Rostlina má vzhled vláknité řasy. Pasti jsou velmi účinné, neboť jsem v jednom měchýřku napočítal až 12 prvoků. Chudokvěté hrozny nesou až 1 cm (na výšku) velké žlutavé květy. Horní pysk je mírně trojlaločný a nepatrně žilkovaný. Spodní pysk tvoří nápadnou vypuklinu, jež je poněkud přitiskla k hornímu pysku (je to typické nejen pro řadu bublinatek, ale i pro ostatní rody řádu krtičníkotvarých /Scrophulariales/, do kterého se čeleď bublinatkovitých /Lentibulariaceae/ řadí). Tato výduť je sytě žlutá (na rozdíl od bledě žlutého pysku) a v horní části je mírně rozpůlená.
U. gibba pod mikroskopem
a) mladý měchýřek mezi dvěma úkrojky, zvětšeno 100 x)
b) kmenová část fragmentu (200 x)
Na jejím vrcholu se nachází typická hnědá kresba. Po zatížení dolního pysku (v přírodě např. hmyzem) se za touto výdutí objeví čnělka a tyčinky. Horní a dolní pysk jsou při bázi trochu srostlé, takže po odkvětu odpadají jako jeden celek. Ostruha je přibližně stejně dlouhá jako dolní pysk. Květy jsou samosprašné, semena jsou plochá, okrouhlá a poměrně velká. Rostlině se perfektně daří mezi květináči s ostatními druhy MR. Je-Ii dostatečně rozrostlá a má dostatek slunce, kvete. Efektnější je však v mělce zaplavené rašelině nebo v jezírku s rašelinným či písčitým dnem. Zde tvoří hustý koberec. Rostlinu často ponechávám na suchu. Ne však zaschlou zcela. I tak roste dobře a tvoří květy.
Kvetení se podařilo dosáhnout í pod umělým osvětlením (dvě žárovky 40 W) v akváriu s rybami. Osvětlení mám umístěné přímo nad vodní hladinou, takže vydatně ohřívá vodu i vzduch (asi 35 °C). Nádrž je celkem starší a dosti zanesená, voda má charakteristický zlatavý nádech, který signalizuje akvaristům tzv. "starou vodu". V nádrži nemám žádné vzduchování. Díky tomu se bublinatce dobře dařilo.
Během 3 měsíců vytvořila na hladině hustý chuchvalec o průměru asi 15 cm a výšce 10 cm. Pak začala od středu odumírat vlivem konkurence vláknitých řas. Odstranil jsem ji z akvária, ale asi ne úplně, protože letos v zimě se mi v houšti jiných plovoucích rostlin (Ceratophyllum, Salvinia) objevila znovu, vydatně se rozrostla a dnes mi bohatě kvete. Vytváří také prýty vyčnívající nad hladinu. Zřejmě se jedná o dýchací prýty, které popisuje Dr. M. Studnička ve svém článku "Masožravé rostliny rodu Utricularia - vodní druhy" (Živa č.4/1990). Průduchy se mi na nich bohužel objevit nepodařilo.
Závěrem bych chtěl tento druh vyzdvihnout jako výbornou akvarijní rostlinku pro akvária s dobrým osvětlením a bez vzduchování. Není ale vhodná pro akvária čerstvě založená. Vhodná jsou akvária již déle založená, v nichž je bujná vegetace, takže vzduchování není zapotřebí.
