Živa, č. 5/2002, nakl. Academia, str. 197-198,2 barevné fotografie, 1 ČB snímek
Příspěvek popisuje porovnávání DNA aldrovandek ze třech kontinentů (Asie, Evropa, Austrálie) za pomoci metod PCR (polymerázová řetězová reakce) a RAPD (náhodná amplifikace polymorfní DNA). Podrobně se o těchto metodách může čtenář dozvědět v Živě č. 3/99, str. 101-104. Snahou bylo stanovení míry vnitrodruhové variability tohoto kosmopolitního druhu.
Zpočátku byly výsledky stejné ať šlo o aldrovandku z Polska či z Austrálie.
Posléze se přeci jen nejvíce odlišností na úrovni DNA potvrdilo mezi evropskými a australskými jedinci (přítomnost anthokyanů — červené zbarvení, absence tvorby turionů). Vztahy mezi evropskými populacemi zůstávají nejasné. Jejich tzv. RAPD profily vykazovaly význačně přítomnost unikátních proužků, které jsou charakteristické pro jedinou populaci.
Zmíněnými metodami se podařilo vystopovat původ jedné vysazené populace aldrovandky, u níž se předpokládalo, že pochází z jednoho jezera severně od Curychu. V třeboňské sbírce jsou jedinci prokazatelně získaní z tohoto jezera. Porovnání jedinců obou populací prokázalo příliš mnoho odlišností. Znovu byl kontaktován původní pěstitel a vyšlo najevo, že svou aldrovandku sbíral nikoliv v uvedeném švýcarském jezeře, ale v jezírku vzdáleném asi 80 km od něj. Ani zde není aldrovandka původní, vysadil ji tam neznámý pěstitel koncem 19. století. Odkud ji vzal, zůstává nadále záhadou. Nepřímé stopy prozatím směřují kamsi do severní Itálie.
Výsledky RAPD profilů jedinců aldrovandky z asijských, evropských a australských populací lze lehce zjednodušeně interpretovat jako odnože jediného klonu.
Nízká genetická variabilita aldrovandky měchýřkaté (A. vesiculosa) vyvolává řady otázek: Jakou roli hraje její starobylý původ? Není u žijících fosilií rychlost nových mutací nižší než u evolučně mladších druhů? Lze aldrovandku v Evropě považovat za třetihorní relikt?
Řešení by mohla poskytnout analýza DNA jedinců z afrických populací, které autorky k dispozici neměly. Právě v Africe tento rod pravděpodobně vznikl. Příspěvek je proto zakončen apelem na širokou čtenářskou obec Živy: zavítáte-li do Afriky, do jejích jezerních či mokřadních oblastí, pamatujte na aldrovandku a na nás!
Článek provází dva barevné snímky aldrovandky: na prvním z nich je zachyceno několik jedinců v květu s poněkud zavádějícím popiskem, který Vás přiměje hledat u kvetoucích jedinců na snímku turiony, druhý snímek zobrazuje typického jedince australské populace s červeným zabarvením. Oba snímky jsou z dílny našeho čestného člena RNDr L. Adamce. Poslední ČB snímek zobrazuje RAPD profily jedinců aldrovandky ze 6 různých oblastí: ze Švýcarska, Itálie, Japonska, jihovýchodní Austrálie, severní Austrálie a ze severozápadní Austrálie.