Chramst!
Víte, že Ch. R. Darwin označil mucholapku podivnou jako nejzajímavější rostlinu na světě? Možná ho zajímala víc, než jeho evoluční teorie.

elektronická verze časopisu Trifid - vydává Darwiniana

Hledání v článcích
Bozi Dar
rubriky slovník autoři download ankety nastavení
<<  Leden  >>
PoÚtStČtSoNe
 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31    
Redakce
Redakce
Připomínky pište do
diskuze
Tento časopis běží na
phpRS
WebArchiv - archiv českého webu

WebArchiv - archiv českého webu

Reportáž z návštěvy skleníku Kamila Páska

17. 12. 2006
Radek Kastner
výlety
Přestože je hluboký podzim, skoro už zima (i když teploty tomu nenasvědčují), naše rostliny se tu více tam méně ukládají k zimnímu spánku, oddávají se nečinnosti nebo naopak rostou ve vitrínách jako o život, případně kvetou zběsilým tempem jako tučnice. Co se ale nás pěstitelů týká, většinou upadáme do mírné letargie a očekáváme příchod jara nebo alespoň čas výsevu semen nebo gemm.

Naše olomoucká frakce Darwiniany se však rozhodla, že je nutno žít aktivně a z tohoto důvodu jsme naplánovali exkurzi do skleníku Kamila Páska. Slavný to den nastal 29. 11. 2006.

S Martinem Faměrou jsme začali výlet plánovat už během srpna letošního roku a říkali jsme si, že to bude to nejlepší, co bychom během října mohli udělat. Bohužel se později ukázalo, že Kamil Pásek je až do poloviny listopadu mimo Českou republiku a pátrá ve Spojených státech po lokacích špirlic.

Nicméně jsem nezahálel a v mezičase se seznámil s Fandou Malým z Toveře a s Tomášem Matonohou ze Svatého Kopečka u Olomouce, a tak doplněním "hostujícího" Martina Faměry z Plzně, který v Olomouci vyučuje, vznikla již zmiňovaná frakce Darwiniany v Olomouci. Čas čekání na návštěvu jsme si krátili vzájemnými návštěvami, výměnou rostlin a informací. To vše vlastně díky našemu společnému členství v Darwinianě. Nutno říct, že osobní kontakty jsou nejlepším způsobem sdílení aktivit a zážitky se díky tomu umocňují. Velice se mi líbilo venkovní rašeliniště Fandy Malého, přestože jsem ho navštívil na konci vegetační sezony. V zajímavé sestavě se tu nacházely špirlice, jak botanické druhy tak kříženci, kultivované celoročně venku společně s mucholapkami, rosnatkami a tučnicemi. Pěkná inspirace a mohl jsem jen litovat, že nemám k dispozici ani jediný metr čtverečný prostoru, na kterém bych si něco podobného okamžitě vytvořil. Snad jednou ta chvíle nastane. Fanda má samozřejmě i doma zabrané parapety kam oko dohlédne, s tím jsme na to obdobně, obdobné je potom i pochopení našeho okolí k našemu koníčku! (obr. 1-4, jen malá ukázka, rašeliniště bohužel na konci vegetační sezóny)

V polovině listopadu dozrál čas a já se s Kamilem Páskem domluvil na termínu návštěvy, který se sice nakonec musel o týden posunout, ale to už přece jen nehrálo žádnou významnější roli. Vybaveni podrobným plánkem trasy, instrukcemi, jak na místě najít dům a skleníky, vybaveni výtisky knihy Kamila Páska o masožravých rostlinách a různými krabicemi a sáčky na masožravé rostliny, které jsme plánovali zakoupit, stejně jako fotografickými přístroji jsme vyrazili neomylně směrem na Ostravu, měla to být rychlá a nudná cesta. Nakonec se změnila ve tři a čtvrt hodiny dlouhou anabázi, což je na trasu dlouhou přibližně 120 km opravdu husarský výkon. Díky našemu štěstí se nám téměř na hodinu a půl podařilo uvíznout v koloně za Novým Jičínem. Tuto dobu jsme využili k sáhodlouhým debatám o masožravých rostlinách a snažili jsme se každý po svém vyjádřit to, jakým způsobem se na návštěvu těšíme. Vzhledem k tomu, že Kamil Pásek měl mít čas pouze do druhé hodiny odpolední, začalo se v jistou chvíli zdát, že jsme na cestu vyrazili zbytečně. Nakonec jsme se prokousali celou trasou a i Kamil Pásek si na nás udělal čas více než na dvě hodiny.


