Rozmnožit rosnatky listovými řízky opravdu není těžké. Najdou se ale i některé, u kterých pravděpodobně neuspějete. Takových naštěstí není mnoho. Rosnatky lze množit i kořenovými řízky. Tlustý kořen například druhů D. adelae, D. binata, D. regia a mnoha dalších rozřežete na kousky kolem 2 cm a zatlačíte zpět do substrátu. Sám dávám přednost listovým řízkům, nemusím rostliny vyndávat ze substrátu a odtrhnutím listu jim méně uškodím.
Jak na to?
Vyhlédneme si lístečky, jejichž odtrhnutím rostlinu co nejméně zmrzačíme a odstřihneme je. U běžných druhů můžeme vzít i starší nerosící list, u choulostivějších, nebo když se nám množení nedaří, odstřihneme ten nejhezčí list, který rostlina má. Nemusíme nechávat dlouhý řapík, rosnatky mají adventivní pupeny většinou na ploše listu. Výjimkou jsou například rosnatky z okruhu D. petiolaris (viz dále). Dle mých zkušeností ani nezáleží na tom, zda list odtrhneme nebo odřízneme ostrou žiletkou. Já používám malé nůžky.
Listy je možno nechat zakořenit ve vodě nebo přímo v pěstebním substrátu. Záleží na pěstitelově preferenci. Já dávám listy do vody, kde je menší šance, že zaschnou dříve, než stačí vyrůst malá rostlinka. V případě kořenění v substrátu je nutný kontakt se substrátem a maximální možná vzdušná vlhkost. List přijímá vodu celým svým povrchem a nesmí nám uschnout.
Předem si připravíme vhodnou nádobu. Je možné použít uzavíratelné plastové boxy na jídlo. Zajistíme tak listům vysokou vzdušnou vlhkost (část listu může vyčnívat nad hladinu) a zároveň předejdeme náhodnému rozlití. Je vhodné použít destilovanou vodu, potlačíme tím množení řas. Listy dáme do vody, nádobu uzavřeme (není nutné) a postavíme na světlo, ale ne na přímý sluneční úpal. Pak už jen čekáme. Problém může vzniknout nepopsáním nádob s listy. Časem nemusí být jasné, co že nám to roste za rostlinku :) Listy obrazí v čase od několika týdnů do několika měsíců dle druhu. Na rychlost tvorby rostlinek bude mít vliv i teplota. Raději je dáme do tepla, než na studené okno.
nádoba s lístky
Když malé rostliny dosáhnout velikosti kolem 1 cm, přendáme je z vody do substrátu. Zahrabeme listy tak, aby vyčuhovaly jen rostlinky. Pak ze substrátu uděláme bahníčko a nádobu přikryjeme. Vysoká vzdušná vlhkost je nutností, rostlinky by jinak uschnuly. Postupně je pak přivykáme suššímu prostředí.
Již jsem zmínil, že rosnatky mají adventivní pupeny na ploše listu. Počet nových rostlinek záleží na velikosti listu. Z malého lístku vyroste jedna rostlinka někde přibližně uprostřed, u dlouhých listů se dočkáme záplavy mrňousků. Dále popíši zkušenosti s konkrétními druhy rosnatek dle jejich zařazení do kategorií.
Pralesní australské rosnatky
Tyto rosnatky je skoro zbytečné rozebírat, množí se ochotně a hodně a to kořenovými i listovými řízky. Pravděpodobně tyto druhy pěstujete uzavřené a ve vysoké vzdušné vlhkosti. Pak stačí odtrhnutý lístek přitlačit, aby měl kontakt se substrátem a za několik týdnů se můžete těšit na množství malých rostlinek. D. adelae se množí jako plevel, u ostatních dvou druhů je doba do obražení lístků poněkud delší. Před několika měsíci jsem pár lístků položil na rašelinu a teď mají rostlinky 1-2 cm. Tyto druhy se samy ochotně množí kořeny i bez lidského přičinění. Často obrazí i usychající a odumírající list.
