Kvetla viktorie královská - a já byl u toho!

Na letošní výstavě masožravek v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty UK v Praze Na Slupy jsem byl dvakrát svědkem kvetení viktorie královské. První květ jsem zaznamenal až když byl plně rozvinutý. Ale protože vedle bylo veliké poupě, každý den jsem ho sledoval a to jsem již nepropásl. Fotil jsem ho každou hodinu a zaznamenal tak jeho vývoj.

Nejdříve něco o samotné květině.

Viktorie královská Victoria amazonica (Poepp.) J. C. Sowerby je často označovaná nesprávně jako Victoria regia. Vyskytuje se v okolí Amazonky a v jednom z jejích přítoků ji v roce 1801 objevil čech Tadeáš Haenke. U nás se jejímu pěstování věnoval známý pěstitel orchidejí František Jost, který působil na Děčínském zámku a kterému jako prvnímu v Evropě roku 1852 vykvetla.

Dnes se jí věnuje především Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, která byla založena v roce 1922 profesorem Josefem Podpěrou. Roku 1923 byla vybudována první vodní nádrž v provizorním skleníku a osazena viktorií královskou. Už za dva roky (1925) vykvetla. Od té doby se ji v této botanické zahradě daří udržet a jako jedním z mála v Evropě také úspěšně množit.

Victoria amazonica je největší mezi lekníny. Má velké plovoucí listy o průměru 150 až 200 cm, které jsou na koncích ohnuté 2 - 3 cm vzhůru. Zespoda jsou posázené ostny, červené s tuhým a hustým žebrováním. Jeden list, který plave na hladině, unese až 50 kg!

Květ je velký kolem 30 cm a kvete 2 až 4 dny. Podle mých dvou pozorování kvete dvě noci a jeden den. Začíná se otevírat po setmění, ráno je na hladině krásné sněhově bílé pootevřené poupátko, které se postupně během dne rozevírá a také pomalu růžoví. Večer se pak asi na půl hodiny otevře naplno a změní barvu na tmavě růžovou. Pak před očima rychle zvadne a druhý den dopoledne se květ, který připomíná červený míč přejetý náklaďákem, potopí pod hladinu.

V neděli, 18. 9. 2005 v 10 hodin ráno jsem byl upozorněn, že vykvetla viktorie. Bylo mi jasné, že na nějaké pravidelné focení nebude čas. Musel jsem se starat o končící EEE.

Moje obavy se potvrdily a k dalšímu focení jsem se dostal až večer ve čtvrt na sedm.

Ve čtvrtek 22. 9. 2005 jsem si všimnul, že nové poupě vypadá velmi nadějně.

Druhý den, v pátek 23. 9. 2005 jsem ráno rychle obstaral pokladnu a jiné důležité věci a ke kontrole viktorie jsem se dostal až v 9:55. Poupě bylo rozvité, pevné a sněhobílé.

Další obrázky jsem zhruba pořizoval po hodině. Tenhle je focen v 11:09. Okvětní lístky začínají dostávat růžový nádech a za tu hodinu se pootočil.

12:09 Květ rotuje a posunul se asi o 25 cm.

13:03 Stále se pomalu otevírá. Okvětní lístky dostávají "měkčí" vzhled.

14:04 Přestalo na něj svítit sluníčko a zdá se mi, jako by se trochu zavřel.

15:06 Dále se otevírá a viditelně růžoví od spodních lístků.

16:12 Naklání se na hladině a lístky se jakoby krabatí.

17:02 Květ vrcholí. Prakticky celý se otevřel. Teď je prostě nejkrásnější.

17:06 Záběr trochu z boku aby bylo vidět dovnitř.

17:09 Celkový pohled na celou rostlinu. To malé ježaté vlevo uprostřed je rostoucí list, uprostřed vyčnívá z vody ještě nerozkvetlé poupě a za ním pod vodou je ponořený odkvetlý květ z neděle.

17:17 Květ se doslova rozpadá před očima. Jsou vidět malé trhavé pohyby a slyšet drobná lupání jak se lámou okvětní lístky. Je to opravdu dramatický zážitek!

17:19 Všimněte si rozdílů proti minulému záběru. Dělí je od sebe pouhé 2 minuty.

18:05 A je po květu. Je to hromada růžových, jakoby nahnilých, lístků.

No a takhle vypadá druhý den v sobotu 24. 9. 2005 v 9:36 ráno. Pomalu se chystá pod vodu.

Dlouho jsem přemýšlel, zda mám barevnost fotografií srovnat. Nakonec jsem se rozhodl, že to nechám tak jak jsem fotil. Celkem věrně totiž zachycují barvu světla i květu tak jak se měnila během dne. Navíc by to byla hrozná práce a výsledek by asi stejně neodpovídal skutečnosti.

Byl to nádherný zážitek sledovat celý den jeden měnící se květ. Navíc květ krásný a jedinečný.