Zapuštěný skleník a zírající část výpravy hltající informace v části skleníku věnovaném špirlicím (zleva doprava - Fanda Malý, Tomáš Matonoha, Martin Faměra a Kamil Pásek, moje maličkost tiskne spoušť)


Martin s Fandou vybírají rostliny do svých sbírek a část množárny Kamila Páska umístěné ve sklepních prostorách

Kamil Pásek nás uvítal před svým domem, my měli co dělat, abychom pobrali veškeré přivezené "vybavení" a vyrazili jsme v jeho stopách do skleníku, který se ukrývá na zahradě za jeho rodinným domem. Ve vstupní chodbě jsme si vše odložili a po krátkých schůdcích sestoupili do první části skleníku, které je vyhřívána v zimním období přibližně na 17,5 °C. Musím říct, že jsem celkem dlouhou dobu zůstal zírat už ve vstupu a podobně na tom byli i kolegové. Mimoto jsme se snažili získat co nejvíce informací o pěstování v domácích podmínkách, o druzích rostlin, o zkušenostech Kamila Páska.


Nádherné vzrostlé láčkovky i s horními láčkami

V první části skleníku, kde jsou rostliny umístěny v několika patrech nad sebou jsou pěstovány láčkovky v obrovském množství, stejně jako neuvěřitelné množství druhů a kusů tučnic. Dále jsou zde rosnatky i když v menším množství, bublinatky, neuvěřitelně skvěle vypadající a vzrostlé brocchinie (tatei, hectioides i reducta), genliseje i mucholapky. Ve skleníku je také velké množství druhů tillandsií ve skvělé kondici, stejně jako napěstované orchideje. Člověk by řekl, co hrdlo ráčí. Skvělou tečkou prvního skleníku je kout věnovaný pěstování heliamfor. Opravdu perlička, která stojí za to vidět.

Vzhledem k tomu, že jsme na svého hostitele byli čtyři, vypadala naše komunikace občas chaoticky, protože jsme byli hnáni každý svými zájmy, oblibou toho či onoho rostlinného druhu, zájmem o problematiku pěstování a mezi tím jsme naslouchali se zájmem vlastního vyprávění Kamila Páska o jeho cestách za rostlinami, zaníceném a zasvěcenému výkladu o jednotlivých rodech a zajímavých druzích rostlin, z nichž některé v jeho skleníku pěstované jsou unikáty v České republice, případně patří k několika málo pěstovaným kusům u nás.

Stejně tak jsme se bavili o jeho knize a zkušenostech s nakladatelstvím Grada. Přestože jsme vedle Kamila Páska naprostí "amatéři" v pěstování masožravých rostlin, jeho přístup nás mile překvapil a potěšil. Celou dobu se nám velice pečlivě věnoval, reagoval na jakýkoliv dotaz nebo připomínku a zahrnoval nás neuvěřitelným množstvím informací. Skvělý zážitek.

Ve druhé části skleníku, temperované přes zimu pouze na teplotu kolem 0 °C, jsou potom pěstovány špirlice a přestože na konci vegetační období už nejsou některé druhy tak pohledné (Sarracenia flava, S. oreophila) bylo se stále na co dívat. Zvláště mě zaujaly některé rostliny S. leucophyla a S. rubra, jejichž vybarvení a žilnatina mne okouzlily.


Špirlice ve studené části skleníku

Po téměř dvouhodinovém výkladu a dotazování, procházení skleníku a hledání těch správných rostlin pro nákup jsme se dostali do závěrečné fáze návštěvy. Nechali jsme si podepsat knihy a jeden po druhém jsme začali vybírat rostliny o které jsme si chtěli rozšířit své vlastní sbírky. Fanda Malý si odvezl 6 nových druhů tučnic, Tomáš Matonoha mimo zakoupené knihy i 4 bublinatky, 2 tučnice a 1 genliseu, Martin Faměra přibližně 13 rostlin včetně bublinatek, mucholapky a heliamfory. I já tedy vytáhl svůj předem připravený seznam rostlin a konečný účet se zastavil na 11 tučnicích, jedné bublinatce a jedné heliafoře. Kamil Pásek nezůstal nic dlužen své pověsti a nejen že jsme rostliny získali za velice sympatické ceny, mohli jsme si vybrat i inzerovaný bonus v rostlinách.

Na závěr, jako další perličku naší návštěvy jsme si mohli prohlédnout ještě množárnu masožravých rostlin, která je umístěna ve sklepních prostorech.

Nezbylo však, než se rozloučit a vyrazit na cestu k domovu, tentokrát bez komplikací a vzhledem k tomu, že jsme byli všichni plni zážitků o které jsme se potřebovali podělit, utekla neuvěřitelně rychle.

Už při rozchodu v Olomouci jsme začali připravovat další plány na obdobné akce v příštím roce. Pokud máte srovnatelné možnosti, určitě je využijte. Potkáte se s profesionály, kteří vám poskytnou neocenitelné informace, uvidíte velké množství rostlin a navíc si určitě vyberete a neodjedete s prázdnou.


komentáře (3) - poslat mailem - vytisknout článek


Darwiniana Všechna práva vyhrazena. Použití materiálů z těchto stránek pouze se souhlasem společnosti Darwiniana. Přímé odkazy na obsah jsou povoleny jen s uvedením zdroje. © 1991-2013 Darwiniana Darwiniana