Cesta za rašeliništi/vrchovišti (1) - Šerák-Keprník

Vím, že pro naprostou většinu z vás jsou oblastí největšího zájmu a důvodu návštěv tohoto serveru Darwiniany hlavně masožravé rostliny. Nicméně věřím, že vás zaujmou i informace o jiných, zajímavých územích naší republiky, už jen třeba proto, že i v oblasti Jeseníků na masožravé rostliny narazíte.

---

Jeden srpnový týden jsem věnoval dovolené v Jeseníkách s jasným úmyslem, navštívit některá z rašelinišť a pokochat se krajinou.

Naše první cesta nás zavedla do Národní přírodní rezervace (NPR) Šerák (foto 1) - Keprník (foto 2). Výchozím bodem se stala Ramzová, ze které jsme vyrazili v podstatě na celodenní tůru.

(NPR Šerák - Keprník je nejstarší rezervací na Moravě. O její zřízení v roce 1903 se zasloužili nejvíce botanik prof. Laus a lesmistr Julius Wiehl. Zřízena potom byla knížetem Janem II. z Lichtenštejna. Smyslem bylo uchránit původní smrkový porost s charakterem pralesa (foto 3, 4) s vrchovišti se zajímavými a charakteristickými rostlinnými druhy. Výměra 800ha.)
Převzato z informačních tabulí NPR.

Vzdálenost vrcholů Šeráku a Keprníky jsou pouhé 2 km, ale můžete si udělat pěknou vycházku z Ramzové přes Šerák a Keprník do Ostružné, případně Branné a nebo např. na Červenohorské sedlo.

NPR má své zvláštní kouzlo a přesto, že jsme cestou potkali opravdu velké množství "rádobyturistů", kteří se ani nenamáhali dodržovat zpřísněný režim pohybu v NPR, nezdály se jejich dopady prozatím nijak zásadní, ale do budoucna si myslím, že by se takovéto chování mohlo stát neúnosným a to neplatí jen pro tuto rezervaci.

Při přechodu ze Šeráku (1351 m n. m.) níže položeným sedlem a při následném, ne příliš náročném výstupu na Keprník (1423 m n. m.) je možno sledovat průběžnou změnu porostu mezi smrkovým lesem (foto 5), kosodřevinou (která není v Jeseníkách původním porostem, ale jak jsem se dozvěděl, byla vysázena v 19.století z důvodu snahy zvýšit hranici lesa, foto 6) a ve volných partiích porostlými horskými loukami (foto 7), vřesovišti (foto 8), případně místem zabraným krásnými vrchovišti se studánkami a tůněmi (foto 9).

Z nejvzácnějších rostlin a živočichů vyskytujících se v rezervaci je možno uvést například zvonek vousatý, oměj šalamounek, hořec tečkovaný, vranec jedlový, plavuň pučivou, jalovec obecný nízký, violku žlutou sudetskou - nádherně kvetla na vrcholových loukách (foto 10, 11), lýkovec jedovatý, violku dvoukvětou, čípek objímavý, zvonek okrouhlolistý sudetský, který mne velice překvapil tím, že jsme na něj narazili pouze na jediném malém místě a to přímo na skalnatém vrcholu Keprníku (foto 12, 13).

Květena je samozřejmě daleko různorodější a ve vzájemných kombinacích v těchto ne příliš příznivých podmínkách dokáže okouzlit (foto 14, 15, 16).

Dle informačních tabulí naučné stezky bychom případně mohli narazit na tetřeva hlušce, jeřábka lesního, tetřívek obecný, lindušku horskou, křivku obecnou. Zaujala mne informace o malém, přesto však stabilním výskytu rysa. Bohužel jak už to tak při současném turistickém ruchu bývá, z fauny se mi kromě motýlů, pavouků a lesních mravenců nepodařilo nic dalšího zahlédnout (foto 17, 18, 19) :-)

Všem z vás, kdož jsou turisticky zaměřeni mohu jen a jen doporučit, zvláště potom v kombinaci s dalšími pozoruhodnostmi CHKO Jeseníky - např. vrchoviště/rašeliniště Skřítek a nebo rezervací na Rejvízu. Věřím, že vás tato zákoutí zaujmou a tento zájem přispěje k dalšímu zlepšení a rozšíření ochrany naší přírody.