Jak překládat a také nepřekládat odborné anglické texty a mimo Jiné „Bug Pameridea roridulae“?
(Jan Fiebinger , názory, 31.07.2008)

České názvosloví živočichů nekopíruje ani zdaleka názvosloví latinské. Správně má mít každý druh (organismů obecně) rodový a druhový název. V odborném (latinském) názvosloví tomu tak skutečně je. Co se národního (v našem případě českého) názvosloví týče, pak záleží na taxonomické komisi příslušného státu, jaký paralelní název v českém jazyce danému organismu přiřadí (vymyslí), anebo častěji nepřiřadí.
Jedno z pravidel českého názvosloví spočívá v tom, že pokud druh nemá přímo své uznané rodové a druhové jméno, pak jeho rodové můžeme alespoň odvodit z nejbližšího vyššího taxonu, do kterého tento druh patří a který svůj český ekvivalent má.

Sociálny boj
(Jan Fiebinger , názory, 15.07.2008)

„ Všude kolem je nádherná džungle. Ne stovky, ale tisíce masožravých láčkovek jsou na každém kroku. "
Petr Jahoda v knihe Nazí a divocí, 2001, str.37.

Kedysi dávno, keď člověk na Zemi nebol v takejto formě ako dnes a na Zemi platili len svaté zákony přírody, mala každá rastlina svoje miesto a každé miesto malo svoju rastlinu. Ale nie vždy rástli tie isté rastliny na tých istých miestach. Rastliny totiž vedia, že o svoje miesto raz prídu a tak sa snažia přesadit' svoje geny na inom mieste. Lenže voľného miesta prakticky niet a tak o každé miesto na slnečnom světle třeba bojovat'. Aby bol boj čo najvyrovnanější, o to hlavně ide, využívá každá rastlina iné zbraně. To je veľmi dóležité, lebo keby dva druhy súperili rovnakým spósobom v tom istom biotope, ich sily by sa dali zmerať a slabší druh by vyhynul. Takto, keď rastliny súperia navzájom úplné inými zbraňami a váčšinou aj stratégia bývá iná, dokáže každá z nich inak využiť konkrétny faktor okolia alebo časový okamih, ktorý nakoniec rozhodne v prospěch jednej z nich, aj keď inde alebo inokedy víťazí tá druhá. Tieto zbraně, alebo inak povedané adaptácie na konkrétné prostredie, tvoří vlastně komplex všetkých vlastností rastliny. Niektoré z adaptácií poznáme, ale vzhľadom na to ako často sa vyskytujú na hraně nášho poznania, dovolím si předpokládat', že mnohé adaptácie sú nám neznáme.

Změkčování vody pomocí reverzní osmózy
(Jan Fiebinger , názory, 30.06.2008)

Pěstuji MR a orchideje již několik let a vhodnou vodu pro rostliny jsem už získával a přizpůsoboval všemožně: změkčováním pomocí kyseliny šťavelové, využíváním dešťovky, chlazením vody v lednici, rozpouštěním sněhu, převařováním a různým filtrováním. Tam, kde je ale vody zapotřebí většího množství, jak je tomu v mém případě, tam je boj s vodou marný a stejně je nezbytné sáhnout po vodě kohoutkové. Výsledkem je žalostný pohled na rostliny, které tvrdou vodu prostě odmítají (až do hodnoty 7,4 pH). Proto jsem se rozhodl pro dražší výrobu vody, kterou je právě v titulku avizovaná reverzní osmóza /sestava filtrů/.

Král Já první
(Michal Rubeš, názory, 25.05.2007)
Pojďme se podívat na divný způsob prezentace malých firem a zvláště živnostníků. Často se stává, že se snaží na svých webových stránkách působit jako velká firma se spoustou poboček. Rozpačitě to pak působí u živnostníků kolem masožravek, které známe často osobně.

Výsledky e-mailové ankety
(Kateřina Braunová, názory, 24.11.2006)
Téměř před měsícem jsem se rozhodla uspořádat anketu o nejoblíbenější masožravé rostliny. E-mail s anketními otázkami jsem rozeslala těm, kteří mají v seznamu členů uvedenou elektronickou adresu. Ráda bych zde poděkovala všem těm, kdo se akce zúčastnili. Celkem mi přišly odpovědi od 34 lidí. Všechny otázky jsem poctivě zpracovala a zde jsou výsledky:

Kde sehnat masožravé rostliny?
(Borek Straka, názory, 22.10.2006)
Schválně jsem článek nenazval "kde koupit...", protože založit sbírku masožravých rostlin můžete i bez peněz. Mnoho pěstitelů patří mezi ochotné a nadšené lidi, kteří se s vámi rádi podělí o své zkušenosti i přebytky rostlin. Než ale někoho zahltíte svými dotazy, je vhodné si předem nastudovat informace z dostupných zdrojů, abyste nepůsobili dojmem člověka, který je líný si přečíst i to, co se mu na internetu nebo v knihách nabízí téměř až pod nos. Článek jsem rozdělil do jednotlivých bodů tak, jak by mohl postupovat začínající pěstitel.

