Po bouřlivé diskuzi ve fóru jsem se rozhodl, že to snad trochu usnadním ostatním, aby se nemuseli tolik stydět... Jmenuji se Václav Lenk a bydlím v Liberci. Rád bych Vám představil svou sbírku, která není plně masožravá, protože větší část skleníku stále osidlují kaktusy a v poslední době sukulenty z čeledi Aizoaceae.
Kaktusy a sukulenty jsem začal pěstovat jako školák už v roce 1988. Začínal jsem s kaktusy na oknech, postupem doby se mi ale povedlo přesvědčit rodiče, že bez skleníku to prostě nejde a tak mi otec postavil malý skleník na ploše 4m2, to byl rok 1992. V té době už jsem zkoušel pěstovat i orchideje a nějaké kapradiny, občas jsem zkoušel vyšetřit nějaké místo i pro tropické užitkové rostliny (mučenky, Psidium, apod.), ale jak jsem postupem doby zjistil na tak malém prostoru prostě nejde dělat všecko. V průběhu této doby jsem si opatřil i své úplně první masožravé rostliny, byla to Drosera spathulata a Drosera capensis. Těm se velice dařilo v okurkové lahvi a dokonce se mi začaly množit samovýsevem, v té době už jsem se rozhodl, že jako "zkušený" masožravkář obě rosnatky i s hejnem semenáčků přesadím do akvária. Až sem by to všechno bylo v pořádku, ale problém nastal ve chvíli, kdy jsem jako substrát zvolil zahradnický substrát B. Rosnatky během 14 dnů zašly a začala doba masožravkového temna. Tu prolomil až můj kamarád Jarda Šmahel (tuším 1999), který mi donesl dva oddělky hybridní špirlice z Botanické zahrady v Liberci, kde pracoval jako zahradník. Špirlice se mi velice líbily a k mému nadšení přispívalo i to, že jsem je mohl bez problému zimovat společně s kaktusy a v létě byly v plechových vanách na balkonu před skleníkem. Prostě ideální nenáročná rostlina. Do této idylky se mi ozval Jarda Šmahel, jestli bych s ním nejel na podzim roku 2000 do Brazílie. Z počátku jsem to bral jako dobrý vtip, ale jak se časem ukázalo, ten vtip nabral reálné podoby a navíc se k nám přidal ještě RNDr. Miloslav Studnička. No a naše cesta za poznáním se rozšířila z tilandsií a orchidejí ještě na masožravky. Pak jsem se oženil a moje sbírka zůstala 2 roky pod dohledem mé maminky až do roku 2004, kdy jsem se po stavebních úpravách nastěhoval do rodinného domku se zahradou. Rychle jsem postavil nový polykarbonátový skleník na ploše asi 10m2. V té době už jsem byl masožravkami lapen a po oknech, doma i v práci, se tlačily malé semenáčky rosnatek ze semen od Honzy Nováka. Do toho přišlo ještě pár konzultací s RNDr. Miloslavem Studničkou, kdy mi mezi radami nabídl, že mi pomůže do začátku rozšířit sbírku. K tomu jsem ještě narazil na internetu na stránky Darwiniany a byl jsem beznadějně ztracen.
V současné době pěstuji masožravé rostliny asi na 2,5 m2 plochy skleníku, zbytek je pro kaktusy a sukulenty. Sbírka je tvořena převážně rosnatkami, v menší míře zde najdete tučnice, špirlice, bublinatky, genliseje a po EEE 2005 i heliamfory s láčkovicí.
Bežné druhy pěstuji ve skleníku, kde květináče s rostlinami stojí v plechových vanách s vodou. Teplota zde přes léto docela věrně kopíruje teplotu venkovní, jen s asi +3 °C rozdílem, v zimě držím teplotu v rozmezí 8-15 °C. Relativní vzdušnou vlhkost nijak neupravuji a rostlinám to nevadí.
Heliamfory jsou v mé sbírce jen krátce a tak jim ještě trvalejší místo hledám. Nyní jsou v uzavřeném akváriu na podlaze ve skleníku. Pěstuji je podle návodu Mirka Srby, který má na svých webových stránkách, ale uvažuji přeci jen o nějakých drobných změnách. Ve stavu rozpracování mám teď automatické mlžení, abych byl připraven na příští léto a pak se uvidí jestli bude ještě potřeba něco dodělat nebo domyslet. V tuto chvíli se mi pohybuje teplota v akváriu v rozmezí 12-25 °C, květináče stojí v akváriu na 3 cm vrstvě drenáže, která je zaplavená vodou, aby byla v akváriu dostatečná vzdušná vlhkost. Pohyb vzduchu mi zajišťuje 12 V ventilátor z počítačového zdroje a rostliny zatím vypadají spokojeně.
Bublinatky mám v pokojové vitríně s orchidejemi a tilandsiemi, protože se mi je povedlo hned po zasazení popálit ve skleníku. Naštěstí se už z tohoto šoku pěkně probírají a začínají tvořit nové nadzemní prýty. Vitrína je u JV okna a zimní teplota se pohybuje mezi 18-23 °C, relativní vzdušnou vlhkost zajišťuji rosením orchidejí. I tady pracuji na automatizování rosení, protože jsem zjistil, že nejsem schopen pravidelně mlžit orchideje a občas se mi stává, že interval mezi zálivkami je i 4-5 dní, což je moc dlouho. Bublinatky samozřejmě stojí na podpisce s vodou, takže toto kolísání relativní vzdušné vlhkosti je nijak zásadně neovlivňuje. Ale kvůli orchidejím tu závlahu doufám dodělám během tohoto měsíce. Skladba orchidejí ve vitríně je pestrá a najdete tu rostliny rodu Cattleya, Dendrobium, Phalaenopsis, Vanda, Stanhopea, Gongora a mnoho jiných, celkem asi 30 druhů. Orchideje doplňují ještě rostlinky rodu Anthurium, Begonia, Tillandsia, Catopsis a kapradiny.
Když se vrátím ke zbytku sbírky tak jsem ještě nezmínil kaktusy a sukulenty. Kaktusy jsou v mé sbírce zastoupeny převážně miniaturními druhy z Mexika. Sukulenty, kterých je v tuto chvíli většina, tvoří zástupci rodů Lithops, Conophytum, Cheiridopsis, Aloinopsis, Argyroderma, Haworthia, Crassula, Pachypodium a mnoho dalších.
Rostliny do sbírky získávám nejčastěji výsevy nakoupených semen a občas něco vyměním nebo dostanu.
