Já jsem si zatím se svou sbírkou věděla rady a žádný problém týkající se života a smrti jsem neměla. Přesto mě zajímají otázky týkající se mikroskopických breberek, červíků a plísní. Jen tak ze zvědavosti někdy čtu diskuze na téma: neroste, špatně roste, či nechce žít. Ale většinou žádné nové řešení. Buď zvýšit vzdušnou vlhkost, nebo přesadit. Některé dotazy mi připadají "začátečnické" (každý musí někdy začít), je to proto, že razím heslo evoluce: silnější přežije. Také jsem zjistila, že některé druhy (zvlášť láčkovky) jsou výrazně samotářštější, než špirlice, kterým každodenní péče prospívá.
Taky jsem se nechala několikrát inspirovat. Například jsem se vrhla na porovnávání stavu rostlin v různých životních podmínkách: balkón (10 hodin slunečních paprsků,když svítí; déšť, když prší; silné profukování, když je vítr), skleník (75% vv, 8 hodin slunce, bez deště), pařeniště (100% vv, bez přímého slunce, bez deště). D. binata nejlépe prosperuje na psacím stole v paneláku bez přímého slunečního svitu, je sice celá zelená, ale má hodně pastí, které nepolehávají; na balkoně je purpurově červená, má méně pastí, hojně posetých potravou, a stojí. V pařeništi vůbec neobstála, pasti byly hubené, skroucené, ležící. Drosera 'Lake Badgerup' se nejlépe daří za oknem na parapetu - 8 hodin opalování a v noci pokles teploty. V lednu vyseté gemmy už kvetou - viz foto 1. D. capensis to má zase nejraději ve skleníku v bytě. Nepenthes 'Mixta' jsem vytvořila igelitovník ze stínítka lampy a hodně igelitu - viz foto 2. Ta žije u rodičů v ložinici v izolaci, ke mně vy se už nevešla, mám skleník. Vv je dostačen vysoká, přes 80%, žijí tam s ní i D. adelae a D. prolifera, a to zbarvení a ty tentakule! Oko se kochá, srdce radostí plesá.
Pěstuji již 4 roky (a ještě mi nic nezdechlo) a vrhla jsem se na semenění Dionaey a řízkování N. 'Mixty'. Úspěšnost Dionaey je: z 50 semen vzešlo 10 a teď žije 8. S řízkováním to byla větší sranda. Na začátku února jsem dle rady ufikla 4 listy N. 'Mixty', zasypala stimulátorem, posadila do hlíny v kelímku od hořčice, přikryla sáčkem a čekala. Jak je mým dobrým zvykem, přesazovat kdykoli jindy než na jaře, před týdnem (na konci června) jsem ji přesadila. Nová hlína, další stimulátor, větší životní prostor - viz foto 3, a začala kvést. Možnosti kořenového stimulátoru jsou prostě netušené.
Další důležitou surovinu (taky často řešenou na FÓRU) je voda vhodná pro zálivku. Já ji chytám na balkónu do igelitu. Jediný problém pak představují sousedé, kteří na balkóně o patro výš kouří a sirky, či nedopalky/popel mi propalují sběrnou nádobu a veškerá má snaha vyjde vniveč.
To je ze Znojma zatím vše, až se něco pokazí (cizí neštěstí potěší), tak to budete vědět jako první.
