Chramst!
Víte, že druhy Utricularia multifida a Utricularia tenella dříve tvořily samostatný rod Polypompholyx?

elektronická verze časopisu Trifid - vydává Darwiniana

Hledání v článcích
Bozi Dar
rubriky slovník autoři download ankety nastavení
<<  Leden  >>
PoÚtStČtSoNe
 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31    
Redakce
Redakce
Připomínky pište do
diskuze
Tento časopis běží na
phpRS
WebArchiv - archiv českého webu

WebArchiv - archiv českého webu

Valná hromada v Olomouci

28. 05. 2006
Michal Rubeš
Darwiniana
Z Prahy jsme vyjížděli "Galánem" v 6:15. Vstávat jsme s Janou kvůli tomu museli už v 4:55, jelikož sraz byl na Hlaváku už ve tři čtvrtě na šest. Jedním slovem hrůza.

Tímto rychlíkem nás jelo celkem deset, Borek koupil hromadnou jízdenku, a tak nás cesta vyšla asi na 200 Kč na osobu. Cesta trvala tři a půl hodiny, které jsme strávili povídáním o masožravkách.


"Tohle mi zbylo po náletu mšic..." Martin Spousta, Mirek Srba a Michal Porteš.

Na nádraží v Olomouci nás čekal Radek Kastner, který už ráno vylepil cedulky s šipkama pro navigaci z autobusové zastávky. Špičky vedení společnosti (já, Jana a Mirek) odvezl autem na místo konání hromady, ostatní museli autobusem.


Banda co přijela z Prahy před nádražím v Olomouci. Vpravo Radek Kastner.

Po desáté hodině jsme se pomalu začali slézat v jedné velké přednáškové místnosti Katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Palackého univerzity kde nás přivítal Martin Dančák, mimo jiné kurátor tamní sbírky masožravek.


"Letos mi sáry narostli jen takhle". Jana Rubešová, Mirek Srba a náš hostitel Martin Dančák.

Vlastní hromada začala až v půl jedenácté. Mezi tím se účastníci setkání vítali mezi sebou, družně se bavili a ukazovali si kytky, které přinesli.


Olizující se Patrik Hudec, který si spletl krabičku s rostlinkama s pistáciovým termixem.

Pak začala vlastní hromada. Prezidentka Jana Rubešová přivítala přítomné a poděkovala katedře a Martinu Dančákovi za poskytnuté útočiště.

Nultým bodem programu byl výběr pizzy k obědu, kterou pak hromadně na půl jednou objednal Radek Kastner.

  1. Chramst! mění status ze samostatného elektronického časopisu na elektronickou verzi Trifida
    V podstatě se jedná jen o právní změnu, která snadno rozšíří možnost vydávání článků z Trifida i na webu pod hlavičkou Chramst!u. Díky přebouchávačům máme k dispozici už některé celé ročníky v elektronické podobě, takže je můžeme začít pomalu upravovat pro vydání na web.
    Pro změnu statusu byli všichni (25), nikdo nebyl proti a nikdo se nezdržel hlasování.
  2. Přechod na podvojné účetnictví
    Od roku 2007 musíme přejít na podvojné účetnictví s účetní osnovou pro neziskové organizace. Richard Pichl, náš ideologový účetní (výkonný zapisovač a pokladník jsem já) se této funkce vzdal, má totiž dost práce jako šéfredaktor Trifida. Hledáme tedy dobrou duši z našich řad a z řad spřízněných, která účetnictví rozumí a byla by ochotná jednou za rok všechno správně zaúčtovat podle zákona. I nadále zachovám formu stávajícího účetnictví, jelikož je jasné a srozumitelné pro všechny.
  3. Snížení členských příspěvků
    Posouváme věkovou hranici pro nižší členské příspěvky z 15 let na 18. Nižší členské příspěvky budou platit i pro důchodce (starobní, invalidní, atd.). Tito budou od roku 2007 platit poloviční cenu členských příspěvků, tedy 150,- Kč.
    Pro bylo 23, proti nikdo, 2 se zdrželi.
  4. Podíl ze zisku z výstavy vystavovatelům
    Mezi vystavovatele, kteří zapůjčí rostliny na výstavu, bude rozdělena polovina z čistého zisku výstavy. Výše jejich odměny bude poměrově rozdělena podle počtu zapůjčených květináčů. V případě atypických květináčů (akvárko a podobně) se budeme řídit počtem rostlin a "selským" rozumem. Na "vzácnost" rostlin nebude brán zřetel. Hrnek kapenzisky je z tohoto pohledu za stejný počet bodů jako vzrostlá heliamfora. Vzácnostmi se totiž chlubí každý, ale pak nám chybí právě ty "obyčejné" druhy. Ty nikdo nechce donést. Přihlášky rostlin na výstavu se po vyhlášení na webu budou posílat Vaškovi Lenkovi, který je bude zpracovávat podle pořadí v jakém došly.
    Pro bylo 23, proti nikdo, 2 se zdrželi.
  5. Obrazová banka
    Ta se nám přes počáteční bouřlivou diskuzi a zamítavé názory ohledně způsobu fungování hezky rozrůstá. Za čtvrt roku v ní máme kolem 300 obrázků. Když fotíte své kytky a podobný obrázek v bance není, udělejte jeden navíc a pošlete nám ho. Nic vám to neudělá a společnosti tím pomůžete.
  6. VAMR - Velký Atlas Masožravých Rostlin
    O něm se mluví již mnoho let. S naším čestným prezidentem Zdeňkem Žáčkem jsme na něm začali i pracovat, ale ztroskotalo to na nedostatku času. Pojďme to zkusit jinak. Wikipedia je založená na principu dobrovolníků, kteří sami zapisují hesla, která ještě nejsou vložena, případně opravují a doplňují hesla stávající. Ačkoliv tomu nikdo nevěřil tak to funguje. Na podobném principu by bylo možné založit i náš VAMR. Teď to ale chce schopného programátora, který ovládá PHP, MySQL a HTML a který by se toho ujal. Já už to nějak nestíhám.


