situační plánek
19.3/96 jsme z Ruzyňského letiště odletěli do Frankfurtu nad Mohanem a odtamtud ve 20.00 hod, do Singapuru. Tam jsme přiletěli na druhý den v 16.00 hod. singapurského času. Hned po vystoupení z letadla mě překvapilo nesmírné parno a vysoká vzdušná vlhkost. Teplota v tuto hodinu dosahovala 30° C a relativní vzdušná vlhkost se pohybovala kolem 80 %. Stručně tedy řečeno-pěkná sauna. Trochu jsem se obával, zda se vůbec na letišti setkám s oběma přáteli, protože letěli letadlem jiné společnosti. Naštěstí vše dobře dopadlo. Hned u východu z letiště, kde jsem se s oběma kolegy shledal, se nás okamžitě ujal Číňan, který nám nabídl ubytování ve svém soukromém domě. Získali jsme tak malou místnost s klimatizací a společnou sprchou pro celý dům. Ještě téhož dne večer jsme si šli prohlédnout centrum města. Druhý den jsme navštívili nádhernou a rozměry ohromnou orchidejovou farmu Bohužel, zkazil jsem tam svůj první film ve fotoaparátu. Na této farmě jsme strávili skoro celý den.
Nepenthes ampullaria
V odpoledních hodinách nás zastihla asi hodinová průtrž mračen-častý projev tamního podnebí, na který jsme si později zvykli. Večer jsme pak navštívili starobylou čínskou čvrť, kde jsem ochutnal ovoce proslulé svým nevábným pachem - durian (Durian cibetkový /Durio zibethinus Murr/, čeleď cejbovníkovité /Bombacaceae/).
Následující den, 22.4., jsme se vypravili do Singapurského národního parku. Nachází se v nadm. výšce asi 100 m. Uvádí se v něm výskyt některých druhů rodu láčkovka (Nepenthes) Ale ani po půldenním pátrání v pralese jsme žádnou nenacházeli, až přítel ing. Zdeněk Ježek, kterého řada z Vás jistě zná (letos se stal naším členem), přinesl v hrsti několik láček. Ihned jsem určil, o které druhy se jedná, a přítel Zdeněk nás na místo nálezu zavedl. Šlo o druhy N. ampullaria, N, gracilis, N. rafflesiana a N. mirabilis. Po takovém nálezu se mi pochopitelně rozzářil obličej vzdor tomu, že jsem byl utrmácený po celodenním procházeni pralesa za příšerného vedra. Pobyt v těch místech lze přirovnat k chůzi po uzavřeném skleníku v letním období.
Láčkovky se zde vyskytovaly zhruba ve středu parku při jednom pahorku v nadm. výšce 55 m. Rostly tu v humózní půdě sestávající ze zetlelého listí a větviček. Dost mne překvapilo, že vegetovaly ve značně silném zástinu. Pouze N. rafflesiana se vyskytovala o několik metrů dále než ostatní druhy. Rostla spíše na okraji pralesa, kde již bylo více světla. Pnula se po stromě do výšky 4 - 5 m. Bohužel, žádný z nalezených druhů nebyl v plodu. Potěšilo mě, že jsem mohl v přírodě spatřit láčkovku N. ampullaria, jejíž krása mě vždy uchvacovala a kterou jsem již dávno toužil získat do své sbírky MR.
Na druhý den jsme odcestovali do malajského města Jahor. Z návštěvy Singapuru jsem si odnesl velmi pozitivní dojmy. Nadchla nás tamní vysoká životní úroveň. Všude na ulicích bylo čisto a veškeré travnaté plochy upravené. Není divu, vždyť jen třeba za odhození nedopalku nebo vyplivnutí žvýkačky na ulici je zde udělována pokuta 500 singapurských dolarů, což na náš přepočet činí asi 5000 Kč, popř. šestiměsíční trest ve formě nucených veřejných prací. Ale vraťme se k cestě do Jahoru. Je to město nedaleko za hranicí Malajsie. Na hraničním přechodu žádné problémy nenastaly. Za zmínku snad stojí jen to, že každý cizinec musí vypsat formulář, na němž se zavazuje, že nebude nakupovat ani obchodovat s drogou a že souhlasí se zdejšími zákony, bude-li přistižen. Za drogy je tu trest až 50 let vězení. Z Jahoru jsme se přepravovali luxusním autobusem do hlavního města Malajsie - Kuala Lumpuru. Vzdálenost mezi oběma městy byla 305 km.
