Nakonec jsme tedy vyjeli ve složení Mirek Srba, Kateřina Braunová, Míča Marek, Josef Šonka, David Frank a já vlakem v pátek 13.7. asi ve čtvrt na tři z Prahy přímo do Budějovic. Cesta utekla vcelku rychle a něco po páté jsme vylezli v Budějovicích. Tam na nás spolehlivě čekala Markéta s přítelem Martinem a vydali jsme se do Hrdějovic. Po příjezdu se většina účastníků s někým zapovídala, pařilo se na kytarách, vyprávělo o různých zážitcích atd.Na sobotu byl naplánována návštěva lokality U.australis, U. minor a A. vesiculosa - Ptačího blata. Ráno jsme za krásného slunečného počasí, poté co jsme nabrali nočního cestovatele Mirka Zacpala, vyrazili autobusem z Českých Budějovic do Lišova. Odtud již po svých pár kilometrů na vlastní lokalitu, kam jsme dorazily po poledni. Dostali jsme se do nádherné zátoky v Ptačím blatu, tvořené rozvolněným porostem rákosu. Právě v tůních mezi rákosem bylo neskutečné množství rostlin U.australis, A. vesiculosa, méně pak U. minor. Pohled to byl opravdu nádherný a všichni se nabažili focení, pozorování a zkoumání nejen bublinatek a aldrovandky, ale i jiných bahenních rostlin např. šípatky střelovité. Ptačí blato je fakt parádní lokalita, nejen díky zmíněným druhům rostlin, ale i samotná scenérie rybníka je krásná. Na účastnících byla vidět více než spokojenost a zvládli jsme i urychlený přesun na vlak zpět do Budějic. Řádně špinaví a unavení jsme dorazili do Hrdějic. Dlouho se pak vznášela ve vzduchu euforie a pohoda provázela celý zbytek večera zakončeného regenerací ve vířivce a výbornou medovinou od Mirka Zacpala. Uteklo to rychle a trochu nevyspalí jsme narychlo s bagáží vyráželi v neděli ráno na autobus do Chlumu u Třeboně. Přesedali jsme v Třeboni, slunce pálilo a byli jsme hladoví a tudíž jsme hned po příjezdu do Chlumu vyrazili do hospůdky na oběd a točenou kofolu. V hospodě jsme si nechali i velké batohy a jen s vodou a foťáky vyrazili na lokalitu zvanou Rašeliniště Pele. Toto přechodové rašeliniště navštěvuji už třetím rokem a patří mezi nejhezčí lokality, co jsem kdy navštívil. Věděl jsem, že ostatním se to bude víc než líbit a že to bude stát za to. Tady bych rád ještě jednou poděkoval Mírovi S., který se obětoval a hlídal v hospodě naše věci (jsme ale dohodnuti, že se tam spolu vypravíme). Lokalita se nachází asi 2 km od Chlumu téměř směrem na Staňkov a tak jsme za necelou hodinu dorazily na místo. Po příchodu většina účastníků zůstala údivem stát. Jádro rašeliniště tvoří pomalý potok plný U. australis. Všechny zrovna kvetly a tak se otevřel pohled na žlutý pruh s tisíci květů bublinatek. Je to tam opravdu jak z pohádky. Na okrajích rašeliniště rostly červené koberečky D. rotundifolia, doplněné klasickými rašeliništními druhy např. klikvou bahenní nebo rojovníkem bahenním. Všichni se rozprostřeli po rašeliništi a dávali zabrat fotoaparátům. Celé rašeliniště, nekonečné bublinatky a i rosnatky - vše bylo zdokumentováno a lokalitu jsme opouštěli totálně nasycení blaženými pocity. Vysílení sluncem jsme dali ještě rychlou zmrzlinu a kofolu a v 16:15 nasedli v Chlumu do autobusu do Prahy, kam jsme dorazili něco po 19. hodině.
Z reakcí účastníků zájezdu usuzuji, že akce byla více než povedená. Záměr ukázat kolegům krásné lokality a snad i trochu je vzdělat se vyplnil. Původní Krkonoše jsou naplánovány buď letos na podzim, nebo na příští jaro či období krátce po jaře. Končíce s poděkováním Martinovi za to trpělivost a péči, s kterou nám pomáhal,.těším se na další Spanilé jízdy snad ještě s větší účastí.
