Vezměme to však po pořádku. Na výstavu jsme vyrazili hned časně ráno, vlastně ještě před otevřením pavilonů, vědomi si toho, že nával návštěvníků by potom mohl značně zkomplikovat a místy i znemožnit prohlídku expozic. Jak jsem však již poznamenal, obrovský nával se nekonal (0, 1), z mého pohledu vynikající zpráva, ale z pohledu vystavovatelů, prodejců a hlavně vás všech, kdo jste nedorazili, velká škoda.
0)
1)
Největší pavilon A byl tentokrát věnován tématu rozkvetlé letní zahrady, z mého pohledu byla expozice celkem jednotvárná. Naprostou většinu exponátů tvořily lilie, mečíky a chryzantémy i když nejenom tyto květiny (2-5). Nepopírám, že z množství druhů, barev a variet až zraky přecházely, ale mám pocit, že někdy méně je více.
2)
3)
4)
To se myslím ukázalo obzvláště na strohých kompozicích tvořených různými druhy slunečnic (tato rostlina byla letos vybrána jako jeden z motivů výstavy), jež byly rozmístěny v celém pavilonu A, většinou sympaticky dotvářely odpočinková zákoutí a místa, která pravděpodobně nechtěli využít ostatní vystavovatelé (5-8).
5)
6)
7)
8)
Na ochozu stejného pavilonu mne zaujala nejvíce, mimo dalších expozic slunečnic a uměleckých děl zakomponovaných do květinového okolí (9), květinová aranžérská soutěž využívající pro kompozice motocykly - veterány (10-11).
9)
10)
11)
Na stejném místě potom velice zajímavá výstava věnovaná možnostem využití konopí. Bohužel nikoliv kvůli jeho obsahu THC, jak si teď někteří z vás určitě mysleli, vzhledem k tomu, že se jednalo o konopí technické. A tak byly k vidění provazy, látky, oblečení, koudel, granulát ale i alkoholické a nealkoholické nápoje vyrobené z konopí (12-13).
12)
13)
Pavilon F, z výstavních ten nejmenší, byl tentokrát věnován zahradním úpravám s využitím konifer - jehličnanů, zvláště zajímavé byly rozličné druhy borovic. Expozice však byly doplněny i různými druhy travin, bylin, křovin a květeny (14-15).
14)
Pavilon G pominu, ten byl věnován právě zahradnickým trhům, ale měl jsem pocit, že jako vždy se tam prodává vlastně cokoliv od "znáte z TV reklamy", přes věci možné zakoupit na tržnicích až po "výrobky", které máme možnost vídat snad po celou porevoluční dobu v nezměněné podobě a u kterých slyšíme stále ty stejné, skvělé a inspirující slogany a vidíme ukázky tak důkladné, že nemůže odolat koupit si ruční kartáč na mytí oken bratru za 150Kč, jako výhodnou nabídku. Hodnotnější a využitelnější výrobky a přípravky najdou zahrádkáři vždy spíše pod širým nebem. A i mne zaujaly např.některé montované skleníky malých rozměrů a příznivých cen.
15)
Než se dostanu k vlastní zmínce o masožravých rostlinách, případně orchidejích a tilandsiích na celé výstavě, bude nejlépe začít malou návštěvou letos jednoznačně nejlépe řešeného pavilonu H s expozicemi, které nepostrádaly nápad, originalitu a také šmrnc. Pavilon byl sympaticky opticky, s využitím dřevěných plůtků, dlážděných chodníků a dřevěných záhonů rozdělen na jednotlivé samostatné expozice. Začátek pavilonu hned u vstupu tvořila expozice sazených květin v kombinaci s aranžemi kytic, to vše bylo vkomponováno mezi skleněné vázy a dřevěné modré krychle, případně modré dřevěné desky oddělující jednotlivé sekce (16).
16)
Vůbec tato zvláštně modrá barva byla využita i na dalších místech pavilonu, např.v rozměrově relativně malé expozici spojené z orchidejí a tilandsií. Tato expozice však dokázala využít vlastní malou zabranou plochu tím, že velká část tilandsií a orchidejí byla umístěna jako epifyty na do stropu sahající dřevěné konstrukci - větvi, jak jinak nežli v průmyslově modré barvě (17-24).
17)
18)
19)
20)
21)
22)
23)
24)
Spojení přírody s devastujícími zásahy člověka bylo využito v části ohraničeného dlážděného chodníku, nebo snad části silnice, kterou jako by symbolicky opět pohlcovalo rostlinstvo, v tomto případě kaktusy a sukulenty, což ve mně evokovalo pocit jakési lidmi vytvořené pouště, ta narušená kamenná strohost ukazovala, že když příroda dostane alespoň malou příležitost, opětovně si zabere vše, co jí patřilo původně.
25)
26)
Tento koncept se odrážel i v celkově asi nejlépe řešené expozici, alespoň z mého pohledu, a to v kompozici, kterou by snad byl Homo technicus schopen akceptovat i ve volné přírodě. Karoserie vozidel propojené s vodopádem, jezírkem, větvemi, travinami, epifytními rostlinami - tilandsiemi a orchidejemi, parožnatkami, lekníny a velkým množstvím nádherných masožravých rostlin, v tomto případě špirlic.