Nepenthes albomarginata
Pro zajímavost uvádím, že lístek na tuto trasu stál v přepočtu asi 160 Kč. Během jízdy se pasažéři mohli rozptýlit sledováním videa. Cesta do Kuala Lumpuru trvala celé odpoledne a na místo jsme dorazili až v nočních hodinách Na místě jsme zjistili, že další spoj nám jede až ráno, takže jsme byli nuceni strávit 10 hodin na špinavém a nevalně vyhlížejícím autobusovém nádraží. Při procházce poblíž nádraží jsme ihned zaznamenali ostrý kontrast mezi Singapurem a Kuala Lumpur. Něco jako ráj a peklo. Kuala Lumpur je otřesně zanedbané a špinavé město, po jehož ulicích se hemží švábi velcí 3 - 4 cm a všude vnímáte odporný zápach z kuchyní jeho obyvatel, který je pro nás zcela nezvyklý. Ráno v 7.30 hod. jsme odjeli do města Tapah. Z něj jsme dále pokračovali na předem vytipované místo Tanah Ratu, které se nachází v oblasti Carneron High-lands. Jde o místo v nadm. výšce 2 020 m. Brzy jsme za jízdy s velkým stoupáním v již horším autobuse bez okenních skel zahlédli první láčkovky a orchideje, které rostly kolem silnice. Poprvé jsem měl také možnost na vlastní oči spatřit stromy plné epifytů, které navlas přesně odpovídaly popisům v literatuře. Když jsme z autobusu vystoupili, čekali už na zastávce majitelé hotelů, aby nám nabídli své služby. Jednoho jsme si vybrali a odešli se ubytovat. Po vybalení věcí se Zdeněk zašel podívat za hotel a za chvíli se s úsměvem vrátil. Nebylo proč se divit. Opět přinesl několik láček. Rostly přímo za hotelem ve stráni na horninovém podkladu, který byl místy bílý a místy ceněný. Jak jsem zjistil až po návratu domů, jednalo se o přirozeného hybrida mezi láčkovkami N. sanguinea a N. gracilíima. V první chvíli nás zaujala velká proměnlivost lácek na jednom stanovišti. Nejdřív jsem se domníval, že jsme našli 3 druhy: N. macfarlanei, N. sanguinea a N. gracillima. Soudil jsem tak proto, že jsem se před výpravou dočetl o výskytu těchto druhů v popisované oblasti. Viděli jsme tam semenáčky nepřesahující 1 cm, ale také mohutné exempláře, jejichž láčky dosahovaly velikosti 30 - 40 cm. Ve večerních hodinách se zde teplota pohybovala na hodnotě 17.5° C a vzdušná vlhkost byla 80 %.
V neděli 24.3. v 7.00 hod. ráno jsme se vydali na první výpravu do nejvýše položené oblasti Cameron Highlands. Tady jsem mel příležitost poprvé se prodírat pravým a nefalšovaným pralesem. Cestou jsme podél silnice v příkopech nacházeli spousty jedinců hybrida N. sanguinea x N. gracillima. Bylo jich snad na tisíce. Nejprve jsme si mysleli, že se tu vegetativně množí řízkováním při vysekávání trávy. Později jsme ale zjistili, že vysoko nad příkopy trčí z pralesa dospělí několikametroví jedinci.
Když jsem se octl v pralese, přepadl mě téměř panický strach. Nebyl to zrovna příjemný pocit: jste ve tmě a slyšíte spoustu všelijakých podivných a neznámých zvuků. Vysoko v korunách stromů dováděly opice. Našli jsme tady také různé orchideje a jiné druhy rostlin. Na vrcholu hory jsme objevili i láčkovky, které se šplhaly vysoko do stromových korun. Vyskytovaly se tu celé koberce nám všem důvěrně známého rašeliníku (Sphagnum sp). Přesně v 16.00 hod, začalo vydatně pršet Byl to můj první tropický liják, který jsem v dalším průběhu výpravy zakoušel se svými přáteli každodenně a v pravidelnou dobu. Návrat z pralesa za deště byl horší, než když jsme do něj vstupovali. Terén byl neobyčejně kluzký, byl jsem až na kost promočený a nohy jsem mel pořádně rozedrané. Chvílemi jsme se brodili i potokem, který mel při výstupu hloubku asi 30 cm, zatímco za deštivého sestupu byl místy hluboký 1,5 m.
Po návratu do hotelu jsme se převlékli a zašli se pořádně posilnit do jedné čínské restaurace. V popisované oblasti se také nachází značně rozlehlá čajovníková plantáž, viděli jsme tam rovněž celou řadu budhistických chrámů a islámských mešit a v neposlední řadě jsme měli možnost okusit spousty dobrých jídel a exotického ovoce.
Příštího dne jsme navštívili také motýlí farmu. Přes den se tu teplota pohybovala mezi 25 - 28° C. Ráno 26.3. jsme odcestovali na ostrov Penang, Zde jsme se přesouvali z místa na místo po celý den. Ve středu 27.3. jsme si vypůjčili horská kola a jeli se po ostrově porozhlédnout. Jen za dopoledne jsme najeli asi 20 km.
