Rostliny pěstuji v plastovém květináči o průměru 8 cm v čisté rašelině. Květináček je umístěn ve skleněné kouli, která se nachází na parapetu severozápadního okna, přímo nad topným tělesem ústředního topení. Díky tomu je v kouli udržována teplota nad 20° C i při největších mrazech. Vlivem vyšší teploty se samozřejmě snižuje relativní vlhkost vzduchu, a proto mám kouli uzavřenou asi ze 4/5 plexisklovou deskou a rostliny občas mlžím. V těchto podmínkách se rostlinám daří velmi dobře, o čemž svědčí pravidelné kvetení tohoto druhu dvakrát za rok, a to v zimním a prázdninovém období. Od prvního zpozorování květního stvolu do otevření květu proběhne asi jeden měsíc. Květní stvol vyrůstá nejprve k obvodu růžice (v mém případě má růžice průměr přes 7 cm) a teprve potom kolmo vzhůru. Stvol je však slabý, takže je celé květenství velmi snadno poléhavé. Květy jsou tmavě červené, pětičetné (poněkud podobné květům D. adelae), o průměru asi 6 mm. Samozřejmě se otevírají odspodu.
Pro ilustraci uvádím počet květů, které jsem napočítal během jedněch prázdnin na jednotlivých stvolech 6, 5 a 4 květy. Naráz jsou otevřeny maximálně dva květy.
Květy jsem zkoušel opylit tradičním způsobem - pomocí párátka, což se k mému velkému překvapení již několikrát podařilo. Semeníky zrají přes dva měsíce a obsahují nevelký počet semen (já jsem získal např. 5, 8 či 4 semena).
Schematický nákres semen Drosera prolifera, © Ivo Koudela
Ta jsou poměrně velká (odhadem asi 0,75 mm) a dvůrkatá, jak je naznačeno na neumělém nákresu.
Na koncích květenství se snadno vytvářejí mladé rostlinky (tzv. proliferace), které však rostou mnohem rychleji, než rostlinky namnožené z listových řízků. Potom, co mladé rostlinky vyženou první kořen, zasadím je do substrátu, nechám je 14 dní na pokoji a pak ustřihnu květní stvol, aby se dále mateřská rostlina nevysilovala.
Na závěr bych chtěl podotknout, že vzhledem ke své malé náročnosti je tato rostlina vhodná i pro začátečníky.
