Problém byl vždy v tom,že mnou vytipovaná místa výskytu jsou veřejnosti nepřístupná. Přes to že jsem velkým milovníkem přírody, trošku se rozcházím v názoru, jakým způsobem chránit přírodu. Pořád mi nejde na rozum,že továrna za poplatek může znečistit prakticky cokoli a před lidmi se zavírají celá území, kde přechováváme sice nadále skvosty přírody, ale na co mi jsou, když je v životě neuvidím? No a tak se často stavím před rozhodnutí, zda porušit a vidět, nebo si říct, jel jsi 200 km a támhle 20 m možná něco pěkného roste, žije nachází se. No a protože se snažím přírodu neničit, ale touha vidět je velká, někdy si prostě těch pár metrů dovolím. Stejně jsem tedy vždy postupoval zde a za hranice rezervace jsem se vydal jen v naprosto ojedinělých případech, ale vždy jen pár metrů (2-3)!!! Snad proto jsem nikdy zde MR neobjevil, i když jsem kroužil okolo většiny rašelinišť v centrální části Slavkovského lesa.
Jaké ale bylo mé překvapení, když jsem letos první rosnatky Slavkovského lesa objevil v místě, kde se ještě nedávno těžila rašelina ve velkém rosnatky nerosnatky.
V odvodňovacích příkopech se krčilo pár slabých rostlinek, které přežili buldozery a náklaďáky, uprostřed zdevastované pláně velikosti několika fotbalových stadionů. Zdá se, že pláň byla opuštěna a ani se nikdo nenamáhal odvodňovací příkopy zahradit, protože voda byla pouze v příkopech a pláň připomínala poušť. Přes to se první břízky a trávy vraceli na svá místa.
V horní části odtěžené plochy jsem oblevil kousek neporušeného původního rašeliniště posetého rosnatkami a v úplně jiné kondici. Nezbývá než doufat, že si někdo všimne, jak by mohla pláň vypadat, zvedne hladinu spodní vody (pouze má domněnka!) a o ostatní se postará příroda sama.
Tučnice tedy odolala a tak příští rok máme co hledat. Hledáme totiž s dcerou Kačenkou, která je výborný táborník, cesty podniká se mnou a na masožravky má lepší oči. Také doufám, že mi ochranáři z jedné z nejkrásnějších a naštěstí pro masovou turistiku zapomenutých oblasti Slavkovského lesa prominou ty 4 stopy v rašeliníku za hranicí rezervace.
Filda a Kačka