Budeme vybírat daně
(Michal Rubeš, názory, 14.08.2006)
Jako pokladník stále přemýšlím jakým způsobem získat co nevíce prostředků, a také jak tyto prostředky nejlépe utratit ve prospěch masožravkářů, masožravek a jiných botanických kuriozit. Poslední inspiraci jsem pochytil u občanského sdružení OSA (celý název OSA - Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním).

Botanická zahrada Masarykovy univerzity v Brně
(Michal Kouba, názory, 23.05.2006)
Krátké ohlédnutí, aneb co vše je možné vybudovat na ploše zeleninové zahrady kuchyně starobince.

Masožravé rostliny. A které to vlastně jsou?
(Michal Rubeš, názory, 12.04.2006)
Když se řekne kaktusář, představím si člověka, který pěstuje rostliny z čeledi Cactaceae. Vidím-li orchidejáře, vím, že pěstuje kytky z čeledi Orchideaceae. Horší to už mají skalničkáři, jelikož čeleď "Silexeaceae" neexistuje. Skalničky jsou tedy ty kytky, které rostou na skalách a na horách. A když potkám masožravkáře? Je to jasné, pěstuje kytky, které žerou maso! Ale ono to není tak jednoduché.

Domestikace masožravých rostlin
(Michal Rubeš, názory, 11.04.2006)
Masožravé rostliny jsou pro širokou veřejnost zatím stále velmi zvláštní a vyjímečné rostliny. Právě proto je pěstují převážně zvláštní a vyjímeční lidé. Pokud nevěříte, podívejte se kolem sebe na pěstitele, které znáte. Každý z nich by se dal charakterizovat slovy "jo, tak ten je taky takovej divnej". Přes tyto nadšence, které veřejnost vnímá jako více méně neškodné blázny, se dostávají masožravky do povědomí lidí jako velmi zvláštní tvorové na rozhraní rostlinné a živočišné říše. Zeptejte se schválně člověka masožravkou nezasaženého, jestli by si takovou kytku domů pořídil. Většinou se začne vykrucovat a má k tomu obvykle dva hlavní důvody:

Mailujeme. Každý jinak.
(Michal Rubeš, názory, 26.02.2006)
(aktualizováno) Často mi píše mnoho různých lidí s dotazem na masožravky nebo společnost. Poslední dobou se čím dál více setkávám s neschopností vyjádřit myšlenku, napsat dopis a použít k tomu základy slušného chování.

Nemám rád výměny
(Michal Rubeš, názory, 21.12.2005)
Už nějakou dobu si všímám nabídek na fóru, ale i na soukromých stránkách, ohledně výměny masožravek. Můj postoj k tomuto fenoménu se dá vyjádřit slovy Jindřicha Plachty z filmu Karel a já: "Tak ti nevim, Karle...".

Vstup do ilegality
(Michal Kouba, názory, 07.12.2005)

S pár měsíčním zpožděním se ke mně dostala novela zákona, kterou se nenápadně upravila citace živností volných.

Tříjezerní slať
(Drahuše Chovancová, názory, 16.08.2005)
Tříjezerní slať je návštěvníkům přístupné místo v národním parku Šumava. I o kolo tohoto tématu se motala diskuze: Hledají se sáry. .

Masožravky na našem internetu III.
(Michal Rubeš, názory, 11.08.2005)
Před více jak třičvrtě rokem jsem dělal prohlídku českých masožravých webů. Pojďme se podívat, co se od té doby změnilo.

Masožravky na našem internetu II.
(Michal Rubeš, názory, 25.10.2004)
Takřka před půl rokem jsem napsal článek ve kterém jsem popisoval a hodnotil české masožravkové weby. Co se od té doby stalo nového?.

Masožravky na našem internetu
(Michal Rubeš, názory, 23.04.2004)
Stránek s masožravou tématikou je na našem webu docela dost, ale moc se toho na nich neděje. Rozhodl jsem se tedy udělat jakýsi přehled a zhodnocení. V budoucnu se k tomu vrátím a budete tak moci sledovat, co je nového.

Mohli bychom, prosím? aneb kauza Č + Š
(Zdeněk Žáček, názory, 01.03.2004)
A pokud ano, za jakých podmínek? Víte, chystáme se k vám a vstavačovité (Orchidaceae), které u vás rostou, nás opravdu zajímají. Máme vědecký zájem. Rádi bychom provedli i nějaké herbářové sběry. Připadal by v úvahu také odběr nějakých živých vzorků ke kultivaci? Je to ve vašich rezervacích možné? Ostatně, už dlouhodobě jsme ve spojení s vašimi předními znalci orchidejí, kteří nás odkázali na váš Odbor ochrany přírody.