Na podzim roku 2004 jsem se vypravila na výstavu kaktusů do Botanické zahrady UK. Zajímavých kaktusů a sukulentů tam bylo spousty, tak jsem měla z čeho vybírat. Pro jeden jsem sáhla až dozadu, ale dva kaktusy z předních řad se mi přiháčkovaly na rukáv. Měla jsem ale plné ruce a tak jsem přemýšlela jak je sundat. Naštěstí mi pomohl jeden pán, který stál vedle mě. Představil se jako pan Martin Zoun. Popovídali jsme si o svých sbírkách a on mě pozval na svou výstavu masožravých rostlin do Benešova.
Výsvava v Benešově byla zajímavě sestavena. Rostliny byly naaranžovány po skupinkách tak, že vypadaly jako ve svém přiorozeném prostředí. Pan mgr. Martin Zoun velice poutavě vyprávěl o jejich způsobu lovu, výskytu a o zajímavostech. Na stěnách visely krásné fotografie detailů rostlin. Tyto rostliny mě zaujaly a rozhodla jsem se pořídit si nějakou domů. Vybrala jsem si Šprilici bělolistou, která se mi stále pěkně rozrůstá.
Na jaře roku 2005 jsem na Řipské pouti narazila na stánek s kaktusy a masožravkami a pořídila si druhou masožravku do mé sbírky - rostantku kapskou. Od té doby už mi dvakrát kvetla. Na internetu jsem pak vyhledávala informace o svých rostlinách a mimo jiné jsem zjistila, že se na podzim bude konat výstava EEE 2005.
Na výstavu jsem šla se svojí mamkou, s jednou kamarádkou (úspěšnou pěstitelkou jednoho kaktusu) a s druhou kamarádkou, která z pecek vypěstovala avokádo, mango a mandarinky. Na výstavě jsem si pořídila láčkovici a mucholapku. Kamarádky si koupily různé rosnatky.
Ze všech svých masožravek mám ohromnou radost a těším se z každého nového lístečku nebo květu! Chtěla bych zde poděkovat panu mgr. Martinu Zounovi, který mě přivedl k pěstování masožravých rostlin.
