Nejprve základní fakta:
Lowrie, Allen: "Carnivorous Plants of Australia, Vol. 1", University of Western Australia Press, 1987. Vázaný výtisk: ISBN 0-85564-254-8, cena AU$ 27.50; paperback: 0-85564-253-X, cena AU$ 21.00. XXXVII + 202 stran, 133 barevných fotografií, 51 kreseb, 46 map. Jazyk: angličtina.
Lowrie, Allen: "Carnivorous Plants of Australia, Vol. 2", University of Western Australia Press, 1989. Vázaný výtisk: ISBN 0-85564-299-8, cena AU$ 27.50; paperback: 0-85564-300-5, cena AU$ 21.00. XXVI + 202 stran, 172 barevných fotografií, 45 kreseb, 46 map. Jazyk: angličtina.
První díl se zabývá 46 druhy a poddruhy hlíznatých rosnatek rostoucích převážně v západní Austrálii. V druhém autor popisuje 40 druhů a poddruhů trpasličích rosnatek plus 3 hlíznaté a 2 nehlíznaté rosnatky (D.glanduligera a D.hamiltonii). Poslední díl, který - i když měl původně vyjít již ke konci loňského roku - zatím ještě vydán nebyl, by se měl zabývat všemi ostatními rody MR v Austrálii, a to konkrétné 54 druhy bublinatek, rody Aldrovanda, Byblis, Cephalotus, Nepenthes, nově objevenými trpasličími a hlíznatými rosnatkami plus všemi ostatními rosnatkami (např. tropickými pralesními a druhy skupiny D. petiolaris). Co se týče kvality provedení, oba vydané díly mají formát 14.5 x 21.5 cm a jsou vytištěny na křídovém papíře, a to velice kvalitně - jak text sám, tak i kresby a fotografie. Pokud mohu soudit, pak vazba je dosti dobrá, neboť narozdíl od některých knih, které se po prvním přečtení rozpadnou, se zatím po více než ročním používání knihám téměř nic nestalo.
Čtenáře však jistě bude zajímat uspořádání knih. Obsah lze v obou případech rozdělit na tři části: část úvodní, vlastní popis jednotlivých druhů či poddruhů a bibliografii s rejstříkem. Zde je však třeba poznamenat, že vyloženě pěstitelský zaměření čtenáři budou knihami tohoto druhu poněkud zklamáni, neboť v nich nejsou části typu "jak na to", i když jsou zde užitečná vodítka např. v podobě zmínek o typech půd, které druhy obývají.
V prvním díle je v úvodní části po předmluvě slovníček vybraných pojmů, dvoustránková kresba typické hlíznaté rosnatky s označenými částmi, rozdělení popisovaných druhů rosnatek do sekcí (4 str.) a klíč k identifikaci druhů. Následuje kapitola popisující životní cyklus hlíznatých rosnatek, včetně jejich základního rozdělení na 4 skupiny - rosnatky s růžicí, s vějířovitými listy, šplhavé a konečně vzpřímené rosnatky. Za konec této části lze považovat část nazvanou Popis druhu, která obsahuje informace o tom, jak byly měřeny a kresleny jednotlivé části rostlin.
Tato úvodní část byla počínaje kresbou a konče rozdělením hlíznatých rosnatek přeložena v APMR 6/1993, str. 5 - 15. Hlavní část knihy obsahuje popis hlíznatých rosnatek známých do doby vydání knihy. Každému druhu jsou věnovány čtyři strany - druh je uveden obecným popisem, pak následuje velmi podrobný popis jednotlivých částí rostliny, místa výskytu a drobné poznámky. Na další straně jsou prezentovány velice precizní botanické kresby, a to jak rostliny jako celku, tak i všech důležitých částí. Třetí strana obsahuje mapu výskytu druhu a popis fotografií, jimž je věnována celá čtvrtá strana. Najeden druh připadají 2-4 fotografie. Literatura a rejstřík pak celou knihu uzavírají.
