Chramst!
Víte, že čísla časopisu Trifid starší než 2 roky jsou všem volně ke stažení ve Skladu?

elektronická verze časopisu Trifid - vydává Darwiniana

Hledání v článcích
Bozi Dar
rubriky slovník autoři download ankety nastavení
<<  Leden  >>
PoÚtStČtSoNe
 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31    
Redakce
Redakce
Připomínky pište do
diskuze
Tento časopis běží na
phpRS
WebArchiv - archiv českého webu

WebArchiv - archiv českého webu

Postřehy Jana Flíska z cesty do Lyonu i přímo z něj

03. 07. 2004
Jan Flísek
výlety

O symposiu MR ve francouzském Lyonu jsme Vás už na našich stránkách před časem podrobně informovali. Mezitím už proběhlo a níže bych Vás rád upozornil na první odezvu jednoho z přímých účastníků. Počátkem minulého týdne jsem od kolegy Ing. J. Flíska obdržel krásnou reportáž slovem a obrazem, která má zájemce seznámit s cestou na lyonské symposium o MR i s děním, s nímž se tam bylo možné setkat. Děkuji Honzovi za nás za všechny za jeho spontánní a záslužný počin a nyní už Vám přeji báječnou cestu i podívanou do Lyonu prostřednictvím Chramst!u

3.7. 2004, Zdeněk Žáček, president "D"


Konání 5. mezinárodní konference o masožravých rostlinách tentokrát padlo na francouzské město Lyon.

Její datum bylo stanoveno na 17. až 21. června 2004. Hlavními organizátory celé akce byli ICPS a Dioneé. Na dalších řádcích se vám pokusím velice stručně nastínit průběh naší cesty a pobyt v Lyonu. Omlouvám se za přílišnou stručnost. Z časových důvodů není v mých silách rozepisovat se do detailů.

První plány této cesty se datují do doby zhruba před rokem a půl, kdy jsme se v holandském Leidenu o konferenci dozvěděli. Od té doby uplynulo hodně vody a mnoho organizátorských záležitostí se vyvíjelo nebo dokonce úplně změnilo. Nakonec jsme se ale sešli v sestavě já, Lubomír Adamec, Ivo Koudela a Kamil Pásek v úterý 15. června večer, den před odjezdem, v Třeboni u Luboše.

Dalšími zástupci z Česka byli Romana Rybková, Vlastik Rybka, Honza Burger a Honza Stěnička, reprezentující Pražskou Botanickou Zahradu v Tróji. Ti však měli vlastní program a čas jsme spolu trávili pouze v Lyonu.

Ráno vyjíždíme o půl osmé, vyjíždíme s dvoudenním předstihem, protože cestou do Lyonu máme v plánu navštívit několik lokalit MR.

Hned odpoledne máme první zastávku kousek od švýcarského Winterthuru, na lokalitě Aldrovanda vesiculosa, která zde byla v roce 1908 uměle vysazena z německé populace (Aldrovandka je již ale v Německu vyhubená).


Společně s aldrovandkou se zde vyskytuje i Utricularia australis

V podvečer jsme ještě stihli lokalitu Sarracenia purpurea ssp. purpurea ve švýcarské části pohoří Jura. Tyto rostliny zde byly vysazeny asi před 55-60 lety. Rostliny teprve začínaly růst po dlouhé zimě.

Přirozeně se zde ještě vyskytují rosnatky D. rotundifolia, D. x Obovata (na snímku) a bublinatka Utricularia minor.

Druhý den ráno už na nás čekala další lokalita. Tentokrát na hradě - tučnice Pinguicula vulgaris. Rostliny zde rostou na hradní stěně, dokonce i poměrně vysoko (viz červená značka).


Rostlina Pinguicula vulgaris rostoucí na hradní stěně.

Cestou z hradu na další plánovanou lokalitu jsme z auta náhodou přímo u cesty objevili populaci Pinguicula vulgaris.

V pořadí dalším místem našeho zastavení je lokalita Pinguicula grandiflora f. pallida ve francouzské části pohoří Jura.


Kvetoucí rostliny Pinguicula grandiflora f. pallida


... a kousek vedle nominální Pinguicula grandiflora


Cestou k autu jsme zde čirou náhodou potkali naše dobré přátele z Německa; Peter Harbarth (vlevo), Oliver Gluch (uprostřed)

A to už jsme se přesunuli dále. Na této lokalitě se vyskytovaly Pinguicula alpina (na obrázku), P. vulgaris, přirozený hybrid mezi P. vulgaris a P. grandiflora ssp. rosea a nakonec endemický druh P. grandiflora ssp. rosea. Bohužel od naší minulé návštěvy před několika lety se místy, kde rostly P. vulgaris, hybrid mezi P. vulgaris a P. grandiflora ssp. rosea a P. grandiflora ssp. rosea přehnala kamenná lavina. Lze však předpokládat, že se tyto rostliny vyskytují výše, ve skalách.


Nakonec jsme však malou populaci P. grandiflora ssp. rosea přeci jen našli.

K našemu velkému překvapení jsme kousek dál objevili nominální P. grandiflora. Ta by se zde údajně vyskytovat neměla.

Tato lokalita však není bohatá jen na výskyt tučnic, ale také na orchideje.


Asi největší evropskou orchidejí je střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus)


Velkou vzácností je i tořič hmyzonosný (Ophrys insectifera L.) (určil ZŽ). Našli jsme jen jednu jedinou rostlinu.


Vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia (L.) L. C. M. Richard) (určil ZŽ)


Okrotice bílá (Cephalanthera damasonium (Miller) Druce) (určil ZŽ)


A to už jsme na další lokalitě P. grandiflora ssp. rosea, kde roste rudohlávek jehlancový (Anacamptis pyramidalis (L.) L. C. M. Richard), světle růžová forma. (určil ZŽ).


