V minulém díle moderátorka Aláta vyprávěla celkem nesrozumitelně a jakémsi vývoji samičích gamet. Teď se snad polepší a trochu srozumitelněji poklábosí o samčím putování.
Pylové zrnko se při klíčení proměňuje v pylovou láčku a rozděluje se na dvě buňky. První z nich, ta větší je vyživovací, druhá rozmnožovací. Rozmnožovací buňka později vniká do vyživovací buňky. Na to vzniká v pylové láčce z rozmnožovací buňky dvojice samčích buněk. Kanálem čnělky láčka prorůstá do vajíčka a svou cestu ukončí v zárodečném vaku. Jedna buňka vnikne do vaječné buňky, druhá se sloučí s jádrem zárodečného vaku. Oplozená vaječná buňka se pak dělí a vzniká základ zárodku (proembryo). Následně se mění v embryo. Vzniklý zárodek má základ kořínku, stonkový článek , dělohy a vzrostný vrchol. Oplozené jádro zárodečného vaku se dělí a tvoří se živné pletivo, ze kterého se vyživuje zárodek. Někdy mohou být živiny uloženy i v dělohách. Pokud není nucellus stráven při vývoji zárodku, promění se zbytek na vnější živné pletivo perisperm.
Zygota je buňka vzniklá splynutím samčí a samičí gamety při oplození, jejím dalším dělením vzniká proembryo a embryo. Suspenzor je skupina buněk vzniklá dělením zygoty. Slouží k jeho upevnění v zárodečném vaku a k jeho vtahování do živného pletiva.
Vývoj zygoty v embryo se vyhraňuje do jednotlivých stádií, která se definují podle tvaru jako globule, srdce, torpédo, vycházková hůl, kroužek - zralé embryo.
Celý tento proces je poměrně složitý a probíhá zde řada dalších dějů, které spolu souvisí, ale snad se podařilo vystihnout alespoň to nejdůležitější. Když toto víme, tak o to více se radujeme, když nám začnou potvůrky klíčit.
A k tomu došlo po třech týdnech lenošení.
Zatím naklíčila pouze čtyři z dvaceti a to je málo. Tuto dobu, měsíc po vysazení, by už měl být jasný posun u všech životaschopných.
Když vykvete semínko.
V případě použití giberelinů přímo do média může dojít, jako v tomto případě, k indukci kvetení, a to pouhé dva měsíce po umístění semínka na agar. Ještě jsou patrné dva děložní lístky a dva lístky s pastmi. Gibereliny se doporučují sterilizovat filtrací. A to je obtíž. Při autoklávování se jejich obsah snižuje, tak se přidá více. Ale odhadem, takže může dojít k tomu, že jejich obsah v médiu je vyšší než jsme si přáli a toto je důsledek. Při další pasáži jsem květní stvol odříznul a rostlina pokračuje dále na čerstvém médiu již v normálním růstu. V pravo je rostlina, která ve stejném čase věnovala energii růstu a ta již tvoří opulentní trs.
Toto je možné si dovolit v případě startu kultury, kde nemáme jistotu klíčivosti semen. Při sestavování dalších médií pro jednotlivé rostliny a stupně pasáží je nutné se takovýchto nepřesností vyvarovat a dosáhnout toho, aby se rostlinka na agaru chovala předurčeným způsobem.
Moderátorka Aláta se loučí a přeje všem vše nejlepší v roce 2006.
