Prosklenýma dveřma jsem nakouknul dovnitř, a opravdu. Nikde nikdo, na zemi jen rozházené spacáky. Že by holky někdo ukradl? Najednou jsem ale vzadu za Ludovým prodejním stolem zaznamenal pohyb. A znova! Něco se tam pomalu trhaně hýbalo a zvětšovalo se to.
Po chvilce pozorování se z toho "něčeho" vyklubala ohnutá záda Kristýny. Spolu s její kamarádkou schod po schodu pomalu vynášely barel s demineralizovanou vodou na zalévání i rosení po schodech ze spodního patra pod skleníkem.
Když jsme se dostali dovnitř, čekalo na nás druhé překvapení. V termosce bylo čerstvě uvařené kafe! Díky vám, holky!
Jana dorazila asi 20 minut po deváté, byla nakoupit něco k snídani a také nějaké drobnosti, které bylo třeba. Já se mezi tím snažil uhlídat děti aby se nezamazali. Brzy se měla objevit jejich babička s tetou. Vzaly je na výlet do ZOO, takže jsme měli během dne trochu volněji.
Dopoledne se objevila skupina 41 důchodců. Výstava se jim moc líbila a Jany výklad také.
Během dne ale přišlo méně lidí než minulý rok. Může za to zřejmě to, že poslední dny prázdnin připadly na konec měsíce, takže hodně lidí přijelo domů na poslední chvíli a mají jiné věci na starost než výstavu. Co se dá dělat, každý den není posvícení.
Dnes nás navštívilo 125 lidí za 15 Kč a 89 za 30 Kč, tedy celkem 214 platících návštěvníků.
