Celý týden jsem sledoval předpověď počasí, která rozhodně nebyla příznivá. Mělo celý víkend pršet.
V sobotu ráno v 6:39 mne probudil zvuk nové SMS a podle dalších podezřelých zvuků jsem zjistil, že venku leje jako z konve. Sáhnul jsem na stolek pro telefon. Psal Jarda: "Pocasi tezce spatny." Zatnul jsem zuby a snažil se odpovědět nějak optimisticky.
Jako obvykle jsme s Janou dorazili na místo setkání s Patrikem a Kendy o dvacet minut později. Místem setkání bylo naše auto zaparkované v ulici před domem. A to se ještě Jana vracela pro boty, které stejně nenašla, takže jela v sandálech.
Vyrazili jsme a cestou se zastavili v Mladé Boleslavi a nabrali Jakuba. Celou cestu pršelo. Na Kosiště jsme dorazili ve tři čtvrtě na deset jako první. Přestalo pršet! Postupně se nás sešlo celkem 11.
Když dorazili i poslední opozdilci, vydali jsme se na louku.
Jako první nás přivítal prstnatec májový v několikerém provedení.
Jarda kriticky zhodnotil terén, zkusil vytrhnout několik náletů a rozhodl, že "to asi nepůjde". Malé břízy, kterých tam je většina, prakticky nešly vytrhnout. A boroviček tam zas tolik nebylo. Rozhodli jsme se tedy, že na nálety bude si třeba vzít pákové nůžky a střihat je přímo u země. Tohle můžeme udělat v létě.
Dnes tedy nebylo na lokalitě co udržovat a z tohoto pohledu akce skončila fiaskem. Na druhou stranu žádný učený z nebe nespadl a příště budeme chytřejší. Přistoupili jsme tedy k druhému bodu programu, a to byla prohlídka louky a zvláště kvetoucí tučnice české.
Tučnice jsme našli nejen na starých místech, ale i na nových.
Tučnice česká s poupětem.
Vzrostlejší bříza zasazená v pneumatice. V létě půjdou obě pryč.
Tyto kaluže jsou plné bublinatky menší. Tuhle bublinatku jsem našel ještě v několika vzdálenějších kalužích.
Tučnice česká kvetla jak mohla. Kdybychom neposunuli termín této akce, tak za 14 dní by již bylo po květech. Letos je všechno nějak dřív.
Všechny nové výskyty tučnice jsme našli podezřele blízko cestiček divokých prasat. Je tu možná souvislost.
Kousek za loukou jsme objevili kaliště - lázně divočáků.
Když jsme si prošli louku a popovídali si o kytkách, tak jsme zjistili, že toho stále nemáme dost. Naskákali jsme do aut a jeli se podívat na Mariánský rybník, kde mimo jiné roste rosnatka prostřední.
Cestou jsme narazili na vachtu trojlistou, jednu z "tajných" přísad v Becherovce.
Rosnatky prostřední a rosnatky okrouhlolisté.
Někteří z nás už toho měli dost, takže zde akce Kosiště - Jarní neškubání skončila.
Mimochodem, nevyhlášenou soutěž o nejhezčí holinky vyhrála Kendy.