Tropické a subtropické rosnatky
Většinu těchto rosnatek je možné množit z listu. Liší se ale doba, za kterou listy obrazí. Rozdíly jsou veliké a to od nějakých 4-6 týdnů u D. madagascariensis, která se množí velmi ochotně až po 3 až 5 měsíců u D. slackii. D. capensis vás po 2 měsících odmění několika rostlinkami. Vzhledem k tomu, že tento druh patří mezi plevel, smysl má množení spíše u méně rozšířených forem. U některých rosnatek může proces zabrat í více než čtvrt roku, podařit by se ale měl u většiny druhů. Výjimkou je D. regia, která se listy rozmnoží jen naprosto výjimečně. O to snazší je ale její množení kořenovými řízky. Vybraný kořen rozřežeme na 1-2 cm dlouhé kusy a zatlačíme do substrátu. Dle mých informací nelze z listů množit D. burmannii, která ale tvoří dostatek semen.
list blíže neurčené D. capillaris
Trpasličí rosnatky
U těchto rosnatek se množení z listů většinou nedaří a díky každoroční produkci gemmů a semen ani nemá příliš smysl se o to pokoušet.
Rosnatky s přezimovacími pupeny
Z této kategorie jsem zkoušel jen D. binata a D. filiformis, u kterých je množení z listů velice snadné a rychlé. Do měsíce se ve vodě i na substrátu udělá množství rostlinek po celém listu v rozestupu kolem 1 cm. U binaty můžeme odstřihnout dlouhý řapík a nechat ve vodě jen „vidličku“. U ostatních rosnatek této kategorie by mělo být množení z listů rovněž možné.
list D. filiformis "red"
Rosnatky z okruhu D. petiolaris
U druhů této kategorie už není množení listovými řízky tak jednoduché. Opakovaně mi listy D. paradoxa ve vodě zhnědly a uhnily a rostlinek jsem se nedočkal. Pak jsem zapátral na zahraničních diskuzních fórech, vyzkoušel trochu jiný postup a závěr je – jde to. Na rozdíl od jiných rosnatek jsou adventivní pupeny u báze řapíku listu. Je naprosto nezbytné list odtrhnout od kmínku rostliny včetně ztlustlé části podobně jako při množení mucholapek. Pokud se list přetrhne, můžeme ho rovnou vyhodit. Odtrhávání listů od kmínku není zrovna snadné. Vybereme si pěkný rosící list, ne nějaký odumírající, opatrně ho chytneme mezi dva prsty, druhou rukou přidržíme zbytek rostliny a pohybem směrem dolů ho odloupneme. Četl jsem, že je dobré odtrhnout několik listů najednou tak, aby zůstaly spojené, to se mi ale u D. paradoxa nepodařilo. Údajně je také možné celou rostlinu rozčtvrtit a jednotlivé části nechat obrazit.
list D. paradoxa - vlevo uhnilý list
Druhý důležitý aspekt je teplota. Tyto rosnatky vyžadují teplo. Odtržené listy dáme do destilované vody a umístíme na světlé a teplé místo. Já jsem lístky D. paradoxa dal do vitríny asi 10 cm od zářivek, teplota vody se pohybovala přes den kolem 30 stupňů a už za měsíc jsem se dočkal rostlinek. V diskuzích jsem našel doporučenou teplotu i 40 stupňů. Úspěšnost je kupodivu dost vysoká. Ne všechny lístky mi sice zatím stačily obrazit, ale odhaduji ji okolo 80%!
Tímto způsobem by měly jít množit i další rosnatky z okruhu petiolaris. Nejsložitější je to u D. falconeri, u které se množení z listu většinou nezdaří a je potřeba to zkoušet opakovaně. Po úspěchu s D. paradoxa budu zkoušet i další rosnatky.
Hlíznaté rosnatky
Hlíznaté rosnatky se většinou rozmnožují semeny nebo dceřinými hlízkami. Četl jsem, že se u některé rosnatky podařilo rozmnožení z listu, není to ale běžné. U některých rostlin jde odříznou růžice a nechat ji zakořenit. Růžici časem v zemi naroste nová hlíza, ze stávající hlízy vyroste nová rostlinka. S hlíznatými rosnatkami ale zatím nemám zkušenosti a proto se popisu jejich množení vyhnu.
Diskutovat můžete ve fóru Množení rosnatek z listových řízků.
