Výstava 2004: Pondělí - den -1

Autor: Michal Rubeš <michal(at)termiter.cz>, Téma: Darwiniana, Vydáno dne: 20. 09. 2004

Dnes byl první den kdy se opravdu začalo pracovat na naší výstavě masožravek. Tedy ono se na ní pracuje již delší dobu, ale dnes jsme začali připravovat skleník. .

Vlastní výstava začne ve středu 22.9. a potrvá do neděle 26.9. Otevřeno je denně od 9:00 do 18:00. A kde že se bude vystavovat? V botanické zahradě UK Na Slupi v horním skleníku.

Dopoledne jsme odvezli Toníka (můj ani ne dvouletý synek) za babičkou a dědečkem na chatu a uvolnili si tak ruce pro výstavu na celý týden. Cestou zpět jsme se měli stavit pro dva pytle s rašelinou, protože té botanické jistě nebude dostatek. Zajeli jsme tedy do Hornbach a Jana naložila vozík několika pytlíky kvalitní 10ti litrové rašeliny. Radši víc než míň. Bylo možné, že je potřeba ještě něco, a tak jsem radši zavolal Mirkovi, který již byl na místě a obhlížel terén. "No, nějaká rašelina tady je, ale asi nebude stačit. vemte asi 10 pytlů." Po bližším zkoumání jakou rašelinu vzít mi bylo řečeno, že myslel 75ti litrové pytle... Začalo mi být líto autíčka. Dal jsem povel Janě, aby přivezla ještě jeden vozík a začal jsem nakládat. U pokladny si nás spletl jeden zákazník s personálem. Nebylo divu, tlačili jsme dva vrchovaté vozíky, na každém pět velkých pytlů rašeliny.

U auta (krátký Focus) jsem sklopil sedadla a všech 10 pytlů se mi tam podařilo naskládat. Bylo to jen tak tak. Při pohledu na zanořená zadní kola pod kapotu jsem začal počítat: jeden pytel má tak 50 kg, krát 10, no to je půl tuny hlíny... "Jani, řídit budu já a pojedeme velmi opatrně." Cesta do botanické proběhla bez problémů, až mne to překvapilo. Až na vjezd. Je tam nájezd do vršku a za vraty jde cesta hned dolů. Při přejezdu vrcholku se ozvalo zaskřípání a já věděl, že dál se nejede. Vystoupili jsme, Mirek sehnal kolečko a hlína musela ven z auta aby ho odlehčila. Po vyložení se auto zvedlo o pár centimetrů, bylo svobodné a mohl jsem uvolnit vjezd do zahrady.

Odpolední činnosti se účastnili: já, Jana (moje žena), Stáňa, Mirek a Markéta. Rovnaly a přeskupovaly se stoly, přepravky se plnily rašelinou. Celkem jí bylo 1500 litrů.


Na tomto vršku jsem zasekl Focuse.


Stoly se museli správně rozmístit, sešroubovat a potáhnout igelitem.


Markéta rozhazuje rašelinu.


Je to dřina...


Rašelina musí být všude!


... ale na zemi je nežádoucí.


A tohle je skleník, ve kterém budeme vystavovat.

Byli jsme špinaví a utahaní, ale hrubá příprava byla za námi. Zítra se budou aranžovat kytky a večer už musí být vše připraveno na prvního návštěvníka.