Vzhledem k tomu, že jsem na jaře zatoužil získat některé z druhů mexických tučnic a proto, že mne zaujala nabídka Jana Nováka na internetu, rozhodl jsem se pořídit je právě u něj a navíc jsem si řekl, že přes určitou vzdálenost přibližně 80 kilometrů by stálo za to podívat se přímo ke zdroji a prohlédnout si jeho sbírku, pokud to bude možné.
Vyrazil jsem tedy do Otnic, shodou okolností ve stejný den (13.05.2006) se zde konala zahrádkářská prodejní výstava v místní škole, kde měl malý stolek s nádhernými kousky k prodeji i J.Novák. Nicméně můj hlavní zájem se upíral k jeho sbírkám kaktusů a masožravek, které jsou umístěné ve školním skleníku v těsném sousedství zdejší školy. Díky nezměrné ochotě J.Nováka, jeho trpělivosti a zároveň pohostinnosti jsem měl téměř neomezený prostor k prohlídce a popovídání si s ním.
J. Novák byl myslím první učitel (biologie/chemie), kterého jsem slyšel mluvit o tom, že ho práce baví a že je spokojený. Náš rozhovor se však rychle stočil k tématům masožravých rostlin a také jeho cest za rostlinami do Jižní Ameriky.
Sbírka je opravdu bohatá, přibližně její polovinu tvoří rozmanité druhy kaktusů.
Druhou polovinu si naopak pro sebe zabraly masožravé rostliny opravdu v pestrém zastoupení a to od nádherně vzrostlých špirlic, tučnic (s velkým zastoupením mexických druhů), mucholapek (včetně vlastních klonů), láčkovek, rosnatek (včetně hlíznatých a velkého množství druhů trpasličích rosnatek), až po exempláře rosnolistu.
Každému mohu obdobnou návštěvu jen a jen doporučit. Pokud bydlíte nedaleko, určitě najdete příležitost na to, navštívit po dohodě s J. Novákem jeho sbírku a určitě nikdo z vás neodjede s prázdnou, stejně jako jsem neodjel já, protože na cestu zpátky jsem odjížděl bohatší o 8 druhů tučnic (Pinguicula agnata, P. cyclosecta, P. emarginata, P. gracilis, P. kondoi, P. laueana, P. medusina, P. moranensis), které jsou v dnešní době již o pěkný kousek větší než na fotografii níže.
Ale aby toho nebylo dost, neuteklo mnoho vody a já opětovně vyrazil na jižní Moravu, tentokrát do Vyškova, abych 17.06.2006 navštívil výstavu masožravých rostlin pořádanou zde opět Janem Novákem. Pro výstavu byla vyhrazena jedna místnost přímo ve vyškovském ZOO koutku a bez toho, že by člověk shlédl i několik desítek zvířat různých druhů, převážně domestikovaných v různých koutech světa, se nedalo k rostlinám probojovat.
Těsně před odbočkou k masožravkám mě opravdu dostalo, tak, že jsem se smíchy neudržel, dřevěné městečko osídlené morčaty. Kdo neviděl, neuvěří.
Výstava nebyla v areálu parku příliš dobře značena, pouze jedna malá cedule formátu A4 nedaleko pokladny a následně až těsně před odbočkou do budovy s výstavou.
Přišlo mi ale, že návštěvníci museli vědět co hledají, aby výstavu bez problémů našli. Poutače však nepostrádaly nápaditost a vtip a navíc na jednom z nich byla zmíněna i Darwiniana, za což Janu Novákovi patří opětovně dík.
Komponovaná výstava potom následně zabírala přibližně polovinu kinosálu ve správní budově, prostředí bylo určitě důstojné, dostatečně prosvětlené a rostliny zde byly opětovně ve značném zastoupení nejen co do počtu kusů, ale i co do počtu druhů. Pravému křídlu vévodila kompozice vytvořená ze zástupců tučnic, mnohé z nich v květu. Včetně tučnic pěstovaných na kamenech.
Pravá část celé výstavy byla naopak věnována převážně rosnatkám, včetně rosnatek trpasličích a hlíznatých. Mimo jiné zde bylo zastoupeno i několik exemplářů láčkovek.
Ve střední části výstavy bylo potom možno spatřit zástupce špirlic a to včetně kříženců, klony mucholapky podivné a byla zde také umístěna, myslím, nejpovedenější část celé výstavy a to kompozice sestavená ze zástupců různých rodů masožravých rostlin, láčkovek, špirlic, tučnic, darlingtonií.
Rozhodně jsem rád, že jsem využil obou příležitostí a mohl shlédnout během jediného měsíce stovky sbírkových masožravých rostlin v různých prostředích. K těmto dvěma návštěvám přidám ještě sraz Darwiniany v Olomouci spojený s návštěvou sbírkových skleníků katedry botaniky UP Olomouc. Mohu všem milovníkům těchto rostlin doporučit, aby si nenechali ujít žádnou příležitost k návštěvě nebo jejich shlédnutí, protože těchto příležitostí, zvláště v některých místech, zase tolik není. Vynaložený čas a úsilí se vám vrátí jako nevšední zážitek a přibude-li k tomu možnost setkání se zapálenými pěstiteli, tím lépe.
Na závěr svého výletu do Vyškova jsem však navštívil ještě poněkud jiné (nejen) masožravce.
