V sobotu 8.11.2003 se na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy na Albertově v Praze konalo podzimní setkání a valná hromada členů společnosti pěstitelů masožravých rostlin a jiných botanických kuriozit - Darwiniany.
V sobotu ráno si většina z účastníků setkání přivstala. Mnoho lidí cestovalo z daleka a my organizátoři jsme tam zas museli být dřív a vše připravit.
Cesta do přednáškového sálu byla klikatá a vedla vzhůru přes celou botanickou zahradu do budovy Přírodovědecké fakulty, kam přicházeli první účastníci už před půl desátou.
 |
| Přednáškový sál se zaplňuje. |
Začínalo se o čtvrt hodiny později, bylo totiž hodně zájemců o zaplacení členských příspěvků na tento i příští rok. Také bylo potřeba dát větší prostor opozdilcům, protože fakulta se musí o víkendu zamykat, a tak by se k nám už nikdo nedostal.
 |
| Poslední organizační pokyny. (Jana Rubešová a Zdeněk Žáček) |
Během dopoledne členové Správní rady informovali přítomné o hospodaření společnosti, událostech minulých, plánech do budoucna a jiných nezáživných věcech. Když bylo osazenstvo řádně unavené a hladové, proběhly volby do Správní rady. Pokud vás zajímají podrobnosti, dozvíte se je na stránkách Darwiniany.
 |
| "Máme ISSN!" oznamuje Jana. (Jana Rubešová, Mirek Srba a Zdeněk Žáček) |
 |
| Se vším souhlasíme, odemkněte ať můžeme na oběd! |
 |
| Dokud neodhlasujete Správní radu, neodemknu! (Mirek Srba) |
Konečně se šlo na oběd. Konal se v nedaleké hospodě, a protože se nenašel žádný sponzor, každý jedl a pil za své. U talířů s jídlem si popovídali staří známí, ale seznámili se i lidé, kteří se do té doby neznali.
 |
| "Zahrajeme si na masožravky! Dám si řízek..." |
Po obědě jsme se vrátili zpět do sálu, kde byla pro nás připravena poutavá přednáška Mgr. Aleše Hoffmanna s názvem "Botanikova cesta po Venezuele" s promítáním diapozitivů.
 |
| "... no a z téhle stolové hory jsem taky nespadl ..." |
Po přednášce jsme honem uháněli do skleníků, protože jsme se báli, že už nebude světlo na jejich prohlídku. Sluníčko krásně svítilo, ale protože bylo na co koukat, čas rychle ubíhal a soumrak na sebe čekat nenechal. Všichni si však stačili prohlédnout krásné kytičky, a že jich bylo!
 |
| V úzkých uličkách skleníku byla tlačenice. |
 |
| "No toto?" kdosi zvolal. |
 |
| Někteří pěstitelé nabídli svoje přebytky. |
 |
| Masožravky byly prostě všude. |
 |
| Baterie láček. |
 |
| Bylo se na co dívat. |
 |
| "... a čím to krmíte, že tak rostou?" |
 |
| Fotografovalo se o stošest. |
 |
| Každý si chtěl odnést nějakou rostlinku domů. "Vážně nekoušou?" |
Před pátou hodinou začali návštěvníci setkání pomalu opouštět botanickou zahradu. Většina byla zdaleka, a tak se spěchalo na vlaky a autobusy. S několika lidmi jsme rychle dali do pořádku přednáškovou místnost, ale protože bylo o čem povídat, ještě se dlouho sedělo.
Pak už ale bylo opravdu pozdě. Rozloučili jsme se a honem domů. Nashledanou v květnu v Brně!