Prezidentka nabádá osazenstvo k větší aktivitě.


Hlasovalo se radostně a téměř jednomyslně. Jak za starých časů...

V poledne jsme skončili s agendou, udělali si přestávku a čekání na pizzu jsme si krátili vedením řečí.


Přivezli nám oběd. Nejvíce byl nadšený Patrik Hudec.


Honza Novák se raduje - udal všechny šušně.

Jakmile se rozdaly pizzy, začala přednáška Mirka Srby s názvem Botanické druhy špirlic a jejich formy - jak je poznávat od hybridů a mezi sebou navzájem. Radek Kastner ji natáčel na video, takže až ji zpracuje, jistě bude k dispozici i pro ty, kteří se nemohli zúčastnit, případně během přednášky usnuli.


Při přednášce se obědvalo.


"Zprznit lze úplně všechny druhy..."


Přednáška budila u Martina Spousty, Rosti Kracíka a Patrika Hudce veselí.

Po přednášce jsme následovali našeho hostitele do tamních skleníků, kde na nás čekala sbírka masožravek, kterou zakládal Vlastik Rybka a kterou Martin Dančák dále spravuje.


Odchod směr skleníky.


První pohled na sbírky.

Všichni jsme se rozptýlili po sklenících a prohlíželi si kytičky.


Borek a Andrej Devečka.


Utricularia alpina


"Záhon" rosnatek.


Květy Drosera adelae na pozadí Patrika Hudce.


Michal Porteš "Čím to krmí?"

Kolem půl páté nám jel vlak zpět, ale museli jsme stihnout autobus na nádraží. Nebylo to jednoduché a málem jsme tam nechali Martina Spoustu, který při dobíhání postupně ztrácel svetr a brýle. Nakonec vše dobře dopadlo a kompletní Martin se k nám přidal.

Cesta vlakem do Prahy byla neskutečně únavná a dlouhá. V kupé bylo horko, když jsme otevřeli okno tak foukalo a hned byla zima. Kola vozu nějak neseděla na kolejích, vlak se stále kýval a drncal. To se projevilo hlavně tím, že jsem několikrát vylil víno při nalévání z lahve do kalíšku. K tomu všemu na chodbě neskutečně pískaly zářivky. Asi 15 let jsem vlakem nejel a příštích 15 asi zase vynechám.

Závěrem děkuji všem, kteří se podíleli na přípravách a průběhu hromady a speciálně vyzdvihuji moji ženu a prezidentku společnosti Janu, která vše absolvovala se střevní infekcí, která ji trápila od pátku do neděle.


komentáře (5) - poslat mailem - vytisknout článek


Darwiniana Všechna práva vyhrazena. Použití materiálů z těchto stránek pouze se souhlasem společnosti Darwiniana. Přímé odkazy na obsah jsou povoleny jen s uvedením zdroje. © 1991-2013 Darwiniana Darwiniana