Teprve po vytvoření letní listové růžice prozradí svou zálibu v živočišné potravě! Obecně jsou letní listy mnohem větší, řidší a plošší a při podrobném průzkumu lze na jejich zevním povrchu vidět, že je oděn velkým množstvím malinkých stopkatých žlázek vylučujících sliz, který ve slunečním světle vypadá jako ojínění. Žlázky vyvolávají dojem, že je list mastný, což spolu s jejich bledě žlutozelenou barvou vysvětluje obecné pojmenování "tučnice". Výměšky žlázek je osudově váben drobný hmyz jako jsou např. octomilky. Tyto mušky jsou jimi polapeny, pak zadušeny a nakonec stráveny. Existuje přes 60 druhů tučnic s mnohými druhy ze severní polokoule a z jižních částí Severní Ameriky, i když největší druhová koncentrace je v Mexiku. V posledních 10 letech bylo jen ze samotného Mexika pojmenováno a popsáno na 18 nových druhů! Kvéty jsou obvykle velké, velmi okázalé a vytvářené jednotlivě. Připomínají violky, gloxínie nebo dokonce i orchideje. Jejich zbarvení je šarlatové, nachové, růžové, žluté až slonovinově bílé. Ani věřit se nechce, že až do nedávná sběratelé MR tento rod většinou přehlíželi, zatímco mnohé jeho druhy poprvé do kultury uvedli lovci kaktusů, kteří se domnívali, že jde o sukulenty.
PěstováníDřívější metody doporučované ke kultivaci v literatuře o MR byly příliš všeobecné. V rašelinných močálech roste pouze několik druhů z Evropy a ze Severní Ameriky. Většina druhů však roste v mnohem sušších podmínkách než "konvenční" masožravá rostlina. Většina mexických druhů ze států na jih od Mexico City roste mezi mechy, často epifytně, ve vlhkých subtropických lesích, kdežto druhům na sever od Mexico City se daří ve vysokých nadm. výškách, kde lnou k vápencovým horninám nebo rostou na vyvřelinách. Ještě jiné druhy z této oblasti přežívají zpola pohrouženy v erodujících sádrovcových úbočích. Pokusy s pěstebními metodami ukazují, že vlhký a dobře provzdušněný substrát z nezbytně netečného neústrojného materiálu, který je založen na směsi z hrubého propraného písku, perlitu a vermikulitu s trochou rašeliny nebo bez ní, sklízí nejlepší výsledky. V některých případech se jako prospěšný ukazuje být přídavek nadrceného vápence a někteří pěstitelé oznamují skvělé výsledky s pěstováním určitých "Mexičanek" na vápenném nebo křemičitém tufu.
Chcete se dozvědět více ?Nedávno se vytvořil spolek International Pinguicula Study Group (IPSG). Jeho cílem je stimulovat hlubší poznání a širší kultivaci těchto rostlin. Více podrobností o IPSG můžete získat, když mi napíšete a přiložíte kupón S.A.E.
Adresa je:
S. E. Lampard, 196 Hole Lané, Northfield, Birmingham, B3I 2DB, England