27)
Zvláště obří Sarracenia oreophila a Sarracenia flava s průměry víček a horních částí láček hodně přes 10cm!!! a skvěle vybarvené, podtrhovaly celkové kouzlo této odpadkové kompozice, pro jistotu doplněné ještě množstvím plastových lahví. (Pro mne byly nejzajímavější právě expozice tilandsií a orchidejí zmiňovaná výše a tato poslední expozice)
28)
29)
30)
31)
Podíváme-li se blíže na masožravé rostliny, není jejich skóre vůbec špatné. Ano, jak už to tak bývá, většina prodejců zůstala stejná (Lukscheiter, Česká pěstírna, spousta no name obchodníků, majících své rostliny pro prodej dozajista od jiných, známějších nebo větších pěstitelů). Přesto však existují i trošku jiné případy, jako například ing.Sedláček z Prostějova, který jednak pravidelně vystavuje (ovšem na jarní části Flory) své výpěstky a v prodeji má i kaktusy nebo tilandsie (letos jsem si u něj zakoupil krásný exponát Tilandsia tenuifolia var.minor). Pravidelně však je na jeho stánku i propagační tabule s logem a kontakty na Darwinianu a to jako asi jediná zmínka na celé výstavě.
32)33)
Z rostlin bylo možno pořídit od holandských výpěstků např. Nepenthes alata, přes klasické a běžné rosnatky (Drosera binata, D. capensis, D. filiformis, ale také např. D. rotundifolia - doufám, že ne ty, které byly vyrabovány při mé návštěvě na Tříjezerní slati na Šumavě!), láčkovice, povětšinou křížence mexických tučnic, velké množství variet mucholapky, nepřeberné množství špirlic, opět povětšinou hybridních, heliamfory (nutans, kolem 300,-Kč, relativně malé rostlinky), darlingtonie (á 350,-Kč, pěkné, středně veliké kousky).
34)
35)
Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu prodávaných, případně vystavovaných masožravých rostlin je vidět, jakého boomu tyto v současné době dosahují. Ceny byly více než přijatelné, od nějakých cca 30-40,-Kč po několik stokorun (nejdražší byly asi ty holandské alaty za 499,-Kč).
36)
37)
Na závěr ještě dvě informace týkající se masožravých rostlin. Jedno zklamání a jedno překvapení. Zklamáním pro mne byla expozice masožravek ve sbírkovém skleníku Flory (katedra botaniky UP Olomouc), protože mi přišlo, že rostlin je tam letos jednak nějak málo a jednak byly v nějakém polozbídačeném stavu, mnoho prodávaných exponátů alespoň na pohled vypadalo o několik kategorií lépe.
Překvapením pro mne byla premiérová účast Kamila Páska na této výstavě vůbec. Na jeho stánek jsem narazil v podstatě omylem, protože se mi původně nechtělo prodírat "davy" po komunikaci před sbírkovými skleníky. Ale nějak se to přihodilo a když jsem se odpoledne vracel domů právě po této cestě, protože počet lidí ještě více prořídl, narazil jsem na jeho překvapivě malý stánek. Přesto bylo zajímavé, kolik rostlin pro prodej vlastně přivezl (několik beden bylo naskládáno nejen vedle stánku, ale dokonce i za stánkem ve stínu keřů a stromů. Na stánku bylo možno koupit publikaci Kamila Páska - Masožravé rostliny (bohužel jsem svůj výtisk neměl sebou, hned bych si ho nechal podepsat), nepřeberné množství špirlic (38), dokonce z počátku dostávali kupující ke každému nákupu špirlici zdarma, včetně fundovaných informací o tom jak je pěstovat.
38)
39)
Mne zaujaly mexické tučnice, projevil jsem zájem o nějaké nekřížené druhy a poté co jsme probrali můj fotoaparát, jeho knihu a vůbec spolupráci s Gradou, jsem si zakoupil trs čítající snad 20 malých Pinguicula esseriana a cca 4 Pinguicula moranensis, každý květník bratru za 40,-Kč. Vzhledem k tomu, že jsme se ale zapovídali a já si mimo jiné všiml i toho, že na stánku bylo několik láčkovek, vzal mě kolega Kamila Páska dozadu za stánek, kde byly dvě bedny pouze s láčkovkami (39). Byly tam skryty před sluncem, aby nepřišly k úrazu a po celý den byly pravidelně roseny. Pohled na láčkovky jsem bohužel nevydržel a nakonec si odnesl ještě Nepenthes sanguinea a Nepenthes sibuyanensis. Dohromady obě za 450,-Kč, což mi při velikosti rostlin s nádhernými láčkami přišlo jako velice sympatická cena. Pro větší slávu, nikoliv Kamila Páska, ale mou, jsem se pro jistotu nechal zvěčnit v jeho přítomnosti, abych měl vnoučatům co vyprávět (40).
40)
Co říci na závěr? Když vynechám své masožravkářské zaměření a některé subjektivní pocity, musím konstatovat, že výstava i tentokrát stála za to, kdo se zastavil, určitě neprohloupil, případně i nějakou tu masožravku si odvezl (všem doporučuji pro příště nejdříve projít celý areál a shlédnout co kdo a za kolik nabízí a podle toho se až na závěr rozhodnout kde koupit) a minimálně expozice pavilonu H zůstane v mé paměti a hlavně v paměti mé SD - memory card, respektive vypáleného CD ještě dlouhé roky.