Díl druhý má až na výjimky analogickou strukturu jako první - předmluva, slovníček, kresba typické trpasličí rosnatky (1 str.), rozdělení popisovaných druhů (3 str.), klíč k identifikaci (3 str.), dále následuje zajímavá kapitola o gemmách zakončená klíčem a stínovanými ilustracemi (15 str.), popis životního cyklu trpaslíků (4 str.), typických lokalit (4 str. + 2 strany fotografií) a hrubá mapa Austrálie. Úvodní část je zakončena "výletem do historie" - eseji o jednom z průkopníků v oboru australské flóry - Jamesi Drummondovi a jeho výzkumech západoaustralské oblasti známé jako Kolonie Labutí řeky (Swan River Colony). Před vlastním popisem druhů je pak již jen kapitolka zabývající se přírodními hybridy a kapitolka Popis druhu. Dlužno říci, že čtenáři u nás opět měli možnost seznámit se s poměrně velkou částí tohoto úvodu - viz APMR 3/1991, str. 12-22 a APMR 4/1991, str. 36-9.
Vlastní popis druhů je v tomto druhém díle strukturně naprosto shodný s prvním dílem, pouze počet fotografií jednoho druhu je vyšší, a to 3 - 6. Je však třeba přiznat, že oba vydané díly nejsou bez chyb, respektive - mohly být ještě lepší! Například mapky ukazující rozšíření druhů jsou na můj vkus málo podrobné - vždy zobrazují celou Austrálii, byť se většina druhů vyskytuje pouze v západní Austrálii, a to na relativně malém území. Minimálně 2/3 mapy jsou tak zcela zbytečné. Také několika fotografiím by neuškodilo "ořezání", aby vynikly detaily zmíněné v textu. Musím rovněž říci, že u některých druhů (např. D. peltata, D.scorpioides či D.hamiltonii) jsem již viděl mnohem hezčí fotografie, jsou to však jen výjimky v jinak perfektní fotografické dokumentaci. Navíc málokterá kniha na fotografiích prezentuje variabilitu květů.
Klíč k identifikaci druhů - to je vždy poměrně složitá záležitost, nicméně např. tvrzení "Květy velké..." či "Květy malé..." (2. díl, str. XVIII, položka č.4) jsou jen stěží užitečné, "růžice kompaktní" (2. díl, str. XX, položka č.2) se při sledování na položku č. 9 (str. XX) mění překvapivě na "růžici široce rozevřenou". V položce č. 35 je zřejmě slovo květní stopka (pedicel) chybně zaměněno za květenství (inflorescence).
Co je však vůbec největší slabinou obou dílů, je to, že v době vydání knih nebyly některé prezentované druhy formálně popsány ve vědecké literatuře. To pak vedlo místy ke zmatkům, takže současný čtenář díla, jež není "věci znalý", může být snadno uveden v omyl. Z těchto důvodů uvádím nastalé změny, které jsou mi známé:
D. coolamon -> D.rechingeri, D. echinoblasta -> D. echinoblastus, D. ericksonae -> D. ericksoniae, D. leioblasta -> D.leioblastus, D. manniana -> D. mannii, D. rechingeri -> D. citritia a D. rechingeri "whiteflower" -> D.nivea.
Přes všechny kritické poznámky jsou oba díly vynikající a nelze jinak než souhlasit se závěry takových význačných osobností v oblasti MR, jakými jsou D. E. Schnell či M. Cheek, kteří ve svých recenzích jednoznačně vřele doporučují tyto knihy do knihovny každého milovníka masožravých rostlin a zejména rosnatek. Navíc, bohatá fotografická dokumentace i velký počet vynikajících kreseb činí Carnivorous Plants of Australia užitečným pomocníkem i pro čtenáře, kteří angličtinu neovládají.
Na závěr ještě malá poznámka: první díl již v současné době není dostupný; nicméně druhý doposud ke koupi je. Členové Darwiniany mohou rovněž využít služeb knihovny společnosti která oba díly vlastní a v které se samozřejmě třetí díl po svém vydání objeví rovněž.
