Tato na první pohled zákeřně a nebezpečně vyhlížející láčkovka je původem z pohoří Gunung Lumut v centrální části ostrova Sulawesi, východně od Bornea. Vyskytuje se na otevřených hřebenech v nadmořských výškách od 1400 do 2500 m n. m.
Láčkovka Nepenthes hamata (Turnbull & Middleton, 1984) je velikostí, tvarem pastí a listů velmi podobná Nepenthes tentaculata (Borneo, Sulawesi). Rostliny samotné mohou dorůstat do délky několika metrů. Listy jsou asi 10 cm dlouhé a 2,5 cm široké, při dobrém oslunění zbarvené do červeno-hněda. Dolní láčky jsou dlouhé až 11 cm a 3 cm široké, světlé, červeno-hnědě skvrnité.
1) N. hamata — detail horní části spodní láčky (kresba Z. Žáček)
2) N. hamata — peristom (obústí) horní láčky (kresba Z. Žáček)
Vnitřní část pasti je bílá, tmavě žilkovaná. Horní strana víčka je porostlá několik milimetrů dlouhými a silnými chloupky, podobně jako N. tentaculata. U báze víčka mohou být tyto chloupky rozvětvené, dále ke konci pak jen jednoduché. Dolní láčky jsou opatřeny dvěmi podélnými křídly. Na této láčkovce nás na první pohled zaujme zubaté obústí. U dolních láček je zbarveno téměř dočerna. Počet zubů se pohybuje zpravidla okolo 35 až 40 na jedné láčce. Velikost dovnitř láčky směřujících zubuje od 5 do 7 mm.
Horní láčky jsou velmi odlišné od dolních. Můžeme na nich pozorovat absenci dvou podélných křídel, tmavého žíhání láčky (nebo jen nevýrazné) a chloupků na víčku. Barva láček je zelená. Mohou dorůstat délky až 20 cm a šířky 5 cm. Zelené zubaté obústí horních láček působí mohutnějším dojmem, možná i proto, že je jakoby více vyvýšeno nad okraj láček, než u láček dolních. I zde se však zuby stáčejí dovnitř pasti. Tyto zuby jsou poslední překážkou pro unikající kořist z pasti.
N. hamata je hodně variabilní druh (barva, velikost, tvar apod.). Tato láčkovka je u nás pěstována zatím jen velmi zřídka pro svou vysokou cenu. Dnes se dá sehnat několikacentimetrová rostlinka za cenu okolo USD$ 60-70 (únor 2002), k čemuž však ještě musíme připočítat poštovné ze zámoří a další poplatky s tím spojené. To vše tuto rostlinu značně prodražuje a mnoho našich zájemců to odradí. Lze však do budoucna předpokládat, že cena půjde ještě dolů. Vzpomeňme, že ještě před několika málo lety se maličká rostlinka N. hamata prodávala za USD$ 300.1 přes tuto dočasnou cenovou nedostupnost se na následujících řádcích pokusím nastínit její kultivační podmínky.
N. hamata by se již dala zařadit mezi horské druhy láčkovek. Jak je všeobecně známo, horské druhy se pěstují obtížněji než ty nížinné.
Existuje však mnoho výjimek a mezi ně bezesporu patří i N. hamata.
N. hamata — spodní láčka (kresba Z. Žáček)
V přírodě tato láčkovka koření v čistém mechu, a proto se ji i v kultuře doporučuje pěstovat v čistém rašeliníku. Pokojová teplota je postačující, nedoporučuji však raději vyšší letní teploty ve sluníčkem přehřátých vitrínách. Tomu se dá docela dobře zabránit kultivací této láčkovky pod umělým osvětlením mimo dosah slunečních paprsků.
Rovněž nedoporučuji, aby stála rostlina ve vodě, ale aby byl substrát vodou pouze podle potřeby proléván. Při dodržení těchto základních požadavků se nám naše rostlina odmění rychlým růstem a nádhernými zubatými pastmi.
To, zda se dá tento druh rozmnožovat řízkováním, mi není známo. Rozmnožování semeny je pro nás v současnosti pro jejich nedostupnost bezpředmětné a lze předpokládat, že i tato metoda bude zdlouhavá a málo účinná. Jedinou opravdu úspěšnou metodou zatím zůstává množení in vitro. Jedná se o drobný druh, jehož velkou výhodou je, že poměr mezi délkou listu a pastmi je poměrně malý (na rozdíl od mnoha jiných druhů — N. bicalcarata). To znamená, že tato vlastnost dá i v malé pokojové vitríně vyniknout nádherným láčkám.
Všem zájemcům a milovníkům láčkovek vřele doporučuji druh Nepenthes hamata a spolu s vámi doufám, že se brzy stane i většině našich pěstitelů cenově dostupnější a tím se rozšíří i do našich sbírek. Tato věčně hladová a nenasytná kráska si to jistě zaslouží!
