Ráno jsme odvezli děti do školky a s Janou vyrazli do Dolních Chaber, sídliště troglodyta a prezidenta společnosti Zdeňka Žáčka. Vyzvedli jsme ho proti jeho očekávání o trochu později, ale časovou rezervu jsme měli dostatečnou. Jaké však bylo moje překvapení, když navigace ohlásila příjezd do BZ Liberec půl hodiny po zahájení výstavy! Chvilku jsem laboroval s nastavením než mi došlo, že jsem omylem zadal vyhnout se placeným dálnicím. Dále cesta probíhala hladce, akorát mi byla zima, jelikož jsem si jako jediný sundal bundu a dal ji do kufru. Jana a Zdeněk seděli v kabátech a pochvalovali si jaké je tu teplo a stále stahovali topení.
Na místo jsme dorazili krátce před půl jedenáctou, tedy více jak půl hodiny před slavnostním zahájením. Jana se tedy rozhodla, že dohoní zameškanou snídani a ve stánku si koupila klobásu. Zdeněk se najedl cigarety. Já si vybíral mezi smrtí hladem, nebo umrznutím. Vyhrál to hlad, a tak jsem se šel do skleníku ohřát k mému oblíbenci bahníkovi. Za ta léta, co k němu chodím na návštěvu, pěkně vyrostl, chlapák.
Můj nejoblíbenější obyvatel BZ Liberec - přítel bahník
Těsně před jedenáctou jsme dorazili do výstavního sálu, kde již bylo všechno slavnostně připraveno na zahájení výstavy. Museli jsme však několik minut posečkat, jelikož v úvodu měl pronést pár slov primátor statutárního města Liberec Jiří Kittner, který dorazil krátce po jedenácté.
Výstavu zahájil pan ředitel Studnička, přivítal vzácné hosty, krátce nás seznámil s výstavou, poděkoval všem, kteří se na ní podíleli a předal slovo panu primátorovi.
Pan primátor Kittner drží oslavnou řeč
Ten vyjádřil podporu BZ Liberec a zdůraznil, že takové cesty mají smysl a přispívají rozvoji botanické zahrady. Pak popřál panu Studničkovi k jeho nedávným narozeninám a předal mu malý dárek.
Krátké přestávky vyplňovaly tóny strun
Výstavní sál se zdá malý, ale expozice v něm působila vzdušně a harmonicky.
Prezident s viceprezidentkou si zaujatě prohlížejí panely s fotografiemi a texty.
Prezident s viceprezidentkou přecházejí k dalšímu panelu...
Výstavu tvoří také různé autentické předměty. Povšimněte si prosím toho spokojeného červa na dně jednoho z autentických předmětů.
Rozešli jsme se po výstavním sále a obdivovali vybrané fotografie z cest, doplněné zajímavými komentáři. Pro ty, kteří si výstavu již prohlédli, bylo připraveno bohaté občerstvení.
Tabule byla teplá, studená, slaná i sladká. Zvláště chutné byly zeleninové knedlíčky.
Mezi pozvanými se vznášel a ladně poletoval zářící pan Studnička. S každým se dával do hovoru, vždy pronesl alespoň pár srdečných slov. Nálada byla zasněná, zvláště když se pak z reproduktorů linula lidová Mexická píseň - óda na Švába.
Ačkoliv bohaté občersvení bylo lákavé, návštěvníci se k němu přesouvali jen velmi pomalu. Ale nakonec jsme u něj pochopitelně skončili všichni.
Svijany pomáhají panu doktorovi s těžkou rolí hostitele.
Před druhou odpolední hodinou jsme se rozloučili, chtěli jsme si ještě prohlédnout skleníky, a také na nás čekaly děti ve školce.
Špirlice bělolistá touto dobou? V BZ Liberec je stále co k vidění.
Skleníky jsou plné všelijakých jiných botanických kuriozit.
Políčko špirlic nachových je pod sněhem...
... až na jedinou.
Výstava je otevřená pro veřejnost v rámci BZ Liberec do konce května. Pokud to jen trochu jde, nenechte si jí ujít. Uvidíte, že stojí za zhlédnutí.