Burza byla otevřená již od pátečního rána v Jardin Botanique Parc de la Tete d'Or v Lyonu

... a ještě troška francouzského umění ...


Jardin Botanique Parc de la Tete d'Or

Odpoledne jsme se přesunuli do Salle Ramenu, kde začaly přednášky. Na snímku Andreas Wistuba, který svou přednáškou o stolových horách zahájil přednáškový maratón.

Pro zajímavost a zpestření celé konference organizátoři zařadili na program 3D projekci masožravých rostlin! Dalšími přednáškami se zde detailně z časových důvodů nebudu zabývat. Pro zájemce zde uvádím odkaz, kde si je možno program nastudovat http://www.carnivorousplants.org/latestnews/2004conference/2004con.html.

Večer byla na programu slavnostní večeře na Lyonské radnici.

V těchto reprezentativních prostorách zahájili slavnostní večeří za francouzskou společnost Dionee Philippe Namour (u mikrofonu) a posléze Jan Schlauer (vlevo) za ICPS.

Po krátkých proslovech se začalo nosit na stůl. Během večeře, kdy nikdo nebyl vázán na úzký kolektiv lidí u svého stolu se debatovalo nejen na téma MR. Během večera tak každý měl dostatek času postupně se pozdravit se všemi přáteli a popovídat si s nimi. Milým překvapením bylo, když nás oslovil Brian Quinn z Nového Zélandu.
Francouzská kuchyně nás opět nezklamala!

V sobotu ráno začal přednáškový blok Dr. Lubomír Adamec se svou přednáškou na téma 10 let po introdukci aldrovandky v České Republice.


… a konečně dorazil i Fabio d'Alessi z Itálie

V sobotu večer část české výpravy fandila fotbalistům v zápase s Holanďany. Holandští masožravkáři (u stejného stolu) fandili samozřejmě svým fotbalistům (ale asi málo...).

V neděli v podvečer jsme se rozloučili a vyrazili z Lyonu na cestu domů. Nejeli jsme však nejkratší cestou, ale směrem na jih k moři. V plánu totiž máme ještě několik lokalit. Program pokračoval ještě i v pondělí a sice návštěvou několika lokalit v okolí.

V pondělí dopoledne už jsme stáli na JV Francie v Přímořských Alpách na lokalitě endemické Pinguicula longifolia ssp. reichenbachiana, kde roste i Pinguicula crystallina (světle zelené plochy na fotografii).


Kvetoucí rostliny Pinguicula crystallina


Že by opylovač?


Pinguicula crystallina (vlevo) a Pinguicula longifolia ssp. reichenbachiana (vpravo)


Tady dole pod cestou taky roste Pinguicula longifolia ssp. reichenbachiana


A to už jsme zase o kousek dál. Přesněji na Italsko-francouzské hranici, kde roste Pinguicula leptoceras. Cestu lemovaly kvetoucí keře azalek.


Občas i orchideje rodu prstnatec (Dactylorhiza sp.), snad prstnatec bezový (D. sambucina (L.) Soó). (odhadem určil ZŽ)


Ale taky hraniční pevnosti...


Kvetoucí rostlina Pinguicula leptoceras


Květ Pinguicula leptoceras

V úterý brzo ráno jsme už na lokalitě, kde byla asi před sto lety vysazena Sarracenia purpurea ssp. purpurea kousek od Ženevského jezera ve Švýcarsku.


Roste zde mimojité i Drosera rotundifolia


Přirozeně se tu vyskytují tisíce jedinců D. x Obovata (je zvláštní, že se zde a ani v blízkém okolí nevyskytuje Drosera anglica)


Drosera rotundifolia, D. x Obovata a Sarracenia purpurea ssp. purpurea


Špirlice zde teprve začínají kvést


Cestu k autu nám zkrášlují stovky tučnic Pinguicula vulgaris


... a občas i kvetoucí narcisy

Až cestou domů jsme se rozhodli, že mimo původní plán ještě ve Švýcarsku navštívíme dvě lokality. Na první z nich byla asi před patnácti lety vysazena Pinguicula crystallina (na obrázku). Přirozeně se zde vyskytuje P. vulgaris.


Rostou zde i vzácnější bělokvěté rostliny Pinguicula crystallina

Dalším naším zastavením je typová lokalita Pinguicula leptoceras. V nadmořské vyšce okolo 2000 m je i v červnu místy až 3 metry sněhu. A to jsme včera byli u moře...

Přesto jsme na některých místech už našli rašící rostliny Pinguicula leptoceras. Místy se zde vyskytuje i P. alpina.

Zpátky do Třeboně jsme dorazili před půlnocí. Ve středu ráno nás čekají ještě lokality na Třeboňsku.


Lokalita Drosera rotundifolia a Utricularia intermedia na Třeboňsku.


Utricularia intremedia


Drosera rotundifolia

Na cestách jsme tentokrát strávili celkem 8 dnů, najezdili přes 4000 km, po čase se opět setkali s mnoha přáteli a s mnoha jsme se seznámili, navštívili mnoho druhů masožravých rostlin v přírodě. Celá cesta byla mimořádně úspěšná!

Tento stručný příspěvek o naší cestě do Lyonu bych zakončil panoramatickým snímkem z lokality Sarracenia purpurea ssp. purpurea ze Švýcarska.


komentáře (0) - poslat mailem - vytisknout článek


Darwiniana Všechna práva vyhrazena. Použití materiálů z těchto stránek pouze se souhlasem společnosti Darwiniana. Přímé odkazy na obsah jsou povoleny jen s uvedením zdroje. © 1991-2013 Darwiniana Darwiniana