Chramst!
Víte, že členové Společnosti mají na výstavách Darwiniany vstup zdarma?

elektronická verze časopisu Trifid - vydává Darwiniana

Hledání v článcích
Bozi Dar
rubriky slovník autoři download ankety nastavení
<<  Leden  >>
PoÚtStČtSoNe
 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31    
Redakce
Redakce
Připomínky pište do
diskuze
Tento časopis běží na
phpRS
WebArchiv - archiv českého webu

WebArchiv - archiv českého webu

Tříjezerní slať

16. 08. 2005
Drahuše Chovancová
názory
Tříjezerní slať je návštěvníkům přístupné místo v národním parku Šumava. I o kolo tohoto tématu se motala diskuze: Hledají se sáry. .

Na popud Petra Šenkýře. jsem sledovala diskusní téma: Hledají se sáry.

Vášně vřely na 7 stranách. Rozčilovali se muži i ženy, objevily se odkazy na ministerstvo žp i anglický originál, který toto vše nastartoval. Sarracenie byly přirovnávány k bolševníku. Celá diskuze se týkala výskytu špirlic na našem i slovenském a polském území pro disertační práci jednoho rakouského studenta. Proto se Honza Flísek ptal, jestli někdo o takovém to místě neví. Nakonec se objevila dvě: v Beskydech a na již zmiňované Tříjezerní slati. Petr Š. ji na podzim roku 2003 navštívil. Jeho pocit: "Na té slati, lépe řečeno u rybníčka na kopci, se nachází jedna jediná polomrtvá purpurea. A to hned u ohrádky proti turistům. Asi na krok od ní se nachází dřevěná cedule s nápisem: rosnatka okrouhlolistá. Ty jsem však na místě ani za použití mého ostřížího zraku nenalezl. Podle mého soudu je tato "jedna" rostlina jen takovým šidítkem pro laické turisty zakoupeným někde v Sušickém květinářství. Onehdy měla tato lokalita docela vydařený preview na ČT a to je možná ten důvod, proč jsem tam žádné rosnatky nespatřil a proč to tam za ně supluje tato, dovolte mi ten výraz, "olezlá špirlice".


Tříjezerní slať

V rámci diskuze vznikla i anketa a domluvila se "SJD na slať za účelem nahrnkování a tím zneškodnění Sár na našem území". Anketa vřela od 23. 3. 2005, kdy se nevinně zeptal Honza Flísek. Rozruch trvá do teď a je (zatím) rozdělen na 9 stránek. Myšlenky, které mě pobavily i poučily jsem pro líné nesečtělé zájemce vytáhla:

Smrtihlav: "Nechat přírodu jaká je? Zab všechny lidi na světě !!!"

foxcpg: " Je nesporné, že v evropské květeně se konkrétně Sarracenia purpurea zabydlela a zdomácněla - jedná se hlavě o Švýcarsko (tam je dokonce v soupisu domácí květeny) a britské ostrovy. Je to rostlina, která rozhodně neroste invazívně, ale na známých lokalitách např. ve Švýcarsku vcelku dobře prospívá, kvete, plodí a udržuje si svoji populaci, stejně tak neohrožuje další druha na rašeliništi."

Morlor: "Z výše uvedeného mi plyne, že zavádění špirlice nachové do biotopů, v nichž je totálně nepůvodní, může připouštět pouze povrchní ignorant, který nic nedomýšlí. Každý biotop (louka, močál, jezero, les) má svou druhovou specifiku."

Corelli: "Špirlice jsou stenoekní k-stratégové"

kraca: "Mezi naše domácí druhy patří D. rotundifolia, D. intermedia, P. vulgaris, P. bohemica a několik bublinatek."

Fery: "Nomenklatura EU uvádí, že druh, který se po 3 generace přirozeně rozmnožuje a tím prosperuje je původní. Aspoň podle mých zprostředkovaných informací."

foxcpg: "U nás v přírodě je původní právě tučnice obecná a sporný taxon tučnice česká. Tučnice obecná na Šumavě na několika místech roste, ale na Tříjezerní slati do místa, kde je tučnice nyní by musela být vysazena. Tučnice česká roste kdesi na Českolipsku a ve vyšších polohách(jakými Šumava je) se nevyskytuje."

Mirek Srba: "Do naší přírody byla na několika místech vysazena jihoevropská P. graniflora, v JE se tento druh s naší P. vulgaris vesele kříží ..."

Fery: "Sáry na přirozené lokality, jakými jsou naše rašeliniště NE, doma na rašeliništi ANO."

Mirek Srba: "Jedna věc, kterou si málo kdo uvědomuje je neskutečná ekologická rozmanitost druhu Sarracenia purpurea. Areál druhu sahá od severní Floridy po New Foundland v Kanadě a zároveň centrální kontinentální Kanadu. To znamená, že původní rozmanitost druhu skýtá široký výběr jak naprosto nevhodných tak naprosto vhodných ekotypů pro introdukci. Komerčně dodávané rostliny pocházejí buď z nejjižnějších populací a nebo se jedná o křížence těchto jižanů a vyloženě seveřanů. Takové rostliny samozřejmě nevykazují dobrou fitness při výsadbě u nás. Rozdíl mezi západo a středoevropským klimatem samozřejmě je, ale původní variabilita kanadských populací zahrnuje i toto. Populace z New Foundlandu mohou být ideálním ekotypem pro západní Evropu, rostliny z centrální Kanady mohou podle mě růst i na Kavkaze."


Avizované rosnatky není vidět, ale ...


zato se tam v trávě krčí jeden vetřelec.

Nejčastěji se diskuze účastnili: Jitka 24×, M. Srba 22×, Termiter 20×, Kraca 13×, Filda 10×, Miloš 8×, Corelli 7×, Fery 5×, foxcpg 5×, Jakub 3×, Efka, Mira, Petr, KP, Banana 2×, M. Macák, Lacrimosa 1×.

A já to všechno četla 3x. Všechny zúčastněné chválím, ostudy bez názoru kárám. D. Ch.

(Obrázky k textu © Petr Šenkýř)


komentáře (11) - poslat mailem - vytisknout článek


Darwiniana Všechna práva vyhrazena. Použití materiálů z těchto stránek pouze se souhlasem společnosti Darwiniana. Přímé odkazy na obsah jsou povoleny jen s uvedením zdroje. © 1991-2013 Darwiniana Darwiniana