max. úroveň, či naopak ?
Zrovna tak a to hlavně netuším, jak sladit zjištěnou naměřenou hodnotu výstupu luxmetru, respektivě výši jeho max. a min. hodnot, při kterých má nastat reakce spuštění elektromotorku.
Upozorňuji, nejsem slaboproudař, ale myslím, že mám jakési povědomí jak svého cíle dosáhnout, jen si nevím rady s výběrem vhodných komponent, možná i existuje vícero možností jak dosáhnout různými cestami stejného cíle. Také jsem příliš před pár lety nevěřil, že postavím funkční paludárium.....a dnes je to již pomalu čtyři roky, co bezvadně funguje....takže bych rád zkusil vyřešit s Vaší pomocí i tento problém.
Poradíte prosím, páni slaboproudaři?



Upraveno 6 krát. Naposledy upravil Roman Rössler (03.05.2012 21:54)

Zdravim, napisu ti jak to resim nebo bych resil ja. (nerikam ze je to jednine a spravne reseni).

Intenzitu svetla merim pomoci luxmetru, nejdrazsi je na tom fotocitliva dioda (cca 200,-) - ale vyhodou je, ze ma v sobe filtr, je hermeticky uzavrena, tak ji muzes klidne hodit do vytriny a vlhkost ji neublizi a je citliva v oblasti viditelneho zareni. Za touto fotodiodou uz jsou jen dva operacni zesilovace a pak soucastek - korunovy polozky. Poslal bych ti schema kdybys mel zajem.
Problem ktery ted resim je s automatickym nastavovanim rozsahu, u prvniho oparacnoho zesilovace to bude chtit dat do zpatny vazby nejaky digitalni prepinac, ktery mi bude prepinat zesileni, tak abych na vystupu prvniho operacniho zesilovace bylo na kazdy rozsah vzdy max 2V, toto napeti pak zesilis na druhym zesilovaci a budes ho zpracovavat. Pak to jeste bude chtit kalibraci podle nejakyho presnyho luxmetru, protoze mas jen napeti a ne jednotku [lux]. (snad je to alespon drobet srozumitelny).

A zpracovani signalu bych resil pomoci mikrokontroleru, jeden vstup budes mit napeti za prvnim operakem, druhy vstup napeti, ktere by melo odpovidat intenzite za druhym operakem. Podle napeti za prvnim operakem budes prepinat rozsahy toho operaku jak jsem nahore psal. A napeti za druhym operakem budes prevadet na [lux]. Ty pak muzes zobrazovat trebas na displeji. No a v zavislosti na ty zmereny intenzite budes spinat motorky na ovladani stineni. Pokud velikosti intenzity neni problem nastavim odpovidajici cas sepnuti motorku - tim bys vyresil jak vysoko ma stineni vyjet ci zajet.

Pokud bys potreboval s necim pomoct, neni problem. Od pristiho tydne po odevzdani diplomky mam more casu

Ahoj Vašku, doufám že nám nahodíš PDF s tvou DP aby jsme omrkli kompletní řešení Jinak řešení měření osvětlení dobrý. Jen do tý ZV u OZ hod digitální potenciometr. Prodávaji se za pár korun a daji se řídit třeba přes SPI. A máš krásně laditelný zesílení. Plus nepobírám proč bys tam měl mít dva OZ??? Stačí ti ty 2V nacpat do interního A/D převodníku. to tvuj čip určitě má a zbytek řešit softwarově. Měj se

Díky Václave. Jednak za celkem podrobné rozepsání tvého řešení, tak i za tvou nabídku rad do budoucna.
Abych se přiznal, jelikož nemám elektrotechnické znalosti do takové hloubky, ani nevlastním mikropájku, odsávačku a podobné nutné věci k pájení součástek na tišťáku, musím tvou nabídku s díky odmítnout, jelikož by jsi de facto musel celé vymyslet sám-(ohledně toho mikroobvodu ).
Do uceleného řešení bych byl ochoten investovat tak okolo 1000 kaček, mimo roletu či žaluzie samozřejmě, takže mi až tak nejde o maximální úsporu a nutnost si něco pájet sám, ikdyž uznávám že by to rozhodně bylo přínosné a zřejmě i zábavné-otázka je kolik bych toho zkazil, než bych něco pořádně připájel.
Jak jsem se tak díval po již jaksi hotových polotovarech vhodných k ovládání mnou zvažovaných veličin, tak jsem nalezl třeba toto - [www.gme.cz]
přijde mi, že napojení napájecích kabelů, i výstup k elektromotorku (dejme tomu na 12V pracujícímu) bude i tak značně náročná úprava a práce slušně testující mé schopnosti a znalosti.
Co jako problém vhodný pro mne, coby spíše kutila technika, vidím to sestavení nějakého otáčecího mechanismu s ozubeným soukolím od elektromotorku k hřídelce co napojím na otáčecí mechanismus rolety- to myslím zvládnu vymyslet.....ale ty titěrné věcičky pájet na tišťák ...to nebude nic pro mne. Zatím díky a prosím měj se mnou trpělivost.

To vis ze sem to PDF hodim at si poctete, jestli to nekoho bude teda vubec zajimat Jinak s tim operakem mas pravdu, ja to spis bral tak, abych ty 2 volty jeste trebas 10x zesilil, ale nabizi se otazka proc ty dva volty bohate staci pro A/D prevodnik. Po tom digitalnim potiku se podivam, nikdy jsem s tim nedelal, tak nevim. Dik za napad.



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Václav Vomáčka (05.05.2012 00:51)

interní A/D máš min 8bitovej a to je pro napětí do 2V hodnot hafo plus ten dig. potenciometr funguje nejčastěji přes SPI. Zašleš první byte (status registr) a následně druhý byte (logická hodnota od 0 do 255) což odpovídá odporu na stupnici 0 až třeba 5k podle toho kterej si koupíš. Toť vše. sranda...měj se

Zdravím, na žádost nekolika členů fora davam k nahlednutí mou obhajenou diplomovou praáci na téma Modul pro řízení klimatických podmínek ve skleníku.

Predem bych chtel zduraznit, ze reseni je vzhledem k elektrofakulte upravene spis aby DP splnovala elektro pozadavky pred botanickymi pozadavky. Nektere veci jsou v praci trochu nadnesene, nektere trochu smyslene, proto omluvte takovou tu lajcnost

Vysledkem je, ze Peltier na chlazeni vitrinky nestaci, v hlave uz mam jiny zpusob a myslenku jak chladit vetsi objem vzduchu, ale k tomu zas az to bude aktualni a do navrhu chlazeni se pustim! Jinak bych chtel podekovat vsem kdo me pri reseni navadel spravnym smerem, predevsim Adamovi .)