Kniha Masožravé rostliny - David Švarc

Po dlouhé době vyšla obsáhlejší kniha. Po úvodním ujasnění pojmu masožravá rostlina a pohledu do historie se hned autor věnuje popisu jednotlivých rodů a skupin rostlin. Kapitoly jsou řazeny abecedně dle latinského názvu rostlin, který je vždy uveden i v záhlaví stránek a lehce je tak možné najít požadovanou kapitolu i bez pročítání obsahu.

2003, nakladatelství Sursum, ISBN 80-7323-035-6, cena 299 Kč
180 stran, 251 fotek, pevná vazba s přebalem
web Davida Švarce

Každý popis rodu je vždy rozdělen do sekcí Historie, Charakteristika, Stanoviště, Výskyt, Druhy, Varianty a formy, Variabilita, Pěstování – Nádoby, Substrát, Světlo, Teplota, Vlhkost, Zálivka, Dormance, Rozmnožování, Přesazování, Hnojení, Problémy a Nemoci a škůdci. U rosnatek, tučnic a bublinatek autor dělí rostliny do skupin s podobnými nároky a popisuje je samostatně. Drží se přitom zavedeného schématu z knížky Miloslava Studničky, které rozšiřuje o samostatnou skupinu pro rosnatky z okruhu petiolaris, u kterých byly v době vydání první knížky z dnes zařazených 12 druhů popsány pouze dva: Drosera petiolaris (1824) a Drosera fulva (1848). Paradoxem je, že právě v roce vydání knihy Miloslava Studničky bylo popsáno několik dalších druhů. Samostatně vyjmenované jsou rosnatky z jižní Afriky přežívající suchou periodu.

Kniha nevynechává i rostliny, u kterých není masožravost jednoznačná, jako jsou rody Catopsis, Brocchinia, Roridula, Ibicella, Proboscidea a dravé houby. Nakonec jsou zmíněny druhy MR rostoucí v ČR a popsán mnohdy zajímavý vztah mezi MR a živočichy, který není vždy výhodný jen pro jednu stranu.

Na rozdíl od první knihy je tato koncipována spíše jako návod na pěstování masožravek. Je možné si v rejstříku najít druh, který nás zajímá a zjistit, do které ekologické skupiny patří a jak ho pěstovat. Jsou zahrnuty i portréty mnoha konkrétních druhů, s kterými se začátečník pravděpodobně setká. Kniha je (jako asi vždy) kompromisem mezi množstvím informací a rozsahem. Odborná veřejnost dává přednost tomu prvnímu, vydavatel pak tomu druhému. Možná proto je kniha v některých kapitolách zjednodušena.

U mucholapek například autor nerozlišuje registrované kultivary a uvádí dostupné variety a formy. Ani u jiných rodů není dodržována správná nomenklatura a registrované kultivary jsou zapsány v uvozovkách jako ostatní formy. U kříženců jsou chybně použity uvozovky a velké počáteční písmeno. To může vést k omylům při zařazení rostlin.

 

Kniha obsahuje velké množství (251) pěkných obrázků od autorů Adamec, Flísek, Pásek a dalších více či méně známých jmen. V rejstříku je uvedena a v knize zmíněna většina dostupných druhů rostlin.