Ale jak to začalo... Už nějakou dobu jsem obdivovala jejich krásu na internetu a sháněla nejrůznější informace o pěstování a tak. Asi jsem neměla štěstí nebo jsem si vybrala nevhodnou dobu, ale v žádném z velkoobchodů a zahradních center které jsem navštívila nenabízeli žádnou masožravku. Přesto se mi podařilo díky tátovi získat Dionaea muscipula z nějakého specializovaného zahradnictví. Vzhledem ke své informovanosti jsem hned věděla co s ní. Ještě ten den jsem zaběhla do květinářství pro balík rašeliny a na doporučení z jedné stránky o pěstování masožravek jsem (přes velké potíže) sehnala skleněnou kouli (viz foto). Mucholapku jsem tedy ubydlela a čekala co s ní bude. Kupodivu se čile začala rozrůstat a dělala mi jen radost, což byl asi další podnět k tomu, abych zatoužila zkusit i jiné druhy. Tou dobou jsme vyrazili na průzkum botanické zahrady v Liberci, která má naprosto skvělou expozici masožravek. Nevím jestli to byla rána osudu či co, zrovna tam hned vedle zahrady stál stánek kde prodávali zřejmě přebytky z BZ. Tam jsem neodolala a koupila si U. sandersonii která nádherně kvetla. Ta už bohužel takovou budoucnost jako moje mucholapka neměla. Ze záhadných důvodů začala chřadnout a následně zašla úplně, trochu z toho obviňuji plíseň, ale těžko říct.
Pak už to se mnou šlo z kopce, rostlinkám jsem doslova propadla. Svému příteli jsem dokonce k Vánocům darovala "masožravou zahrádku" kterou jsem kdesi našla po internetu. Mezi těmi pár rostlinkami jsem našla jednu malinkou, která se mi nesmírně zalíbila. Dnes je z ní krásná, velká a bohatě orosená D. capensis, kterou pěstuji téměř utopenou ve vodě jak se zdá, naprosto ji to vyhovuje. Tou dobou jsem na jakési prodejní výstavě naprosto neodolala N. alata, ta mi několik měsíců rostla naprosto výborně a bohatě odnožovala, nedávno však přestala tvořit láčky a odspoda začala usychat. Zkusila jsem ji přesadit do nového substrátu a kvůli zvýšení vlhkosti vzduchu jsem ji usadila do menšího akvária, kde ji semtam rosím. Zatím se neděje nic, tak čekám.
Zhruba na začátku prázdnin 2007 jsem vstoupila do Darwiniany na doporučení Michala Potreše, kterého jsem osobně potkala na skvělé výstavě v Litvínově, odkud jsem si odvezla D. muscipula "red form", D. capillaris, novou U. sandersonii (té se daří výtečně!) a svou první tučnici.
mé nejnovější rostlinky
Semtam se u mě projeví jakási lítost a pouštím se do zachraňování těch chudinek rostlinek v obchoďácích a místních květinářstvích (dokonce se některé prodavačky snažím přesvědčit o tom, že ta rosnatka prostě rosit nebude pokud bude mít suchý substrát a že se stejného důvodu jí tam usychají ty ostatní). Tímhle způsobem jsem si nedávno přinesla z Hornbachu D. binata, stála tam tak na tom vlhkém koberci, téměř bez šance na záchranu, tak jsem neodolala. Doma jsem ji hned dala do vysoké podmisky s vodou a bohatě prolila. Po nějakém tom dni a prostříhání uschlých částí je z ní tohle (viz foto). Podobně jsem zachraňovala S. flava, je bohužel tak malá, že si ji moje milovaná kočička plete s trávou a tak nějak mi ji ožírá.
a toto jsou již odnože
- D. muscipula (červená robustní)
- D. muscipula "sawtooth"
- D. capensis "Giant"
- U. livida
- D. nitidula
- D. hamiltonia
a mé milované D. scorpioides, D. prolifera a D. adelae. Na výstavě mě samozřejmě čeká mnoho dalších.
