Původní informace říkala, že jde o naleziště s nejmenším výskytem tučnice české (Pinguicula bohemica), kde by mělo být jen asi 5 jedinců této vzácné endemické MR u nás. Teprve po delším hledání, kdy jsme se prodírali hustým rákosovým porostem, podařilo se nám konečně objevit vysněné místo. Velkou radost nám udělal počet rostlin. Napočítali jsme jich celkem 22. Toto pozorování se uskutečnilo 1.6.1994. V té době již kvetly tři rostliny. Znovu jsme se na tutéž lokalitu vypravili 12.6. téhož roku a naskytl se nám tam smutný pohled.
Terén kolem rostlin byl udupán, jakoby se po něm procházelo stádo slonů. Nejhorší však bylo, že 3 rostliny chyběly. Zdá se, že jsou i takoví, kteří se na lokalitách podobného druhu nestydí pytlačit! Myslíme, že riziko pytlák podstupuje minimální. Po celou dobu, co jsme se na místě zdržovali, nenarazili jsme na jediného ochranáře. A to jsme lokalitu nenavštívili jen jednou!
Domníváme se, že by si tučnice česká (P.bohemica) mimořádnou pozornost zasluhovala. A ještě jedna zajímavost k dobru. Na popud pana dr. Studničky, ředitele botanické zahrady v Liberci, byl v Severočeském deníku otištěn článek pod názvem "TUČNICE VYMŘELA". Vyšel 30.5.1994. Píše se v něm: "Poslední naleziště chráněné masožravé rostliny tučnice české (P.bohemica) na Českolipsku bylo zničeno ". Nabízí se otázka, proč byl článek uveřejněn. Po nálezu první, jak důvěrná zpráva uváděla, nejslabší lokality, jsme se s nadějí pustili do pátrání po ostatních. Znovu to byl výkon pro vytrvalce, ale podařilo se - druhou lokalitu jsme našli. Původní údaje o tomto nalezišti zmiňovaly výskyt 120 - 150 jedinců. My jsme při naší návštěvě počet rostlin odhadli na 200 - 250 dospělých rostlin včetně velkého množství malých dceřinných jedinců. Terén druhé lokality lze vlastně pomyslně rozdělit na dvě odlišné části. Mezi ostrůvkovitě roztroušenými místy s přirozeným výskytem tučnice české (P.bohemica) jsou uměle vysázení jedinci tohoto druhu. Stagnující voda v části s uměle zavedenými rostlinami je, pravděpodobně také uměle, osídlena žlutě kvetoucí vodní bublinatkou. Patrně jde o druh bublinatky bledožluté (U.ochroleuca). Během roku, kdy jsme dávali dohromady tento článek, spolu s nákresy a snímky, posílil dr. Studnička první lokalitu o dalších 150 - 200 rostlin. Jeho činnost zvyšuje významnou měrou šanci tučnice české (P.bohemica) na přežití, za což mu patří náš obdiv a dík.
A nyní něco k popisu rostliny. Roste v rašeliníku a někteří jedinci i mezi trsy trávy, v břehu meliorační strouhy na rozhraní stagnující vody. Vyžaduje tedy stejné podmínky jako rosnatka okrouhlolistá (D. rotundifolia), která ji také na této lokalitě přímo doprovází, společně s mechem - rašeliníkem (Sphagnum ssp.), suchopýrem, ostřicí, vstavači, rákosem a travinami.
Průměr listové růžice je 7 - 9 cm, počet listů v ní asi 5-9. Listy jsou u dospělců dlouhé 4 - 5,5 cm a široké 1-1,3 cm. Okraj mají mírně podvinutý vzhůru. Růžice leží k podkladu zcela přitisknutá, takže lze říci, že kopíruje terén. Květ je veliký 2 cm a nesen je na vrcholu stvolu o výšce 18-20 cm. Zbarvení korunních lístků je bílé, přičemž v místě srůstu ostře přechází do fialové. Ostruha je světle fialová. Vnitřek květu je silně ochlupen. Za zajímavost považujeme negenerativní tvorbu rostlinek těsně u růžice, zřejmě z odnoží zimního pupene. Protože se tvoří ve velikém množství (až 6 na rostlině), jsou některé zcela zakrývány listy matečné růžice. Klademe si otázku, kolik z těchto mladých rostlinek asi přežije. Nebude-li lokalita zničena, hodláme se v budoucnu věnovat právě tomuto problému. Na listech byla pozorována polapená kořist - drobné mušky a pavoučci. Měli jsme možnost sledovat mravence, který list s námahou, ale přece jen, přelezl. Myslíme si proto, že lapací schopnost rosnatek je v porovnání s tučnicemi mnohem vyšší.
A závěrem? Rostliny to jsou nádherné, a když si uvědomíme, že se nikde jinde na světě nevyskytují, byla by velká škoda je ztratit, neboť by to byla ztráta nenávratná. Prosíme tedy každého, komu se v budoucnosti podaří objevit nějakou lokalitu se vzácnými druhy rostlin, aby se na ní choval rozumně a s krajní ohleduplností. Příroda nás obdařila mozkem, který by měl zaručovat nikoliv její devastaci, ale naopak její citlivou ochranu.
| Pinguicula bohemica | První lokalita |
| průměr růžice 7-9 cm | výskyt přirozený |
| délka listu 4-5.5 cm | území 75 x 50 cm |
| šířka listu 1-1.3 cm | typ - břeh meliorační strouhy |
| délka květního stvolu 18-20 cm | hladina vody těsně pod povrchem |
| velikost květu 2 cm | půda rašelinného typu |
| velikost hibernacula 1.6 x 0.7 cm | počet rostlin 22 |
Tabulka: Typické rozměry P. bohemica a charakteristika lokality
Pozn. redakce: Oba autoři výše uvedeného příspěvku nejsou členy společnosti. Nynější redakce obdržela tento článek bez dalších údajů při předávce materiálů z bývalé redakce ve slovenské Revúci. Věříme, že si i. číslo Trifida k oběma autorům cestu nalezne a chtěli bychom jim touto cestou za zaslaný textový i ilustrační materiál poděkovat.