Variabilita láček u N. songuinea x N. gracil lima (sbíráno na jedné lokalitě)
U silnice, na východní straně pobřeží, ve výšce 100-300 m nad mořem se opět vyskytovala láčkovka, tentokrát N. albomarginata, a to v dosti hojném počtu. Tady jsme také poprvé viděli kvetoucí láčkovku a odebrali něco semen. Odpoledne jsme strávili koupelí v moři, kde oba mé kolegy pořádně popálila medúza. Ještě dnes tak mají na ostrov Penang pěknou památku. Na Penangu jsem se také poprvé v životě napil šťávy z cukrové třtiny. Ve čtvrtek 28.3. jsme v 10.00 hod. přibyli na ostrov Lankoovi. Byl nádherný! Šetrně obhospodařovaný, pečlivě udržovaný, průzračné moře, korálové útesy, ale ta drahota! Láčkovky ani orchideje jsme tam nenašli. Z našeho tria jsem tam byl nejspokojenější. Vyskytovalo se tu totiž dost značné množství plazů, o které se také zajímám a podařilo se mi chytit několik různých druhu ještěrů.
30.3. jsme přicestovali do Thajska. Šlo o nejjižnější této země v okolí města Krabi Tady jsme strávili několik dní.
5.4. Tento pobyt už byl spíše jen rekreací. Bylí jsme ubytováni na krásném ostrově, na němž byly dva kempy s kokosovými háji. Připadali jste si tam jako robinsoni na pustém ostrově. Bydleli jsme v chatkách se střechami z palmového listí, které byly klimatizované. K dispozici byla též moskytiéra, sprcha a WC, to vše za našich 100 Kč na den. Oproti Malajsii tu byla i rozumnější cena za 1 litr pitné vody. V Malajsii za našich 20 - 30 Kč a zde za asi 10 Kč. V sousedství bylo asi devět překrásných ostrůvků, na něž se při odlivu dalo zajít suchou nohou, kromě nejvzdálenějšího, ten byl daleko asi 1,5 km. Na nich jsme trávili většinu času tamního pobytu sběrem a pozorováním orchidejí a také myrmekofilních rostlin. Vyskytovala se tam spousta mravenců, kteří se rádi zakusovali do čerstvých šrámů na těle. Pokud jste chtěli žízeň uhasit pivem, zaplatili jste za 0,7 dl v přepočtu 75 Kč. Najíst se bylo možné za cenu 20 - 25 KČ, Byly to opravdu báječně prožité poklidné dny.
5.4, jsme v 16.00 hod. odjeli z Krabi do Bangkoku. Na místo určení jsme dorazili v 6.00 hod. druhého dne ráno místního času. O místním čase se zmiňuji proto, že časový posun zde činil v porovnání s naším časem v Malajsii 16 hodin a v Thajsku 15 hodin V Bangkoku jsme se po příjezdu ubytovali a pak autobusem odjeli na tržiště, které se jmenuje "Weekend market". Takové trhy jsou v provozu pouze o víkendech od 7.00 do 18 00 hod. Je tu možné lacino pořídit různé suvenýry, textil ovoce a jiné potraviny, ale také orchideje a všemožné jiné květiny. Objevil jsem tam i prodavače, který nabízel N. alata v počtu 10 ks za 50 Kč. Šlo o velké zakořeněné rostliny s láčkami zatavené v igelitových sáčcích. Daly se tam rovněž zakoupit různí živočichové, porcelán, slovem vše, na co si lze vzpomenout. Ubytováni jsme byli na třídě Khaosan, kde bydleli převážně cizinci. Přímo na ulici se zde dala např. čtvrtka ananasu koupit za pouhých 5 Kč.
7.4. jsme ráno znovu zavítali na "Weekend market" a odpoledne jsme se prošli městem. Znovu jsme navštívili celou řadu chrámů. Klima bylo v Thajsku příjemnější, protože tam není tak vysoká vzdušná vlhkost jako v Malajsii.
Následujícího dne jsme si udělali výlet do Konchamaburi. To je městečko, které se celé rozkládá na řece. Zboží se tu prodává i z loděk na vodě. Cestou jsme se zastavili na kokosové farmě, viděli jsme proslulý most přes řeku Kwai a největší budhistický chrám na světě. Byl to příjemný celodenní výlet plný mnoha zají-mavých a překrásných dojmů. 9.4. jsme pak navštívili místní zoo a bývalý vladařský palác.
Co napsat závěrem? Především bych rád poděkoval příteli ing. Zdeňkovi Ježkovi, že mne na tuhle fantastickou výpravu vzal a samozřejmě také přátelům ing. Vladimírovi Sedláčkovi, RNDr J. Sedlářovi a Františkovi Bábíčkovi za jejich sponzorské finanční dary, bez nichž bych cestu asi sotva mohl uskutečnit.
Myslím, že nebýt těchto skvělých přátel a nadšenců, nikdy bych zřejmě láčkovky v jejich přirozeném prostředí neuviděl, nesetkal bych se s celou řadou exotických tvorů a neměl bych do konce života nezapomenutelné zážitky a vzpomínky.
Doporučuji každému, komu se naskytne možnost podobné výpravy se osobně zúčastnit, aby neváhal, nelitoval peněz a takovou šanci pevně uchopil za pačesy. Vřele též doporučuji dovolenou v thajském Krabi a pevně doufám, že se ještě někdy na podobnou cestu vydám.
