Od uvedení rostlin do kultury in vitro uplynulo půl roku a dostáváme se k vyhodnocení prvé pasáže a nastavení podmínek pasáže druhé.
Cílem prvé pasáže bylo otestovat reakce rostlinek ve fázi množení na čtveřici cytokyninů s doprovodným auxinem IBA.
A KINETIN + IBA
KINETIN je můj velmi oblíbený hormon. K rostlinám šetrný a celkem široká oblast ho snáší a reaguje na něj velmi pozitivně. Rostlina odnožuje celkem ochotně, nedochází k deformacím, láčky jsou útlé a rostou do délky.
B trans-ZEATIN + IBA
trans-ZEATIN patří mezi skupinu dražších pochutin a je na rostlinách znát tento rozdíl v ceně. Odnožování je mnohem bohatší, láčky jsou robustnější a v některých případech je zřejmé, že do další pasáže je nutné výrazně snížit hladinu tohoto hormonu.
Najdou se i láčky, které již prochází pubertou.
C N6 – BENZYLADENINE + IBA
N6 – BENZYLADENINE se chová celkem neutrálně. Růst je vyvážený, odnožování je nepřesvědčivé. Tudy cesta nepovede.
D MoBO + IBA
MoBO se projevuje jako poměrně agilní hormon. Zde platí podobné závěry jako u ZEATINU. V bázi dochází místy k tvorbě většího shluku buněk, ze kterého se formují nové prýty. Buněčné dělení je natolik explozívní, že někde jakoby rostlinka byla v rozpacích co dál a zapomínala jak má vypadat. Drobné deformace a ochota jít místy do kalusu je důvodem proč tento hormon z dalšího účinkování vyřadím.
Do další pasáže pustíme :
- A KINETIN + IBA
- AA KINETIN + NAA
- B trans-ZEATIN + IBA
- BB trans-ZEATIN + NAA
a budeme testovat reakce na doprovodné auxiny IBA - [4-(3-indolyl)butyric acid] a NAA - a-naphtalene acetic acid. Snížíme hormonální hladiny cytokininů a v živném médiu mírně doladíme hodnoty mikro a makro elementů. Od těchto úprav si budeme přát, aby podpořily celkový fyziologický stav rostlin a jejich bohatší růst. Do další pasáže vybereme ty nejlépe rostoucí a skvěle vypadající.
S kontrolním výsevem do rašeliny a i s konkurenční reality show VySazení si už nemáme celkem co říci. Dosáhneme-li podmínek pro rostlinu blížící se optimu je její růst natolik rozdílný, že v tomto okamžiku začneme chápat jaké přednosti tato technologie má. S Darlingtonií již zkušenosti mám, takže nastavení základních hodnot nebylo náhodné, ale vycházelo již z výsledků předchozích studií. Nově jí v této reality testuji na ZEATINU, v kombinaci s dvěma auxiny a postupnou úpravou hodnot některých prvků základní výživy - mikro a makro elementů.
Musím zde zmínit jeden z důležitých faktorů při množení rostlin v in vitro kulturách. Rozebíhá se zde určité množství rostlin, které pocházejí z různých semeníků a semínek. Růst a stav rostlin není proto možné jednostranně hodnotit jen z pohledu vlivu media a rozdílných hormonů, ale je nutné brát v úvahu i dané genetické dispozice. Právě vzhledem k izolaci rostliny v ideálních podmínkách je možné udržet a rozmnožovat neduživce, kteří by v normálních podmínkách nepřežili. Selekci je nutné provádět pozorně a případě zjištění odklonu od standardu kulturu okamžitě zastavit. A je tedy nutné, aby pěstitel k výběru vždy přistupoval velmi zodpovědně a rostliny z in vitro kultur průběžně testoval v přirozených podmínkách a teprve po té provedl namnožení ideální linie.
Musíme dát také prostor moderátorce Alátě, aby přispěla svou troškou a pohovořila o totipotenci buněk.
Totipotence je schopnost buňky diferencovat se v jakoukoli buňku, která v rostlině existuje. Totipotentní buňky obsahuje třeba meristém, z kterého můžeme zregenerovat celistvou rostlinu. Je to podmíněno tím, že tyto buňky obsahují kompletní genetickou informaci. I u buněk již diferencovaných do určitého stupně /zpravidla parenchymatické/ můžeme dosáhnout návratu a k regeneraci rostliny. U buněk, které překročí tuto hranici diferenciace, už návrat zpět k výchozí není. Takže představa, že třeba z buněk lýka nebo kůry v in vitro kultuře vypěstujeme rostlinku je mylná. Tyto buňky už o tuto schopnost přišly. Obecně lze říci, že čím je buňka jednodušší, tím budou nároky na složitost kultivačního média vyšší a s další diferenciací budou nároky na médium nižší.
Také lze experimentovat s přidáváním dalších komponent do médií, jako je třeba kokosové mléko, banánové, sladové extrakty a podobně. Tím se do média dostanou vedle známých /třeba cytokininy, ale v jakém množství?/ desítky nespecifikovaných složek a vida některá zabere. Ale která to byla se těžko prokazuje. Toto nejsou postupy domácího kutila, ale setkáte se s tím i v řadě publikovaných prací.
Další pasáž a vyhodnocení té druhé lze předpokládat v závěru srpna.
GoodDarling
