K masožravkám jsem se dostal teprve o něco málo dříve než před dvěma lety a to přes svého syna, který si přinesl dva malé semenáčky Drosera capensis (aniž bych tehdy tušil o jaký druh jde) od spolužáka. Rostlinky mi přežily snad 14 dní a tak jsem se rodičovsky odhodlal, že mu seženu nějaké jiné, to jsem ovšem netušil, že mezitím ho tato zábava přestala bavit a já si takto pletu bič sám na sebe a zcela nevědomky a nenápadně těmto rostlinám propadnu.
Shodou okolností jsem já sám nezačínal, jako asi většina ostatních, právě s Drosera capensis, ale shodou okolností jsem jako své první dvě rostlinky pořídil v OBI Drosera adelae a Sarracenia purpurea ssp. purpurea (aniž bych opět tušil, o jaké rostliny vlastně jde). Zvláště jsem byl nadšený, že se mi podařilo získat špirlici, protože ta byla v obchodě jediná a držela ji v rukou tak cca desetiletá holčička, které tatínek chtěl koupit masožravku, ale musela se rozhodnou jen pro jednu. Vzala si capensisku a já ihned skočil po sarracenii. Co k tomu dodat, snad jen to, že jsem tehdy ještě netušil, jak krásné, velké a barevné mohou masožravky být a jaké mrzáčky vlastně v těchto supermarketech prodávají. Dodnes ale mívám občas záchvat soucitu a snažím se sem tam nějakou rostlinku z obchodu zachránit. Mé první 4 rostlinky vidíte na obr.1. Jak vidíte sami, původně ani nebyly umístěny na parapetu a tudíž světla bylo po málu, ale postupnou četbou jsem se poučil. Na obr.2 potom je Sarracenia purpurea, která je na prvním obrázku uprostřed, takovou, jak vypadala na podzim loňského roku, tzn. cca za třičtvrtě roku pobytu v mé péči.
1
2
Vzápětí jsem se začal shánět po literatuře, článcích, radách ohledně pěstování a podobně. Přesto jsem se však členem Darwiniany stal teprve v únoru 2005. Ale to už se moje rostlinstvo poněkud rozrostlo.
Pořídil jsem si klasicky Drosera capensis (obr.3, 5) a dvě mucholapky (obr.4).
3
4
5
Ale zajímalo mě víc a na internetu jsem narazil na stránky MuDr.Lišky, od kterého jsem si objednal semena temperárních rosnatek (Drosera anglica - obr.6, Drosera rotundifolia a Drosera intermedia - obr.7, 8) a také Pinguicula vulgaris - obr.9. Tím začaly mé pokusy s výsevy. Z prvních výsevů mi zůstaly stále ještě rostlinky Drosera intermedia, Drosera anglica a jediná malá Pinguicula vulgaris.
6
7
8
9
Do dnešní doby se počet mých rostlin a druhů zněkolikanásobil. Na východním parapetu pěstuji celoročně v polouzavřeném akváriu trs Drosera capensis - red form, Sarracenia psittacina, Pinguicula 'sethos', Pinguicula moctezumae × gigantea (obr.12 - detail květu a 13) a jeden středně velký květináč, který používám na množeni Drosera adelae a momentálně na pokusy s množením zmiňovaných tučnic listovými řízky (vše na obrázcích 10-11).
10
11
12
13
Dále v plastových uzavřených krabičkách na východním parapetu pěstuji Drosera adelae (obr.14-15), Drosera schizandra (obr.16) a Drosera prolifera (17). A celkový pohled na východní parapet (obr.18).
14
15
16
17
18
Na západním parapetu mám potom umístěné 3 plastové pařníčky. V jednom z nich mám umístěné dva hybridy Nephentes - obr.19, v dalším potom Cephalotus folicularis - obr.20, Drosera hamiltonii - obr.21, Pinguicula vulgaris, Pinguicula vallisneriifolia - obr.22, Pinguicula grandiflora - obr.23 a Utricularia subulata.
19
20
21
22
23
Ve třetím potom Drosera capensis - white form, Pinguicula weser - obr.24, Utricularia pubescens - obr.26, Utricularia alpina - obr.27 a Utricularia longifolia - obr.25.
24
25
26
27
Na stejném západním parapetu se snažím teď několik posledních týdnů vypěstovat trpasličí rosnatky z gemm. Bohužel jsem se ocitl nečekaně na dva týdny v nemocnici a tudíž jsem se nemohl v rozhodující chvíli výsevu věnovat a z devíti druhů to vypadá, že se mi snad podaří zachránit maximálně 3-4. Nicméně jsem odhodlaný se o ně pokusit opětovně. Jednak jsou zajímavé a jednak jsou relativně malé, což mi do našeho malého bytu vyhovuje.
28
Posledním mým pěstovacím prostorem je v období březen až říjen balkon (obr.29, 30) a pro stejné rostliny potom v období říjen/listopad až březen chodba našeho domu (bez dosvětlování a jakékoliv zvláštní péče, teplota 3°C-10°C podle teploty venku). Tímto způsobem pěstuji Sarracenia purpurea ssp.purpurea (obr.33, květ), Sarracenia purpurea ssp. venosa, Sarracenia psittacina, Sarracenia flava (obr.32, nektarové žlázky), Sarracenia leucophyla, Sarracenia mitchelliana (obr.31) a různé hybridy. Dále potom Drosera capensis, Drosera anglica, Drosera intermedia, Pinguicula vulgaris, několik Dionea muscipula, obr.34, 35.
29
30
31
32
33
Pro většinu rostlin využívám stejné substrátové směsi a to buď rašelina a perlit v poměru cca 2 : 1 a nebo v poslední době více mnou využívaná směs rašelina, perlit, křemičitý písek v poměru 2 : 1 : 1 s občasným doplněním o živý rašeliník.
Nejsem jinak schopen nabídnout rostlinám nějaké výjimečné a speciální podmínky, proto se spíš snažím najít takové rostliny, kterým bude vyhovovat nebo dostačovat to, co jim jsem schopen nabídnout.
34
35
RVV se pohybuje v závislosti na umístění rostlin od cca 70% do 90%. Světelné podmínky odpovídají ročnímu období a umístěním rostlin na uvedené parapety, balkon nebo chodbu. Žádným rostlinám nepřisvěcuji. Teplota se v rozmezí ročních období pohybuje na parapetech od 15°C v zimě do cca 30°C v létě. Na balkoně teplota odpovídá denním teplotám a ročním obdobím na chodbě domu je potom v zimním období teplota 3°C - 10°C v závislosti na venkovní teplotě. Rostliny na chodbě jsou umístěny u východního okna v otevřeném větším akváriu, avšak množství světla je zde minimální.
36
37
A to je asi vše, co je možno v současné chvíli a v krátkosti o mých rostlinách a způsobu pěstování říct
Na závěr přeji všem velkým i malým pěstitelům jen samé radosti nejen u tohoto krásného koníčku a pěstování i takových skvostů, jako je například Darlingtonia californica (obr.36) nebo Drosera paradoxa (obr.37).
